Namibii jsem navštívil v říjnu 2009. Byla to taková cesta narychlo, protože jsem se přidal ke dvěma charitativním pracovníkům z Německa a Rakouska, kteří dohlížejí na jeden projekt v této zemi. Z toho také vyplývalo určité omezení pohybu, protože oni tam byli již po několikáté a samotnému se mi do delších cest moc nechtělo. Během necelých tří týdnů jsem tak mohl poznat jen Windhoek a Swakopmund a podívat se do národního parku Naukluft.
Mělo to ale také své výhody, protože jsem měl možnost poznat obě města i život tam mnohem důkladněji a beze spěchu, než při obvyklém turistickém zájezdu (přičemž do Namibie se cestovní kanceláře příliš nehrnou) a viděl jsem to, co běžný turista nemá šanci poznat.
Bezpečnost a pořádek
Namibie především není moc bezpečná země a o Windhoeku to platí dvojnásob. Rozhodně tam nedoporučuji chodit i ve dne sám na osamělá místa nebo do vedlejších ulic a do některých čtvrtí ani ve skupině, nejvýš je projet bez zastávky. Běžně tam jsou k vidění vysokou zdí obehnané zahrady, nahoře s několika řadami ostnatých drátů, nabitých elektřinou, a tyto dráty často pokračují i na zdech domů do ulice. Je to velmi účinné opatření proti kriminalitě…
Moderní nákupní střed ve Swakopmundu, Namibie
Swakopmund, ležící na pobřeží, je úplně jiný svět. Protože Namibie je bývalá německá kolonie (Německá Jihozápadní Afrika), ve Windhoeku a zejména ve Swakopmundu je možné se bez problémů domluvit německy. Němci jsou majiteli mnoha obchodů, nad kterými jsou běžně k vidění německé nápisy a zejména do Swakopmundu se Němci stěhují na důchod, protože je tam po celý rok poměrně mírné a příjemné klima. Po setmění se tam sice také člověk necítí příliš bezpečně, ale přes den je to poměrně pohodové město evropského střihu.
V obou městech mě ale už na první pohled překvapil pořádek, zřejmě díky levné pracovní síle tam úklid funguje lépe než u nás. Ani ve volné přírodě se tam nepovalují odpadky, plastové, láhve a sáčky, jako např. v arabských zemích. Poněkud svízelná situace s udržováním čistoty ulic je ve Swakopmundu. Protože leží vlastně v poušti, vítr sebou neustále nese jemný písek, který se usazuje na ulicích na okrajích města. Ty pak téměř neustále vypadají jako naše ulice se zbytky zimního posypu a jejich úklid je neustávající sisyfovská práce.
Doprava
Nedoporučuje se pronajímat si tam auto. Jezdí se tam vlevo a způsobí-li Evropan nehodu, jistě se najde dost svědků, kteří budou mít na původce nehody jiný názor. Totéž se týká cest pronajatým autem do volné krajiny za zvířaty. Značení neexistuje a zabloudit se dá poměrně rychle. Lépe je najmout si zkušeného průvodce s autem, který bez zbytečných časových ztrát ukáže to, co turista chce vidět a hlavně nezabloudí. Ostatně prakticky povinnou výbavou při takové individuální cestě je zásoba vody a jídla na tři dny, protože v pouštích sotva najdete stožár telefonního operátora.
V zemi je dobrá síť levných autobusových dálkových spojů INTERCAP, linky jezdí až do sousední Botswany a Jihoafrické republiky. Je ale nutná rezervace, možná i přes internet, autobusy velmi pohodlné a například zpáteční jízdenka Windhoek-Swakopmund (asi 370 km) stála v přepočtu jen 320 Kč.
Zemi protíná od severu k jihu i železniční trať, ale komfort namibijských železnic jsem neměl možnost poznat. Jen jsem zjistil, že jízdné je asi o třetinu dražší než u autobusů.
Národní park Namib Naukluft Park, Namibie
Klima
Období dešťů tam začíná na přelomu října a listopadu a končí v únoru až březnu. Kdo hledá aspoň trochu zelenou a rozkvetlou přírodu, vhodnou dobou je květen, kdo má rád pouštní přírodu a nechce být obtěžován komáry, pak říjen je ta pravá doba.
Windhoek má něco přes 300 000 obyvatel a leží v nadmořské výšce 1600-1850 m n.m. Jejich říjen je náš duben a už tam bylo pěkně horko, přes den dost přes 30 °C a jen díky vysoké poloze města to nebylo víc, a ani noci nebyly moc chladné, bez klimatizace byl s klidným spaním problém. Zato v Naukluft National Park, kde se v kaňonech mezi skalami vzduch mohl pořádně rozpálit, bylo přes den určitě ke čtyřicítce.
Swakopmund má klima poměrně vyrovnané po celý rok. Přes den bývalo něco málo přes 20 °C, ale noci byly dost chladné, 12-14 °C. Podle místních ale v zimě není o moc méně a v létě zase jen o málo víc, tedy počasí pro evropské důchodce opravdu ideální.
Ceny a výdělky
To mě v této zemi asi překvapilo nejvíc. Ceny jsou na úrovni západoevropských a cenám odpovídají i platy. Běžný méně kvalifikovaný dělník si vydělá v přepočtu 8-12 000 Kč, středoškolák, úředník, státní pracovník apod. kolem 20-30 000 Kč a vysokoškolák na ústředním úřadě, profesor na univerzitě nebo např. vědecký pracovník-botanik v botanické zahradě 50-90 000 Kč.
Ekonomika a zásobování
Ve velkých městech jsou super a hypermarkety jaké známe i u nás, se stejným zbožím. Vlastní potravinová produkce Namibie je velmi slabá, omezuje se hlavně na maso (včetně hojného antilopího), mléko a vejce, jinak snad 90 % se dováží z Jihoafrické republiky, na které je Namibie prakticky zcela závislá, zbytek z Evropy, hlavně z Německa a Holandska. Proto je tam běžně k dostání holandské a německé pivo, sardinky ze Sassnitz, ale i třebas nám dobře známá hořčice z Budyšína. Namibie může nabídnout jen nerosty – zlato, diamanty, rudu a uran. Až tyto zásoby dojdou, bůh jim pomáhej.
Proslulé welwitschie v NP Naukluft, Namibie
Mateřská školka v chudinské čtvrti Katutura ve Windhoeku, Namibie
Typická vegetace na stráních nad Windhoekem, Namibie
