Muslimské svátky a kalendář

Islámský kalendář začíná dnem, kdy Muhammad odešel z Mekky do Medíny, tedy v roce 622 křesťanského letopočtu. Islámský rok je lunární, tj. má jen 354 dní. Začátek a konec roku, stejně jako data různých svátků, které se všechny slaví podle tohoto kalendáře, se tedy v křesťanském kalendáři mění. Každý rok jsou o 11-12 dní dříve než rok předchozí. Zde uvedené náboženské svátky jsou v muslimských zemích obvykle dny volna.

Milad al-Nabi (Mawlid, Mawlid an-Nabi) jsou narozeniny Proroka Muhammada. 11.4. 2006, 31.3. 2007, 20.3. 2008. Šíité vždy slaví o 5 dní později.

Ramadán je 9. měsíc islámského kalendáře a během něj by měli muslimové držet půst od úsvitu do soumraku. Výjimkou jsou těhotné ženy, děti, nemocní a staří lidé. V noci mohou jíst dle libosti a to také dělají. Přes den jsou často zavřeny všechny restaurace a jíst a pít na veřejnosti je dost nevhodné. Jen si představte, že celý den hladovíte a pak si nějaký bezvěrec přímo před vámi rozbalí svou voňavou svačinku! Termíny nejbližších Ramadánů jsou:
23.9. – 22.10. 2006
12.9. – 11.10. 2007
31.8. – 29.9. 2008

Eid ul-Fitr je svátek v poslední den Ramadánu. Oslavy, rodinné návštěvy a hostiny se často protáhnou na 2-3 dny.

Eid al-Adha (Azha, Qurban, Korban) je slavnost, během níž bohatší podřežou ovci nebo jiné zvíře a o maso se podělí s rodinou a chudšími. Může se protáhnout na několik dní. 31.12.2006, 20.12.2007, 8.12.2008.

Ashura je šíitský festival, známý z televizních zpráv. Mediálně je totiž zajímavý tím, že se při něm někteří truchlící šíité mrskají záda do krve ocelovými bodci. Ashura je první ze 40 dnů smutku nad úmrtím imáma Hussaina v Karbale v Iráku (před 13 stoletími). Městy prochází procesí, vedená bílým koněm bez jezdce, v nichž někteří smutek vyjadřují výše zmíněným způsobem. 29.1. 2007, 19.1. 2008, 7.1. 2009.

Navruz (Nawroz, Nauryz, Novruz) má obvykle fixní datum 21.3., které napovídá, že jde o oslavy příchodu jara. Slaví se několik dní zejména v Íránu a střední Asii a v každé zemi mívá jinou podobu. Obvykle zahrnuje také veřejné hry (např. buzkashi v Mazar-e Sharif – pólo na koních, kde míčem je mrtvá koza), divadelní vystoupení, trhy a návštěvy přátel a rodiny.