Ve čtvrtek 8.4. 2010 se do České republiky vrátili účastníci expedice NAMAK 2010. Geologicko-speleologický projekt NAMAK se dlouhodobě věnuje výzkumu solných pňů a solného krasu v Íránu. Jak dopadla letošní výprava?
V letošním roce byl podpořen Expedičním fondem a jeho partnery. Geologický výzkum pokračoval měřením eroze povrchu solných pňů, odběrem vzorků sedimentů pro určení jejich stáří a vzorků vod pro stanovení chemismu. Získaná data jsou postupně publikována v odborném tisku a vedou k širšímu poznání vývoje této neobvyklé krajiny a k osvětlení vlivu solných pňů na blízké i vzdálenější okolí.
Členové expedice se věnovali i speleologickým aktivitám. Bylo zdokumentováno několik studňovitých šachet až 60 m hlubokých s navazujícími krátkými jeskyněmi (Šachta 324, Puzzle, Kozí, Nekozí na pni Džahání). Také bylo objeveno a zdokumentováno několik nových jeskyní, některé s velkými podzemními prostorami (například jeskyně Shahrazad a Čulín a pních Darbast, resp. Džahání). Celkem bylo zmapováno přes 1,5 km nového solného podzemí.
Na solném pni Namakdan byl učiněn (v důsledku přítomnosti kameramana a redaktora ČT) medializovaný, ale ne zcela úspěšný pokus o propojení jeskyně Horní vchod s Jeskyní 3N. Podařilo se sice prohrabat závale sedimentů na konci známých částí Horního vchodu, ovšem v nově objevených prostorách bylo zjištěno, že tato část jeskyně je zcela ucpaná a nedovolí další postup směrem k jeskyni 3N. Navíc jakékoliv kopací práce jsou zde příliš nebezpečné z důvodu vysoké nestability zdejších prostor.
Důležitý objev
V závěru pobytu na pni Namakdanu byl ale učiněn jeden důležitý objev. Jedná se mohutný ponor pokračující zatím neprozkoumanými nízkými prostorami dál. Velikost tohoto ponoru odpovídá ponoru do Jeslyně 3N a je tedy zřejmé, že může následovat značně dlouhá jeskyně…
Zajímavým skoro horolezeckým počinem byl výstup a práce na solné hoře Namak, která se tyčí do výšky přes 1400 m n. m., kdy se při výstupu ze severu stoupá od 80 m n.m. Výstup až k nejvyššímu bodu trvá přes sedm hodin a poněvadž si člověk musí táhnout velké zásoby pitné vody a nutného minima jídla, je to výkon fyzicky nadmíru namáhavý.
Účastníci: J. Bruthans, M. Filippi, O. Jäger, S. Šlechta, P. Závada, L. Palatinus, J. Kamas (24 dní) a V. Kořen, E. Janoušek a Š. Mikeš (10 dni). Za perskou stranu spolupracovali především M. Zare a N. Asadí.
