V soutěži minulého týdne jsme se podívali do zvláštního kraje kolem španělského Guadixu, kde je země prošpikována podzemními jeskyněmi. Pojďme se nyní podívat dovnitř.
Guadix se nachází na jihu Španělska asi 60 km od známého města Granada. Leží u paty vysokého pohoří Sierra Nevada, na jehož vrcholcích svítí bílý sníh i v tom nejparnějším létě. Podloží celé oblasti tvoří snadno podmanitelné jílovité a pískovcové horniny, takže se zde umělé jeskyně snadno kutají. Navíc se místní půda výborně hodí k výrobě keramiky – hrnčířství má v tomto kraji tisíciletou tradici.
Pojďte do jeskyně
Na předměstí Guadixu trčí ze země porostlé nažloutlou trávou spousta bělostných komínů. Prozrazují, že přímo pod vašima nohama ve stráni jsou skryta lidská obydlí. Ačkoli je to tady nazýváno „Čtvrť troglodytů“, nejde o žádné příbytky primitivů. Dveře v hrbolaté bílé čelní fasádě vedou hluboko do skály, do moderních bytů, v nichž je dnes zavedena elektřina, vodovod, telefon, dokonce internetové připojení. Ty luxusnější mívají i několik vykachličkovaných koupelen, jimž se většina našich nadzemních bytů ve starých činžácích či panelácích nemůže nevyrovnat.
V jeskyních sice chybí okna a pokojíky bývají menší, některé až stísněné – zato v nich po celý rok vládne neměnných 18 až 20 °C. Je to úžasný únik před spalujícím andaluským sluníčkem v létě a nepříjemným chladem v zimě. Hlavní místnost bývá vybavena krbem, jehož zapálením si obyvatelé mohou zimní večer v jeskyni zpříjemnit. Tím se pro zimní období stávají jeskyně příjemnějšími než klasické španělské domky, kde zcela chybí jakékoli topení a okenice často netěsní, přestože teploty v zimě klesají někdy až hodně k nule.
Útočiště morisků
První jeskyně si zde vytvářeli již pravěcí lidé před čtyřmi tisíci lety. K masivnímu obydlení podzemí však došlo až v období po tzv. reconquistě, kdy si křesťanská Evropa vydobyla španělské území zpět z muslimských rukou. Mauři, kteří zůstali ve Španělsku po pádu Granady v roce 1492, byli násilně křtěni a vytlačováni ze svých domů. Proto moriskové, jak se těmto zůstavším Maurům říkalo, našli nové útočiště v málo osídlené jílové oblasti Guadixu. Vykutali si zde jeskynní příbytky, které vybílili a vyzdobili svými nádhernými koberci.
Později v těchto jeskyních žili pouze chudí zemědělci. S rozvojem turismu na španělském pobřeží v 60. letech jeskynní oblast Guadixu upadla v zapomnění a unikátní příbytky zůstaly opouštěny. Těmi, kdo o ně ještě jevil zájem, byli Hippies a umělci, kteří se záměrně stranili civilizaci.
Koupím jeskyni
Dnes se však zájem místních i turistů přelil zpět z rušných moderních letovisek k rurálním oblastem. Všechny staré jeskyně v okolí Guadixu jsou dávno obsazeny, zrekonstruovány a přebudovány na moderní ubytovací kapacity. Do těch, v nichž stále žijí původní Španělé, se můžete snadno podívat. Stačí projevit zájem. Obyvatelé jeskyní jsou zvyklí na to, že jejich unikátní obydlí budí zvědavost, a jsou vždy připraveni vás jimi s úsměvem provést. Jako odměnu od vás čekají nadšení a úžas nad jejich útulnými pokojíčky.
Oblast zažívá boom, spousta zájemců by si zde ráda koupila nemovitost, proto vznikají nové jeskyně. Dokonce zde působí architekti, kteří se specializují výlučně na budování nových jeskyní. Žádná dvě podzemní obydlí nejsou stejná, každé vzniká podle podmínek zvoleného terénu. Můžete zde přespat u místních v pronajaté komůrce nebo v jeskynním hotelu, zajít do jeskynní restaurace, muzea o jeskynním životě či divadla v jeskyni.
Život v podzemí je Španělům vlastní. Lidi žijící v jeskyni najdete i v mnoha okolních vesnicích a dokonce v samotné Granadě. Za městem je svah provrtán spoustou menších jeskyní, v nichž žijí hlavně tuláci, poutníci a mladí lidé, kteří se tak schválně vyřazují z většinové společnosti. Posedávají ve stínu před svými jeskyněmi a pokud se nezaleknete jejich dreadů a čír a budete jim sympatičtí, také vás rádi pozvou dovnitř.
