Mladá Češka chystá 3 500 km dlouhý přechod Jižní Ameriky od oceánu k oceánu

Odhadem čtyři až šest měsíců by měla strávit na cestě mladá dívka, která není v dálkových pochodech žádným nováčkem. Vždyť před třemi lety se vypravila pěšky do Istanbulu na podporu české komunity v rumunském Banátu. Tehdy zdolala 2025 kilometrů za 104 dnů, vybrala ve sbírce pro krajany necelých 170 tisíc korun a jako pomyslný bonus si z cesty domů přivezla fenku Svili, která se k ní připojila na bulharském smetišti. Tehdejší trasu zvládla s batohem o základní váze 6,5 kilogramu, nyní kvůli náročnějším podmínkám a větším výkyvům teplot tato hmotnost pro nadcházející cestu o dva kilogramy vzrostla.

„V Chile mě čeká přechod And s nadmořskými výškami okolo pěti tisíc metrů nad mořem. V Argentině navštívím českou komunitu v městečku Presidencia Roque Sáenz Peña, ve které roku 1948 pobývali po dobu tří měsíců legendární cestovatelé Zikmund a Hanzelka a psali zde svou knihu. V Paraguayi se pak těším na vodopády Monday a v Brazílii na světoznámé vodopády Iguazú. Co země, to jedna velká výzva,“ přiznává mladá cestovatelka, která připouští, že ji blížící se cesta nenechává klidnou už jen kvůli tomu, že její jediná zkušenost s tímto kontinentem se datuje do doby, kdy jí bylo devět let.

„Upřímně nevím, kterou obavu si mám vybrat dříve. Tak nějak se ale snažím držet se přesvědčení, že v životě nakonec všechno dopadne tak, jak má. Jednu obavu však jmenuji za všechny. Je to ta jazyková. Portugalština je pro mě španělskou vesnicí. No a ta španělština? Tu jsem použila naposledy na střední škole před šesti lety. Když mě přítel, který španělštinu ovládá, nedávno zkoušel, zapamatovala jsem si z toho všeho jedinou větu: ‚¿Puedo pagar por el pájaro amarillo?‘ tedy ‚Mohu zaplatit za žlutého ptáka?‘ Tak pevně věřím, že se ta věta nějak využije, jinak to bude nešťastné,“ usmívá se Havlová.

Pomoc vzdálené české komunitě

Blížící se pouť a zejména argentinská zastávka v místech, kde se zdržovali známí čeští cestovatelé, má opět trochu větší hloubku. Nicolette se svou poutí po Jižní Americe snaží přes sbírku „3 500 km pěšky Jižní Amerikou pro českou komunitu v Argentině“ na crowdfundingové platformě Donio vybrat peníze na renovaci historického muzea v městečku Presidencia Roque Sáenz Peña, coby jediného československého muzea v Latinské Americe. Poskytnuté finanční dary mají pomoci upevnit kořeny české komunity v argentinské provincii Chaco, jihoamerické pampě, už tak bohaté na české zvyky a tradice. Členové české komunity se scházejí ke společnému vaření českých pokrmů, vyšívání, oslavování významných svátků či promítání československé kinematografie. Mají mimo jiné i taneční soubor Moravanka a dokonce v oblasti trvale působí učitelé češtiny z Česka.

„Dějiny zdejších osadníků z Moravy a Čech tu mají skutečně více než stoletou historii. Vedle tvrdé práce na bavlněných polích vytvořili již v roce 1917 na popud samotného T.G. Masaryka krajanskou komunitu. Ta získala brzy své vlastní sídlo a stala se místem, kde se krajané scházeli. Vyjma různorodých kulturních akcí bylo hlavní udržovat lidové zvyky a tradice a nezapomenout na své kořeny. Cestovatelé Hanzelka a Zikmund toto všechno věděli a krajany ve městě Presidencia Roque Sáenz Peña později na své cestě po Jižní Americe navštívili. Aktuálně se v prostorech, kde složili hlavu během své návštěvy, vyučuje český jazyk, a to i díky podpoře České republiky, která na krajany nezapomněla,“ uvedl Petr Táborský, který právě v tomto místě aktuálně působí jako učitel.

Na to, aby mohla Nicolette naše krajany potkat, bude ale muset nejdříve ujít pořádný kus cesty. Na svou výpravu se však připravuje už více než rok, intenzivně pak poslední čtyři měsíce, a věří, že je připravena případné problémy řešit. Pro jistotu však prošla zdravotnickým kurzem ZDRSEM – Horal, který učí lidi nejen první pomoci ve ztížených podmínkách divočiny, a získala certifikaci Národní horský průvodce. Zkušebně si také vylezla na gruzínskou pětitisícovku Kazbek, aby si okusila vliv nadmořské výšky na své tělo. V neposlední řadě pak absolvovala i kurz sebeobrany, nicméně doufá, že této nově nabyté schopnosti nebude muset na cestě nikterak využít.

Pokud se Nicolette plánovaný přechod podaří, přiblíží se tím jednomu svému životnímu cíli a tím je ujít sama alespoň tisíc kilometrů na každém obydleném kontinentu. Po jejím návratu můžeme očekávat nejen cestovatelské přednášky, ale možná také další knihu. O svém evropském putování totiž loni v březnu vydala prvotinu „Pouť k branám Orientu“.

Průběžné informace o tom, jak se Nicolette při jejím přechodu daří, kde zrovna je a co zažívá, vám budeme přinášet v sérii článků s názvem – Nicolette na cestě. Vy můžete Nicolette sledovat na Instagramu, Facebooku, nebo webových stránkách.