Nejlepší český festival? 1000 kilometrů od Prahy v rumunském Banátu!

Daleko nad Dunajem

Totální izolace v horách nad Dunajem dokázala téměř dvě stě let udržet českou kulturu v takovém stavu, v jakém na začátku devatenáctého století z Čech odešla kvůli vidině slibů. Ty měl na svědomí uherský podnikatel Magyarly. Sliboval hory a doly, oboje Češi po náročné cestě na ručně vyrobených vorech po Dunaji nalezli.

Ovšem ve zcela jiné realitě. Po třech letech Magyarlymu skončil kontrakt s vládou a nechal Čechy v horách o rozloze Libereckého kraje zcela napospas svému osudu. Krajané si tak vybudovali vesnice a díky nedostupnosti těchto osad, izolovaní od zbytku Rumunska, se starali v horách jen sami o sebe. Až po popravě rumunského diktátora Ceausesca, se otevřely nejen hranice a přístup do této oblasti, ale především konečně nové možnosti pro krajany. Kvůli obrovské nezaměstnanosti, uzavření dolů a pádu zemědělství, krajané hledají částečně záchranu v turistickém ruchu, téměř každé stavení nabízí možnost nahlédnout do nevšedního života místních, přespat, pobavit se a zažít tak neopakovatelné zážitky ze společného shledání.

Turistika v Banátu

„Právě rozvoj šetrného cestovního ruchu je jednou z mála možností, jak místním obyvatelům dát možnost vydělat. Průměrný plat v této oblasti je něco pod čtyři tisíce českých korun, spotřební ceny jsou podobné jako u nás. Když se pak u místních ubytují dva turisté na týden, mají jen za přespání dva a půl tisíce, něco utratí za stravu a suvenýry,“ přibližuje turistickou a ekonomickou situaci Štěpán Slaný, pořadatel banátského festivalu.

Právě i díky rozvoji turistického ruchu se začal konat tento festival, u jehož zrodu stála organizace Člověk v tísni. Tu vystřídali v posledních čtyřech letech kluci z eibentálské hospody „U Medvěda“, kteří tak stojí na prahu nového hudebního dobrodružství. Na trochu jiný festival organizátoři lákají společným autobusovým svozem, kdy v každém jede minimálně jedna kapela.

Během pětidenního výletu, máte možnost zažít výlet na Dunaj, jeho soutěsky Kazana a unikátní jeskynní systém Ponicova, nasát nevšední život ve vesnici a sblížit se s místními, nebo dokonce u nich bydlet. „Snažíme se dělat dost věcí trochu jinak než ostatní festivaly, každý účastník zde musí souznít s místní atmosférou, nemůže čekat, že na něj budou čekat všude přítomné informace, ty si v případě zájmu prostě musí sehnat. Zná rozpis kapel a ví v kolik odjíždí autobus do České republiky. Čekají ho tak čtyři dny skvělé hudby, místního jídla a pálenky,“ dodává Štěpán. Čtyřdenní pobyt není jen o hudbě, ta se často stává i okrajovou záležitostí. Čím dál častěji se stává, že lidé jen korzují dlouhou vesnicí, povídají si s místními, nasávají dávné příběhy našich krajanů, degustují, nebo poznávají krásnou přírodu českého Banátu.

Opět velkolepější festival

V letošním roce se opět rozšíří počet scén, vedle hlavního pódia Ujbányja, to je pak především odpolední hraní přímo v hospodě “U Medvěda”. Návštěvníci mohou navštívit i kulturní dům, kde bude v akci deset divadelních souborů a mnoho přednášek. Vedle hlavního pódia se pak vyčistily i dvě hornické vily, kde se navazuje na kulturní dům, zde je možnost shlédnout dokumenty a další přednášky. V nočních hodinách pak funguje pro tance chtivé účastníky i elektrostage.

Do pořádání festivalu na konci světa je zapojena téměř celá vesnice, právě její obyvatelé zajišťují všechny služby a tím si mohou zajímavě přivydělat ke svému skromnému rodinnému rozpočtu. Bez reklam, bez signálu, sudové kempové sprchy, kadibudky a především tisíci kilometrové síto, které se vydají překonat jen ti, kteří po tom opravdu touží. “Pro místní je to vždy největší událost roku, díky izolovanosti vesnice se obyvatelé nemohou často setkat s krajany z Čech. Na událost se připravuje celá vesnice, je krásné vidět, jak festival ji v dobrém změnil, všude se pečlivě uklízí, připravují se suvenýry, děti nacvičují vystoupení na folklórní vystoupení,” vypráví Honza Duben. Právě pro děti je zaměřená i materiálně finanční sbírka, v níž se angažují téměř všichni návštěvníci festivalu.

Na co se můžete těšit

To však není všechno, skvělá je i kompletní, trochu alternativně učesaná dramaturgie celé akce pod taktovkou Ondřeje Ježka z OTK. Letos se návštěvníci mohou těšit na Zrní, Vladimíra Mertu, Živé kvety, Lucii Redlovou, Jablkoň, Prouzu, Never Sole, Vasilův Rubáš a dalších dvacet českých kapel a dokonce i několik divadelních souborů ­ divadlo Kubrt, Krabice, Slovosledi, Demago apod. Novinkou bude i rumunský filmový festival One World, jenž bude po Bukurešti druhým oficiálním festivalovým místem a bude zaměřen především na místní tvorbu.

Součástí festivalu je i folklórní vystoupení krajanských souborů z českých vesnic Banátu a Srbska, školní divadla, výstavy fotografií, promítání dokumentů. Pětidenní hudební putování vyjde jeho návštěvníky na tři a půl tisíce korun (vstupenky lze objednat na webu festivalu). V ceně je cesta autobusem, vstupenka a kempovné. Při banátských cenách piva (25 Kč výborná dvanáctka, za stejnou cenu je domácí, dvakrát pálená, slivovice) a skvělém zážitku vyjde na více než rozumnou cenu. A pozor, kapacita festivalu je omezena necelou tisícovkou návštěvníků, u kterých již v posledních letech funguje věrnostní systém.“Vesnice ani festival není nafukovací, kapacita je na hraně tisícovky návštěvníků, dále to již nepustíme, akci a atmosféru by to ztratilo, místa však ještě jsou, tak pospěšte.“ láka Štěpán.

Více na www.festivalbanat.cz.