Nejkrásnější mešity Balkánu

Nejkrásnější mešity Balkánu

„Alláh Akbar“ zní krajinou i lehce orientálními městy Balkánu s jakousi samozřejmostí. Aby ne! Mešity jsou tu doma pěkných pár staletí. Některé uchvacují svou nádherou už jen nevěřící, jiné jsou však dosud velmi živé. 

Titulní foto: www.facebook.com/IslamOnline.sk

Mešity se vyskytují po celém světě, asi nejvíce jich najdete v arabském světě a v Turecku. V Indii a v Afghánistánu byly mešity stavěny pod vlivem mughalské architektury, která skloubila islámské a indické prvky. V Číně se mešity stavěly ještě dřív, kolem 8. století – mešity si tady však, na rozdíl od Indie, nedokázaly udržel svůj „islámský“ vzhled. V Evropě se první mešity objevily s příchodem muslimů do Španělska. Na jihovýchodě Evropy se mešity stavěly za Osmanské říše a staví se dodnes.

Mešita versus kostel

Asi největšího rozdílu (kromě odlišné architektury a výzdoby) si všimnete ihned po příchodu. V mešitách totiž nenajdete lavice ani židle, tak jako jsme zvyklí v křesťanských kostelech. Muslimové se modlí na modlitebních kobercích, jimiž je pokryta skoro celá podlaha mešity. Do mešity nesmíte vejít s obuví na nohou, musíte ji odložit před vchodem. Lavice (a dříve i speciální místa pro šlechtu) v kostelech odrážejí hierarchii věřících, a mešita naproti tomu není nijak hierarchicky členěna. Mešity jsou nevěřícím většinou přístupné, ale je lépe si to předem ověřit. A nesmíte zapomenout, že ženy a muži se modlí v oddělených prostorách.

Rumunsko

Konstanta je střediskem rumunského pobřeží Černého moře, je plná pláží, ale i nečekaných kulturních zážitků. Mešita Mahmudie v rumunské Konstantě Kromě takových to antických památek se zde dochovala také mešita z dob Osmanské říše. Mešita byal postavena roku 1910 a je sídlem muftího, duchovního vůdce pro asi padesát tisíc rumunských muslimů (Turci a Tataři).

Makedonie

Tetovo je páté největší město Makedonie, vzdálené kolem 16 kilometrů od Skopje. Nejvýznamnější památkou je tzv. Malovaná mešita z 15. století. Později byla přebudována na začátku 19. století. Interiéry vás přímo oslní. Nedá se to k ničemu podobnému přirovnat.

Bulharsko

Plovdiv ukrývá ve svém starém městě mešitu Džumaja.Ta je považována za nejstarší evropskou mešitu (vyjma maurské architektury ve Španělsku). Pochází ze 14. století a byla dvakrát renovována. Mešita Banya Bashi pochází ze 16. století, a pochází z období pětisetleté osmanské nadvlády. Mešita byla postavena na místě termálních lázní (odtud je i její název) a jeden pramen stále tryská nedaleko mešity. Momentálně je to jediná funkční mešita ve městě.

V současnosti probíhá v Bulharsku diskuse o mešitě, kterou chce v zemi postavit Turecko. Na jihu Bulharska totiž žije početná turecká menšina. Turecká církevní rada schválila dar necelých 150 milionů korun. Současná mešita v Kardžali nemůže pojmout všechny věřící, a proto místní úřady před sedmi lety vypsaly konkurz na novou mešitu. Kvůli protestům obyvatel se ale projekt zatím neuskutečnil. I u nás a i v ostatních částech Evropy významná část společnosti zajímá vůči stavbě mešit negativní postoj.

Bosna a Hercegovina

Válka na Balkáně si mimo jiné stala také symbolem ničení muslimských míst. Jedním z mnoha dokladů tohoto barbarství bylo zničeno mnoho mešit v převážně srbském městě  Banja Luka (některé byly zapsány v UNESCO) a při bombardování Sarajeva i některé v metropoli. Daytonská smlouva z roku 1995 vytyčila nové rozdělení země a některé původně muslimské části připadly Srbům připadly Srbům, a naopak původně srbská území se stala muslimská.

Řecko

Nová mešita v Soluni je dílem italského architekta a pochází až z roku 1902. Byla postavena pro sektu Dönme (hnutí, známé dnes jako sabatianismus, židé, kteří se znelíbili tureckým úřadům a museli nuceně konvertovat k islámu; pozn. red.). Ti však město opustili a pak budova sloužila archeologickému muzeu a dnes se zde pořádají výstavy.

Chorvatsko

Záhřeb ve čtvrti Borovje skrývá netradiční mešitu. Je největší v Záhřebu a začala se stavět v roce 1981 a dokončena byla o 6 let později. Jde o jednu z nemnoha příkladů moderního pojetí mešity.

Zkušenosti čtenářů

dungis

Hej lidi davejte pozor co tu pisete:
Tetovo je páté největší město Makedonie, vzdálené kolem 16 kilometrů od Sarajeva.
Asi to nebude od Sarajeva, ale od Skopje – Sarajevo je BiH.

jj
dungis:

Česky Konstanca:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6305 (Dodatek)

Katka
dungis:

Děkujeme za upozornění 🙂

Jakub
dungis:

Souhlas. A není to 16km, ale dobrých 30km…

dungis
Jakub:

Skopje – tetovo je urcite vice nez 30, ale je tam ted pekna dalnice, tak cesta utika. Po ceste jsou 2 paytolly – jeden hned za Skopje(kousek od kanonu Matka) a druhe hned pred Tetovem. Jinak ta mesita v Tetovu je opravdu moc pekna – jezdil jsem v zime kolem ni na lyze na Popovu Sapku. Ono celkove pokud jde o mesity, tak tu vsude rostou jako houby po desti 🙂

Jakub
dungis:

To je ale odfláknutý článek plný nepřesností! Jaká škoda, protože téma je moc zajímavé. Proč to redakce nekontroluje?

Busman

Ještě bych zmínil mešitu v bulharském Šumenu

jj
Busman:

Hedvabnastezka.cz udělá ze Šumenu „Shumen“ 🙁
Plovdivská mešita „Banya Bashi“ = česky: Baňa Baši.

MV
jj:

Nehlede na to, ze mesita Bana Basi neni v Plovdivu, ale v Sofii.

dungis

a co takhle mesity v Kosovu – treba Prizren

Katka

Článek jsme přebrali z National geographic Česko v rámci redakční spolupráce. Někdy se článek povede méně, někdy více. Nikdo není neomylný:)

Komár
Katka:

„Jedním z mnoha dokladů tohoto barbarství bylo zničeno mnoho mešit v převážně srbském městě Banja Luka (některé byly zapsány v UNESCO) a při bombardování Sarajeva i některé v metropoli.“
Autorovi článku bych dal za trest, že píše takové plky, udělat rozbor tohoto souvětí. A pak 100x napsat: „Z banjaluckých mešit byla na seznamu UNESCO jen jedna.“

Ondra

Za zajímavé mešity v BiH bych ještě určitě jmenoval Gazi Husrev Begovu mešitu a „carevu“ (snad císařovu/sultánovu) mešitu v centru Sarajeva na tzv. Baščaršiji a také malovanou mešitu v Travniku (i když ta by potřebovala opravit). V Bosně lze také najít nejednu malou venkovskou mešitu, často dřevěnou, podobnou spíš venkovské chalupě z osmanské doby. Takové sice nejsou zrovna vrchol architektury, ale je to určitě svérázná součást kulturního dědictví, jakou málokde jinde člověk najde.
V Kosovské Prizrenu pak určitě zaujme velká Sinan pašova mešita ve staré čtvrti (tzv. shadirvan).
Několika velkými a architektonicky zajímavými mešitami disponuje makedonská metropole Skopje. Např. mešity Mustafa paši, Murata paši, sultána Murata, Isy beje, Isháka beje (též známá jako mešita Alladža) nebo Jahja paši. Každá z výše zmíněných reprezentuje trošku odlišný typ v osmanské architektuře.
Určitou zajímavostí je také mešita s křížem („krst džamija“) v jinak pravoslavném Ochridu (tuším, že je tu někde na stránkách o ní článek).
Za Tiranu v Albánii by tu mohla být jmenována Ethem bejova mešita a taky několik různých mešit v městě Berat.
A kdybychom k Balkánu připočítali evropskou část Turecka, tak by dost možná „královnou“ balkánských mešit mohla být slavná mešita Selimiye v Edirne (dávný Drinopol), mistrovské dílo Sulejmanova architekta Mimara Koci Sinana.
Jinak je článek moc pěkný, samozřejmě v něm nemůže být včecko 😉

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: