Každoročně se Surin, ospalé provinční město ležící necelých 500 kilometrů východně od Bangkoku, mění ve sloní festival. Ten se zde koná už déle než 40 let. Nikde jinde nemůžete vidět tolik zvířecích obrů na jediném místě pohromadě.
Město dostalo jméno podle historicky nejznámějšího guvernéra Surina. Jeho celé jméno si jen stěží zapamatujete, a tak si u pomníku na surinském centrálním náměstí pomalu zapisujete: Phra Surin Phakdi Si Narong Chang Wang. Dvoumetrová bronzová a socha v rukou svírá hák, který používají místní lidé k ovládání svých slonů, na zádech nese meč. Symbolicky se tak protíná odvaha s reputací Surinu jako města slonů.
Pro Thajce však není pomník pouhým místem turistických itinerářů. V dávných dobách thajskému králi utekl jeho nejoblíbenější slon. Nikdo ho nemohl najít, a tak se panovník obrátil na Surina, zda by zvíře nechytil. Jemu se to povedlo a za odměnu byl jmenován guvernérem. Lidé k tomuto pomníku přicházejí, aby Surinovi vyjádřili svoji úctu a také aby přednesli svá přání dobrého a úspěšného života,“ vysvětluje u památníku Sangkae Oncham.
Sloní tradice a pověry
Sloní festival nepřitahuje pouze zahraniční turisty, a tak v době jeho konání je tato rodačka z jižního Thajska jednou z mnoha domácích návštěvnic. Žádné zvíře se nemůže rovnat slonovi, jehož síla je taková, že dokáže odehnat všechno zlé,“ řika Sangkae, která stejně jako mnoho jiných Thajců věří, že ten, kdo třikrát projde pod sloním břichem, zažene ze svého života všechnu smůlu a neštěstí. Když pod slonem prochází někdo, kdo je pronásledován obzvláštní nepřízní osudu, sloni prý pláčou.
Tim však zdaleka nekončí výcet toho, proč Thajci mají své slony v oblibě natolik, že v dubnu slaví jejich svatek. Muži si tato zvířata mohou spojit s oblíbeným lokálním pivem Chang. Slon pro ženy, zejména jeho chůze, představuje ideál krásy. O Evropankách říkáme, že chodí jako koně, jsou zvyklé žít velice aktivně, a tak se i pohybují velice rychle. Thajská dívka by se však měla pohybovat pomalu, něžně, důstojně, tak jako sloni, jejichž chůze je krásná,“ říká Sangkae Oncham. V Surinu je příležitostí k obdivování ladné chůze dostatek.
Historie festivalu
Sloní festival byl poprvé uspořádán v roce 1960 a od té doby získal na značné popularitě. Jak sloni s městem v době festivalu splývají, poznáte hned záhy. Na křižovatce se řadí pod semafory a ukázněně čekají na zelenou, stejně jako jakýkoliv jiný dopravní prostředek. Místní skauti se ve spolupráci s policií chápou řízení provozu a taxikáři a rikšové ukázněně čekají na vedlejší silnici až kolem nich sloní průvod důstojně projde.
V úvodní parádě však není místo vyhrazeno pouze slonům. Surin leží v jedné z nejméně rozvinutých oblastí Thajska, Isaanu, kde se mísí vlivy sousedního Laosu a Kambodži. Průvod tak doprovázejí místní tanečnice a farmáři chlubící se svými produkty. Uvodní den je vyhrazen hodování. Průvod projde po hlavní třídě, otočí se kolem Surinova pomníku a poté se sloni vrhnou na přistavené hromady třtiny i melounů vystavených na pečlivě připravené tabuli.
Dalšími pamlsky je zásobují početní diváci. Nakrmit tato mohutná zvířata je pro jejich majitele ukolem z nejobtížnějších, a tak se hned po skončení slavnostní parády vrhají do ulic, kde se pokoušejí získat další potravu.
Slony najdete doslova všude, parkují před nádražím, přátelsky svými choboty pátrají v místních obchodech, rozvážným krokem se proplétají mezi automobily. Šlehačkou surinských slavností jsou představení na místním stadionu. Účastní se jich okolo tří set slonů v nejrůznějších rolích: siláků, kteří dokážou přitáhnout devadesát diváků najednou, artistů balancujících na zadních, tanečníků kývajících se v rytmu diskotékové hudby, fotbalistů i basketbalistů.
Jako na dlani tady před diváky defilují i ve svých tradičních úlohách, kdy byli používáni jako mohutné válečné stroje v bitvách, které Thajci sváděli se sousední Barmou. Někteří z účinkujících jsou úplnými hvězdami.
Mohutný samec Tombay hrál v nejdražším thajském filmu Suriothay, jehož podstatnou častí jsou výpravné scény s válečnými slony. Tombay si svými mohutnými kly razí cestu průvodu, který celé představení zahajuje. Kráčí pomalu, důstojně, ladně. Stylem chůze, který je ideálem pro thajské dívky.
Článek byl převzat z 1. českého magazínu o Thajsku www.thai.cz.
