Již „plnohodnotným“ občanem! Dojel jsem si na radnici (kde jsem začátkem prosince nechával žádost) pro průkazku! Je to fajn, Japonci na to slyší mnohem víc a malá kartička je samozřejmě mobilnější oproti relativně velkýmu pasu. U přepážky pro cizince nikdo nebyl, čili za pět minut bylo po všem a jak mě paní upozornila „nosit stále s sebou.“
Do týhle části Tokia (Toyo, ale stoprocentně si tím nejsem jistý) se mi jen tak nedaří dostat, je trochu mimo cest a nějaká vysloveně atrakce tady není, takže jsem využil cesty na radnici a trošku jsem se tu cournul. Asi poprvý jsem viděl supermarket (jinak v Tokiu téměř neexistují – údajně výsledek tlaku lobby malých obchodníků), prošel jsem se hezkým parkem, svítilo sluníčko a čtvrť se mi zdála jako taková „lepší“, byla tady modernější zástavba, dost místa a zeleň.
Cestou jsem vlezl do nějakýho smíšenýho zboží, kde jsem snad hodinu obhlížel vkusné mističky na pití čaje, pak jsem vybral jednu z nich s nenápadným motivem a koupil jí Veronice (přinesla ze školy A-, čili dárek se hodil).
Galerii fotografií Vojty Peřiny naleznete také ZDE>>
