Surfování na Baltu, Braniborsko na in-linech, víkend v Berlíně nebo výstup na kolmou stěnu hory Watzmann. Čtěte tipy a zážitky studentů z cest po nedalekém Německu.
Titulní fotografie: Kristina Steigüber, www.deutschland-motive.de
Berlín aneb úplně jiné město
Hlavní německé město nepřitahuje pozornost svými stovky let starými kostely a muzei nabytými exponáty, i když ani ty nechybí. Z Berlína spíše dýchá nedávná historie a mladistvá energie. Pokud se sem vydáte, rozhodně nezapomeňte na hlavní památky, jako jsou zbytky Berlínské zdi, bývalá přechod Checkpoint Charlie, Braniborskou bránu nebo Televizní věž. Muzejní ostrov ale pojměte trošku jinak a místo na obrazy a vykopávky se zajděte podívat do interaktivního Muzea DDR a zkuste si tam nastartovat trabant, prohlédnou socialistický byt nebo se nechat vyslechnout Stasi, východoněmeckou verzí StB.
Ale hlavně se přes den moc neunavte, abyste večer mohli vyrazit do některého z vyhlášených berlínských hudebních klubů. Slavný je například Berghain vytvořený z bývalého fetišistického klubu pro muže. Leží na hranici čtvrtí Kreuzberg a Friedrchshain a podle mnohých se pyšní nejlepším zvukem v celé Evropě. Doporučeníhodný je ale i klub Zapata na Oranienburgerstrasse, kam německá mládež vyráží za hudbou i filmovým promítání, koktejlový bar 40 Seconds s terasounebo klub Watergate nedaleko Esat Side Gallery.
TIP: 2-3 denní návštěvnická karta Visit Berlin platí do 45 muzeí a 10 hlavních berlínských turistických atrakcí a je zároveň lístkem na veřejnou dopravu i „bus tour“s průvodcem.
Německé ferraty: Kolmá stěna Watzmannu
Konečně se před námi otevírá nádherné a čisté ledovcové jezero Königsee s kostelíkem sv. Bartoloměje. Nad ním se tyčí náš cíl, druhý nejvyšší vrchol Německa, Watzmann (2.713 m). Jsme v Bertechsgadenu, v alpském městečku kousek od rakouských hranic. První den si dáváme lehký výšlap do Hiterova oblíbeného výletního sídla, tzv. Orlího hnízda. Tyčí se na úzkém skalnatém hřebeni ve výšce 1 834 m a bylo vybudováno k oslavě vůdcových 50. narozenin.
Druhý den už vyrážíme na „náš“ vrchol. Podél bobové dráhy stoupáme k chatě Kühroint, lesním traverzem se dostáváme do zalesněného žlabu vedoucího přímo k Watzmannhausu. Lezeme asi sto metrů po skalách a míříme doprava ke krátké ferratě, která nás dovede k salaším Falz. Loukami stoupáme až k závěrečnému skalnímu výšvihu pod chatou. Kousek od ní stavíme stan.
Foto: www.germany.travel
Ráno pokračujeme za svítání, asi za 2 hodiny jsme na vrcholu Hochecku. Watzmann se odtud zdá být vzdálen pouhých 10 minut chůze. Právě tady ale začíná to pravé dobrodružství. Plazíme se po skalnatém hřebeni, po jehož každé straně číhají několika set metrové srázy. Přestože se samozřejmě na fixním laně jistíme, pohledy dolů zviklávají naši morálku. Je slyšet jen cvakání karabin, pomalu si zvykáme a ještě pomaleji se blížíme vrcholku.
TIP: Více informací o Německu najdete na www.germany.travel.
Surfing na Baltu
Že je na Baltu vítr? Ano! Právě proto jsme tam také jeli. Nádherné pobřeží je jako stvořené pro windsurfing, kitesurfing a plachtění. A to všechno jsme se chtěli naučit v letovisku Ostsee Zinnowitz, které leží na poloostrově Usedom poblíž polských hranic a nabízí půjčovny vybavení i surfařské školy. Ještě k tomu jsme měli štěstí a bylo krásné a teplé počasí, takže ve chvílích odpočinku jsme skákali do vln a koupali se. Podél Baltu vede pěkná cyklostezka, všude jsou levné kempy a cestou můžete navštívit také křídové útesy na Rujáně nebo staré hanzovní město Rostock.
Tip: Na Balt se dá z Prahy přímo vlakem až do Stralsundu. Německé dráhy (DB nabízejí v létě výhodné akční jízdenky po celém Německu). Více www.bahn.com.
Na kole za německými hrady
Jely jsme s kamarádkou navštívit naši spolužačku, která se usídlila na stáži v Heidelbergu. Rozhodly jsme vzít si s sebou kola a projet část cyklotrasy, která vede z Manheimu až do Prahy a cestou potkává 90 hradů. Nasedáme tedy nakolo v samotném Heidelbergu, universitním městě sevřeném v moc pěkném údolí řeky Neckar, nad nímž leží naše první trofej – zříceniny obrovského kurfiřtského Schloss Heidelberg.
Cesta kopcovitou krajinou vede naštěstí stále podél řeky, takže nám to hezky frčí. Některé hrady míjíme, u jiných se zastavujeme. Přespáváme u hradu Guttenbergu, abychom si druhý den daly terénní odbočku od řeky k hradu Steinsberg. Projíždíme poklidný, rozkvetlý venkov, lidé jsou moc milí. Malé asfaltky nás vedou do Helibronnu na vinobraní a dalších pět dní drandíme přes Öhringen, hrad Colmberg a romantický zámek Ratibor v Rothu až do Norimberku. Kola jsme poslaly domů a pořádně náš výkon oslavily.
Braniborsko na in-linech
Spojit lásku k bruslím a cestování není snadné, ale někdy to jde. Dvě hodiny severně od Liberce je přímo ideální terén. Začínáme u největšího saského jezera, Bärwalder See. Vzniklo – jako mnoho dalších zdejších jezer – zatopením hnědouhelných dolů. Stovky kilometrů nových asfaltek dovolují mnoho kombinací, ale základní trasa je dlouhá asi 22 km. Cestou jsme měli dost času zastavit se u některého ze stánků a vypít skvělé pivo na pláži jezera.
Koupání je snad nejpříjem
export_hs_gallery
nějším bonusem na této trase. Druhý den jsme se vydali za poznáním Mužakovského vrásového horského oblouku po trase zrušené hornické železnice. Krásná krajina u jezera Felixsee ukrývá také jednu novodobou pamětihodnost – Ucho Evropy. Replika lidského ucha o délce 350m slouží jako amfiteátr pro kulturní akce. Než jsme jeli domů, ještě jsme vyzkoušeli vodní lyže a skútry. Na takový víkend se nezapomíná.
Jaké jsou vaše tipy? Napište nám je do diskuse.
