Náboženství pochází z africké Nigérie, odkud si jej přivezli otroci v polovině 16. století do Karibiku jako součást své kultury. Ta přetrvala až do dnes. Základy náboženství jsou podobné jako v náboženství Yoruba, jež je tvořeno z různorodých tradic a duchovní koncepce lidí stejnojmenné etnické skupiny pocházející z jihozápadní Afriky, a to Nigérie a Beninu.
Podstata náboženství spočívá v komunikaci s mrtvými (většinou příbuznými), kteří mohou sdělit nebo poradit smrtelníkům v pozemském životě. Santería uznává božstva, jejichž někteří představitelé dokáží léčit jak duši, tak i tělo a následkem léčby tedy znatelně ovlivnit osudy lidí. Tak jako k jiným africkým náboženstvím i k Santeríi patří hudební doprovod ve formě zpěvu, kouření doutníků i špetka alkoholu.
Mnoho nezasvěcených přirovnává Santeríi k známějšímu náboženství Woodo. Pověry hovoří o tom, že lze prostřednictvím Santeríe fatálně ovlivnit i osud nevěřících (třetích) osob nebo dokonce připravit nepřítele o život, což představitelé Santeríe veřejně popírají. Mohla bych charakterizovat nejznámější představitele uctívaných božstev (až 400 vyznávaných), ale pojďme raději k praxi.
Colonia: vůně, jež očišťuje
Moje první setkání se Santerií bylo prostřednictvím kněžího, na Kubě nazývaného Babalawo.Se starým pánem, výjimečně bělochem, jsem se potkala v centru Havany a celý rituál trval přibližně dvě hodiny. Léčil tak, že se dostal do tzv.stavu Ori Orun, stavu nejvyššího blaha, kouřením znamenitého a pravděpodobně silného doutníku. Po navázání kontaktu s mými předky mi povyprávěl především o mých bolestech (překvapivě, aniž bych se mu předtím svěřovala) a vysvětlil, proč tomu tak je – nevyřešená minulost a vztahy poznamenávají i náš fyzický stav (u nás známé jako psychosomatické příznaky).
Léčba raněného stavu probíhá pomalu a pro nás Evropany velmi netradičním způsobem. A to hlavně obětováním vlastního volného času, což obnáší shánění květin a bylin, modlení se ráno a večer, modlení vždy, když vám vykvete poupě u gladioly, které si máte zakoupit, a koupání se ve vonných esencích nebo parfémech – nejlépe tzv. coloni.
Colonie se kupují na Kubě téměř po litrech a vyrábí se třeba z fialek. Každý Kubánec miluje svou voňavku colonia, kterou vlastní i ten nejchudší a je na ní zvyklý od dětství (colonia Bebita je osvěžující balzám určený k péči o děti), proto téměř nepotkáte Kubánce, který by nevoněl. Když si budete tuto vůni chtít na Kubě koupit, seženete ji v místních obchodech za místní měnu CUP (kubánské národní peso).
Na okraj Havany za poznáním rituálu
Další setkání s kněžími jsem si již musela naplánovat. Chtěla jsem se zúčastnit jejich hodinových rituálů a zjistit, zdali dokážu při obřadu pocítit nějakou zvláštní energii nebo dokonce, zdali se mi podaří spojit s duchy mých předků a nahlédnout do mého Ayamo (osudu). Již samotné prostředí okrajové čtvrtiHavany, kam jsem se za Santérií vydala, navozovalo atmosféru tajemna – temné předměstí s prázdnými a tichými ulicemi, naprostý opak pulsujícího centra Havany, které tak dobře znám.
I samotná myšlenka na obřad byla pro mne tak vzrušující, že jsem se nedokázala odpoutat od obav, do jakého stavu se dostanu, popřípadě co se mnou moji kněží provedou. Uchazeči o tzv.očištěnímohou podstoupit kůrupořezáním po tělea podobné praktiky. Viděla jsem na vlastní oči jizvy na zádech a rukoupředchozího zájemce. Počítala jsem s obětováním zvířata s kontaktem s krví, ale prostředí tak výjimečné a prostoupené duchovnem a energií jsem nečekala.
Na obřadu se sešlo nakonec asi osm Kubánců a dvě Kubánky: kněz s manželkou a pomocníci kněžího, kteří měli za úkol pomáhat při navázání kontaktu s duchy. Tak jak chodí věřící do kostela u nás, tak i Kubánci se rádi účastní jakýchkoliv obřadů. Manželka kněžího působila velmi sympaticky a ostatní Kubánci zase velmi naturálně a dalo se poznat, že i oni byl v očekávání, co jsem vlastně zač. Zvědavě si mě prohlíželi, bylo vidět, že jsem se setkala s Kubánci, kteří do styku s cizinci vůbec nepřijdou.
Na závěr jsme obětovali
S knězem jsem se hned na začátku domluvila, co od setkání očekávám. Spolu jsme hovořili španělsky, jinak kněží při obřadu promlouvají v řeči Yoruba. Řeč Yoruby mi byla absolutně cizí, tedy přiznám se, často jsem v komunikaci tápala. Po počáteční očistě (pomodlení a osvěžení se colonií ), začal kněz Babalawo vyzývat mrtvé a my ostatní jsme do jeho modliteb zpívali „jednoduché“ refrény v jazyce Yoruba. Textu jsem nemohla rozumět, jen jsem se nechávala strhnout atmosférou obřadu a následovala pokynů.
K ochutnání domácího rumu mě nemuseli vybízet vícekrát. Prostě jsem to potřebovala, abych se trochu uvolnila a soustředila se na ono tajemno. Trošku jsem litovala, že jsem si nevzala svůj oblíbený doutník, abych si moha atmosféru užít společně s mým doprovodem a oprostila jsem se od svých obav a myšlenek, vzpomněla jsem si na svůj předchozí zážitek u starého bílého kněze, který byl silným tabákem evidentně ve stavu rauše. Ale brzy jsem se dočkala a asi po 15 minutách nesrozumitelných modliteb a pár doušků alkoholu, o který jsme se poctivě dělili, mi Babalawo začal tlumočit vzkazy od mých mrtvých, spřízněných duší a vzkázal mi pár rad, nad kterými dodnes přemýšlím.
Osobně mne zaujala palice, kterou má každý kněz vlastnoručně nazdobenou. Náš Babalawo si svou palici vzal, když jsme se dopracovali až k obětování. Přesunuli jsme se ven do pátia k obětnímu koutu. Při předříkání modliteb palicí bouchal do země. Tlumené zvuky palice a rytmy modliteb navozují atmosféru, kterou známe z dokumentárních filmů z domorodé Afriky. Tak nějak…
K oběti bylo připravené odrostlé kuře, které prošlo požehnáním, tedy v některých partiích oškubáno, odýmeno tabákovým kouřem a lehce posypáno solí. Ženy při obětování zvířete musí mít pokrývku hlavy, proto mi půjčili šátek. K požehnání patřil i akt, otření nebo spíše obouchání kuřete o těla účastníků ceremonie. Než došlo na podříznutí, kuře bylo již omráčené.
Obětováním zvířete samotný obřad končí. Obětované zvíře se položí do obětního koutku, kde je jako pohoštění pro bohy připraveno nejčastěji víno, voda nebo káva a svíčka. Vytékající krev obsahuje velké množství energie, díky které se bohové v domě probouzejí. Při obřadu se nejčastěji obětuje drůbež, ale Kubánci obětují i jiná domácí čtyřnohá zvířata.
Velká zvířata často v noci Kubánci obětovávají v havanském parku zvaného Almendáres, a to proto, že jsou zde nejbližší optimální podmínky. Les a řeka. Na mrtvoly zvířat hladově číhají připravení supi, kteří je po obětování důkladně zklikvidují.
Po další náročné hodině výuky o Yoruba božstvu a prohlídky jejich úkrytů a oltářů v domě, jsme se rozloučili. Napětí ze mě spadlo až v autě při návratu do centra Havany.Moje pocity bezprostředně po rituálu byly smíšené. Bylo pro mne těžké pochopit, co mi bylo vlastně mými předky při obřadu sděleno a nějakou dobu trvalo, než jsem zážitek vstřebala. Myslím, že nakonec se mi podařilo spojení se spřátelenou duší mých předků. Ale uvěřit jsem tomu dokázala až po delší době… Každopádně to byl pro mne velmi silný zážitek.
Pozor na divadlo pro cizince
Opravdoví vyznavači Santeríe mezi sebe cizince neberou, protože ví, že to nemá smysl. Jejich řeči, jejich způsobům a absolutně odlišnému způsobu uvažování, neporozumíme. Můžeme mít silný zážitek, to ano, ale abychom dokázali s nimi sdílet silné okamžiky nebo dokonce promlouvat s mrtvými, to snad nemáme šanci. My Evropané jsme příliš svázáni se zemí.
Pokud byste chtěli zakusit obřad Santeríe, dejte si pozor na turistické divadlo. Tam, kde jsou peníze, tam je i faleš. Někteří věřící Kubánci dokáží zinscenovat velmi dobré divadlo i za 1000CUC (1 EUR = 1,10 CUC kubánské peso). Já u starého dědečka platila 5CUC, za samotný obřad jsem zaplatila 30CUC – několik hodin s účastí několika lidí. Každý kněz může mít trochu jiný postup a každý rituál je jedinečný.
A pokud byste chtěli promluvit s vašimi předky přes Babalawo, doporučuji vám nastudovat si alespoň trošku z teorie Santeríe. Pomůže vám to pochopit, co vás při obřadu čeká, a s pokorou a důvěrou provést to, co po vás bude žádáno.
- Elegbara – jeden z mnoha bohů, který iniciuje kontakt s duchovní říší a vysílá modlitbu dalším bohům.
- V komunikaci s vyšším božstvem pomáhá kněz Babalawo.
- Olodumare – nejvyšší existence, jež mimo jiné zrodilo také zemi. Oslovováno formou TO nebo ONI.
- Orisha – božstva, která jsou schopna odrážet některé z projevu Olodumare. Zprostředkovatelé mezi lidstvem a nadpřirozenem.
- Ori orun – stav nejvyššího blaha
Několik málo pojmů z náboženství Santería: - Elegbara – jeden z mnoha bohů, který iniciuje kontakt s duchovní říší a vysílá modlitbu dalším bohům.
- V komunikaci s vyšším božstvem pomáhá kněz Babalawo.
- Olodumare – nejvyšší existence, jež mimo jiné zrodilo také zemi. Oslovováno formou TO nebo ONI.
- Orisha – božstva, která jsou schopna odrážet některé z projevu Olodumare. Zprostředkovatelé mezi lidstvem a nadpřirozenem.
- Ori orun – stav nejvyššího blaha
|
| Autorka Lívia Kocnárová si Kubu oblíbila a stala se prakticky jejím dalším domovem. Zajišťuje zde individuální programy už 15 let. S rodinným životem se sice četnost jejich návštěv zmenšila, ale stále se sem vydává minimálně jednou ročně. O Kubě toho ví opravdu hodně. |
Na cestu za poznáváním Kuby se můžete vydat i s cestovní kanceláří Exotica Travel, která se na zájezdy na Kubu specializuje a patří tak mezi odborníky na tuto destinaci. Na vlastní oči uvidíte, jak se tato úžasná země neustále mění a vyvíjí. Poznáte neuvěřitelný kubánský temperament, chuť k životu i zábavu. Tip pro individuální cestovatele: vystavení kubánských víz v CK Exotica Travel na počkání. |
