Miniprůvodce tureckým Kurdistánem

Z vanu místní dopravou, nebo stopem

Oblast se dá prozkoumávat místní dopravou, stopem i na kole. Žijí zde vlci, medvědi, rysi, divoká prasata a dokonce šakal, ale budete mít velké štěstí, když některé z těchto zvířat uvidíte. Já se mohu pochlubit jen spatřeným hadem, svištěm a dudkem.

Z Vanu vede jedna hlavní silnice na jihovýchod, která se později větví – jižní odbočka vede přes Hakkari do Iráku a východní přes Yüksekova do Íránu.

Za Vanem se nejprve přejede malý horský hřebínek (2150m) a v údolí za ním (1850m) musíte navštívit Cavuşteppe. Otevřeno je prakticky stále, protože ochotný hlídač žije už 20 let v domku u vstupu. Na nízkém úzkém kopci uprostřed úrodného údolí jsou odkryté zbytky urartské citadely postavené králem Sardurem II. v letech 764-735 př.n.l. Mnohé vodní kanály a přehrady v údolí jsou dílem této prastaré civilizace, která měla sídlo zřejmě právě zde.

Cavuşteppe má horní část, kde byl palác a dolní, kde se zachovaly zbytky opevnění, kuchyně, chrámu, cisteren vyhloubených do skály, toalet s krásným výhledem do krajiny a sýpek s černým zrním údajně 2500 let starým (podle přehnaného tvrzení hlídače). Dnes v citadele žijí zvláštní myši s dlouhým ocasem skákající po zadních jako malinkatý dinosaurus. Stavby jsou z tvrdého bazaltového kamene a jsou tak přesně a hladce opracované, že jsem si nejdříve myslel, že jde o moderní rekonstrukci z posledních let. Některé jsou pokryty klínovým písmem. Požádejte hlídače, který ho umí, třeba vám něco přeloží. Přinejmenším vám nabídne přívěsky z bazaltu, které v dlouhých zimních večerech vyrábí a které skladuje ve velké bedně s autonálepkou „CZ“.

Nejširší nabídku průvodců a map Turecka (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Stepí k hradu Hoşap

Další dobrou zastávkou je kurdský hrad Hoşap (2 000m, 60 km od Vanu), který dominuje vesnici Güzelsu (tj. Krásná voda). Do současné podoby byl postaven v roce 1643 kurdským kmenovým náčelníkem Sari Süleymanem, ale zřejmě na místě, kde již 2 000 let stály jiné citadely. Používán byl do 19. století. Masivní vstupní branou s původními kovovými dveřmi a schodištěm vytesaným do skály vstoupíte do hradu, jenž měl stovky místností. Mnohé jsou dobře zachovány, třeba medresa, cisterna, pekárna, vězení, lázně a fontána. Možná, že právě tady (nebo na jiném hradě v okolí) se na počátku 17. století usídlil legendární dobrodruh Ibrahim ibn Quenti.

Pokud u karavanseraje odbočíte doprava (jedete-li směrem z Vanu) a budete pokračovat horskou cestou 25km, dostanete se k Dívčím jeskyním (Kizlarin Magarasi). Ze 70 jeskyní v údolí jsou ve čtyřech fresky, které jsou vzácně barevné a ve dvou z nich jsou zobrazeny tančící bohyně. Fresky jsou pochopitelně z doby předislámské.

Přes sedlo Güzeldere do Vanadokie

Kousek odtud je arménský kostel Rad Čuč Soladir a ve vesnici Albayrak cestou do Yavuzlaru další, ale používaný vojáky. Druhý důvod, proč je dnes Yavuzlar ve Vanu velmi známý je to, že se tudy pašuje nafta z Íránu, kde litr stojí kolem 1 Kč. V Turecku je 25x dražší. Koně a osli proto v noci převážejí na hřbetech naftu přes hranici a druhý den ráno ji desítky a stovky náklaďáků odvážejí do tureckého vnitrozemí.

Horskou krajinou

Před rozdvojením silnice (doleva Yüksekova a Írán a doprava Irák a Hakkari) je odbočka k místnímu „Pamukkale“ (známý přírodní úkaz na západě Turecka). Nečekejte nic monumentálního – travertinovými kaskádami o výšce 10m protéká trocha vody.

Hory nad Hakkari jsou dramatičtější a pokryté sněhem i v létě. Je to region stále trochu vrtkavý, tak se před cestou informujte o aktuální situaci.

Yüksekova je poměrně velké městečko s vynikající polohou – v bezprostřední blízkosti jsou bohatě kvetoucí louky se stády ovcí a za nimi vysoké hory. Ideální prostředí pro několikadenní trekking.