Mladá cizinka v očích ázerbájdžánských mužů

Dohromady půl roku jsem ztrávila během čtyř pobytů sama nebo se svým synem ve vesnických oblastech Ázerbájdžánu. Přivezla jsem si odtud mnoho zkušeností, o které bych se ráda podělila. Vycházím ze svých vzpomínek, které se pokouším dát do širšího společenského kontextu ázerbájdžánské společnosti. Můj evropský vzhled, relativní mládí a občasné chtěné či nechtěné porušování společenských konvencí bylo, je a bude zdrojem příjemných i nepříjemných situací, o které se chci podělit.

Ázerbájdžánská žena nekouří a nepije. Pakliže to činí a navíc na veřejnosti, tak se jí velmi snadno stane, že je označena za nemorální. Jenže co žena-cizinka?! Ázerbájdžánci jsou známí svojí pohostinností a pozvání k prostřenému stolu není neobvyklé (hlavně ve venkovských oblastech) .

K slavnostnímu jídlu ale často patří i vodka či pivo. Když jsem tuhle situaci řešila poprvé, tak jsem byla s bratrem a kamarádkou a vůbec nás nenapadlo alkohol odmítnout. Kamarádka navíc kouřila. Neviděli jsme v tom žádný problém a zpětně si i uvědomuji, že bratrova přítomnost byla zárukou alespoň částečné ochrany.

Pak však bratr odjel a přišlo pozvání od známých, pití vodky a poté i nepříjemné rozčarování ve formě pokusu o znásilnění. Podle ázerbájdžánských měřítek jsme se nechovaly jako počestné ženy a bylo tak s námi i zacházeno. I přes tuto negativní zkušenost (a pár dalších) stále řeším dilema: zda být v kruhu blízkých slušným hostem a skleničku si dát či být slušnou ženou a alkohol odmítnout.

Další problém je s pojmem přátelství. V Ázerbájdžánu totiž neexistuje přátelství mezi mužem a ženou v našem slova smyslu. Pakliže mi nyní muži přátelství/bratrství nabízí, tak si pro jistotu začnu udržovat větší odstup a mám se na pozoru před snahou o navázání intimního vztahu. Viditelná přítomnost mého syna není překážkou…

Nejširší nabídku průvodců a map Ázerbájdžánu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Žena procházející se sama přírodou

Mladá ázerbájdžánská žena se od svého domu vzdaluje pouze do vzdálenosti cca 100 metrů – podojit krávy, okopat zahradu, zajít za sousedkou nebo do školy (to jsou občas i větší vzdálenosti). Na delší cesty se vydává buď ve skupině žen nebo s příbuzným mužem. Oproti tomu se cizinci rádi svobodně procházejí a jsou jim nabízeny výlety na koních či projížďky na oslech. Ale co cizinka, která je v Ázerbájdžánu sama?

Já osobně si procházky do přírody nedokážu odepřít a mám v okolí své vesnice dvě oblíbená místa, na kterých se potkávám jen s pastevci. Při každém setkání mě však mrazí v zádech vědomím, že bych tam neměla být sama.  Jednou si mladík na koni  nechal své chování rozmluvit až po spatření pepřového spreje (tedy až poté, co pochopil, že to je zbraň).

Žena v taxíku a zvaní do restaurací

Mladé ázerbájdžánské ženy málokdy jezdí samy v taxíku, pakliže řidič není příbuzný. Pakliže není taxi plné, tak je slušností sedět na zadních sedadlech a ne vedle řidiče – toto místo je  privilegované pro muže nebo starší ženy, jelikož se tam až na výjimky nemusí mačkat s dalšími cestujícími.

Ve vesnici, kde jsem žila, byly dvě možnosti, jak se dostat do města – taxíkem nebo stopem. Obě varianty jsou občas adrenalinovým sportem – sedněte si dobrovolně do auta plného vojáků, kde se navíc na zrcátku houpe obrázek s lebkou! Občas mě ale svezou zdarma, což je zase výhoda….  

Obdobné to je i se zvaním do restaurací. Pakliže se nejedná o rodinou oslavu, tak  ve venkovských restauracích uvidíte ve společnosti mužů převážně lehké dívky. Jiné to je v městském kontextu, kde se ženy objevují v restauracích častěji, ale v levných kafeteriích uvidíte pořád jen muže. Při prvním pobytu v Ázerbájdžánu jsme si s kamarádkou do jedné takové sedly a během půl hodiny jsme kolem nás měly cca 16 osob mužského pohlaví ve věku od 6 do 70 let.

Co říci závěrem?

Být Češkou v Ázerbájdžánu znamená být cizinkou se speciálními privilegii, ale zároveň i normální ženou v ázerbájdžánském pojetí, která by měla být ctnostná, skromná a morální. Takovou v jejich očích asi nikdy nebudu, ale nemusím se stát ani opakem a vystavit se tak zbytečnému obtěžování.

Stačí si jen uvědomit, že byť je Ázerbájdžán moderní země s komunistickou historií, tak je zároveň v některých ohledech i konzervativním muslimským státem. Ázerbájdžán je krásná země s úžasně pohostinným obyvatelstvem a určitě si nemyslím, že by byla pro ženy-cestovatelky nebezpečná. Už jen to, že se tam neustále vracím a stýská se mi hned pár týdnů po návratu, budiž důkazem…jen je potřeba si v některých ohledech dávat pozor…třeba si odepřít minisukně.