Měsíc v Íránu, který jsme strávili spíc po parcích, lesících, za hromadou štěrku i na kruhovém objezdu, popřel všechny předsudky, jež jsme si s sebou do země přivezli. Pojďte se s námi podívat, jací jsou vlastně běžní Íránci – jsou opravdu „všichni teroristi“?
Zkušenosti z íránského putování se dají popsat ve zkratce takto: lid je neuvěřitelně pohostinný a při zachování základních pravidel slušnosti je země (ze strany občanů, nikoli za strany přírodních podmínek) naprosto bezpečná. Možná proto, že jsme se stýkali s obyčejnými, tedy slušnými lidmi a nikoli s politickou elitou či náboženskými ajatolláhy.
Země v podzemí
Mladší čtenáři Hedvábné stezky si už asi nedokáží pořádně ujasnit pojem „gulášový socialismus“. Takže jen pro připomenutí – zhruba v období sedmdesátých až osmdesátých let minulého století (to zní skoro jako pravěk) se u nás potichu nadávalo na režim, část národa udávala a donášela na jinou část, ale všichni podléhali diktátu jedné strany. Lidé schovaní ve svých ulitách, na chatách a v zahrádkářských koloniích snili o svém obyčejném životě. Krajinou běžela pravdivá hláška o tom, jak v kapitalismu člověk vykořisťuje člověka, zatímco v socialismu je tomu naopak a normální člověk se snažil, aby si v rámci možností příliš s režimem nezadal. Ale ani, aby jej příliš neprovokoval. Socialistické přežívání znamenalo tu větší, tu menší kompromis a ústupek ze zásad. Naprosto stejná situace je v Íránu. Všichni nadávají na zřízení, a protože nemají chaty, tak v každou volnou chvíli, bez ohledu na počasí, vyrážejí kempovat. Není žádná vzácnost vidět Íránce, kterak v drobném dešti opékají u cesty kuřecí kousky a tváří se spokojeně. Zavděk vezmou jakoukoli volnou plochou, i kdyby to měl být kruhový objezd. Jakmile se kolem nich mihne cizinec, musí přijmout pozvání alespoň na pomeranč, šálek čaje a kus řeči. Státní aparát blokuje vycestování a ani přístup na Facebook není bezproblémový a tak každý cizinec je milým, tedy opravdu MILÝM A VÍTANÝM hostem. Situace naprosto se lišící od naší současné středoevropské zkušenosti.
Nejširší nabídku průvodců a map Íránu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Kdo je íránský terorista?
Zkusme jmenovat některého opravdu velkého světového teroristu či organizaci. Usama bin Ladin? Mohamed Atta? Ajmán Zavahrí? Hizballáh? Hamas? Co z toho patří k Íránu? Kdo si tipnul, že nic, měl pravdu. Za výhružkami prezidenta Ahmadinežáda, jež opakovaně verbálně vyhlazuje Izrael, probíhajícím jaderným programem či náboženskou policií šikanující dívky s odhalenými vlasy, stojí „prostý íránský lid“ asi stejně nadšeně, jako Čechoslováci v prvomájovém průvodu za nahlas provolávaným heslem „Se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak“. Zbývá Íráncům něco jiného, než hlasitý souhlas a tichý nesouhlas? Přece jen je v zemi tajná policie se svým systémem špiclů a udavačů. Pokud se v zemi pohybuje nějaký terorista, neměl by se rozhodně hledat mezi obyčejnými lidmi, kteří tak jako kdekoli na světě, nechtějí zabíjet bližního svého, ale chtějí se starat o sebe samého. A své rodiny.
…dyť je to tam samý terorista
Po návratu do Česka nastala situace jako vystřižená ze socialistických scének Televarieté. Jen místo dvojice Bohdalová – Dvořák seděly v rychlíkovém kupé důchodkyně. Říkejme jim třeba A (Alena) a B (Božena). Alena si stěžovala na to, kterak si její snacha „přitáhla nějakýho Araba z Íránu. Dyť je to samý terorista, tam bych v životě nejela,“ horlila nad neštěstím, které postihlo její rodinu. Vzhledem k tomu, že jsem se z Íránu vrátil bez jakéhokoli šrámu a navíc mám zřejmě specifický smysl pro humor, nechal jsem se vyprovokovat k reakci. Pogratuloval jsem paní ke štěstí její snachy, protože vybrat si v Íránu Araba a ještě k tomu teroristu, to musela hledat dlouho. Ze stovky Íránců jsou Arabové statisticky jenom tři. Zbytek jsou Peršané. A mezi těmi třemi natrefit na teroristu, tak tomu se říká štěstí. Dokážete si představit, že moc velkou radost jsem baběnkám neudělal. Vlakové scénka ale jasně ukázala na zajetí předsudků, v nichž žijeme. Znalosti máme zprostředkované skrze média a ty nějaká země bez konfliktů nezajímá. A protože teroristická rétorika samotného íránského prezidenta je opravdu nebezpečná, mediální podání se automaticky vztahuje na celou zemi. Írán vyzkoušel novou raketu, Írán zatkl americkou novinářku a dokonce „Írán přijede na schůzku o Afghánistánu, kterou svolaly USA.“ Bylo by zajímavé vidět, jak přijede oněch 66 429 284 lidí (odhad CIA pro červenec 2009) na jakoukoli schůzi. Právě z této mediální zkratky pak vzniká zcela mylný dojem. Silně tomu pomáhá fakt, že v naprosté většině případů nemají lidé moc šancí si ověřit, zdali to, co se píše v novinách, je pravda. A tak velké procento gramotných Čechů, Moravanů i Slezanů věří, že Írán je stát teroristů. Těžko jim to mít za zlé, když ČTK vydává zprávy, v nichž se mimo jiné píše: „Černá listina států, které podporují terorismus, zahrnuje pro rok 2008 čtyři země poté, co z ní loni tehdejší americký prezident George Bush vyřadil Severní Koreu. Kromě Íránu to jsou Sýrie, Kuba a Súdán.“
Běžní Íránci tuší, jaké mediální masírce jsme vystaveni. Však taky druhá nejčastější otázka 99% Íránců, kteří se s námi dali do řeči, směřovala k tomu, zdali si o nich myslíme, že jsou teroristi. Aby dokázali, že tomu tak není, pomáhali, kde mohli. Naprosto běžné bylo pozvání na čaj, piknik či kus řeči. A téměř vždy se nakonec (někdy tím řeč dokonce začínala) stočila na to, jak špatnou má Írán pověst a jak stupidní a „fucking“ lidi má ve svém čele.
Slovo „teror a terorismus“ je často obratem u mikrofonů politiků a mocichtivých manipulátorů. Prezident Bush v roce 2002 verbálně navlékl Írán na osu zla a prezident Ahmadinežád to teď USA vrátil, když pomohl íránskému parlamentu přijmout rezoluci, jež americkou armádu a Ústřední zpravodajskou službu (CIA) označuje za teroristické organizace: „Agresorská armáda Spojených států a CIA jsou teroristé a rovněž podněcují k terorismu.“ Každý, kdo se zemí Peršanů toulal, mi potvrdí, že stačí dodržovat základní kulturní zvyklosti téhle země a bez ohledu na barvu pleti, bude „íránskými teroristy“ nazýván bratrem a přítelem.
Musím jen souhlasit. V Iránu jsem byl minulý rok. Je to úžasná země, jejichž obyvatelé jsou neuvěřitelně milý, srdeční a pohostinní. Nemůžu se pomoct…musím se přidat – Miluju zemi „teroristů.“
PS:pěkný článek!
V říjnu se chystáme do Iránu-no a samozřejmě že s CK, ale ne proto, že by to bylo bezpečnější, ale protože jsme trochu „stařešinové“. Tyto nebezpečné země jsme již navšívili, např. Západní Saharu 2002, kde domorodci vůbec nevěděli že Československo vůbec existuje, ne tak Bože kde je. Dále v Libyi 1999 jsme opravdu „čuměli“ my. A to vše s CK, všude jsme navštívili berberské či beduinské stany, nakoukli do různých „nedoporučených“ uliček. Prostě jsme „akční“ i po šedesátce.
Leckterou širší souvislost naznačily íránské volby. kdo má v rukou faktickou moc – prezident, nebo Rada hohližitelů? Co si tam lidé SKUTEČNĚ myslí a co si MUSÍ myslet. Proč je Íránu na Ose zla a Írák, který byl američany napadený tam není? Už chápete, co mohou být širší souvislosti?
Írán je moje vysněná destinace, čtu snad vše co se o něm kde píše, ať už na tomtowebu nebo jinde. Jenže rodina mě nehodlá pustit… Nechci jim zase trhat srdcea byť jsem plnolety nechci odjizdet bez toho aby byli nastvani…
Jedina moznost jak me pustit do Iranu je podle otce pres cestovku, avšak ja si myslim že přes cestovku to proste člověk nezazije. to o čem píše tento článek.
Musím ho velmi pochválit jako řadu dalších na tomto webu.
Je krásně dostávat aspoň pěkné a pravdivé zprávy za hranicemi 🙂
Ahoj,
pokud jsi jeste nevyrazil, tak urcite jed. Iran jsem navstivila dvakrat a jela bych klidne zase. A pokud si to chces vic uzit a usetrit penize, tak si cestu zorganizuj sam. S cestovkou by te to vyslo minimalne 2x draz.
Musim se taky pridat k nazoru, ze miluju zemi „teroristu“.
Myslím, že psát o pohostinnosti Íránu je tu „preaching to the converted“ neboli po česku nošení dříví do lesa. Myslím, že průměrný čtenář HS nevidí svět, a tedy Írán, rozhodně černobíle. Samozřejmě musím ocenit docela pěkný pokus o vystihnutí perské pohostinnosti, sám jsem si jejích střípků před pár lety také užil. Článek se ale bohužel pouští do společensko-politologických analýz na základě dojmů a dílčích informací. Jak třeba, Topí, víš, že podpora Ahmadínedžáda je obdobná pozici Jakeše, tj. kůlu v plotě s represivním aparátem? To je trochu příliš. Reportér ČT před pár dní v poměrně zajímavé reportáži líčil příznivce současného prezidenta jako chudé, silně věřící, až fanaticky oddané odkazu Chomejního… Jak je možné dělat takové závěry na základě rozhovoru s anglicky hovořící vzdělanější městskou vrstvou? Ok, nekoukejme se na svět černobíle, ale také nelakujme dosti šedé odstíny světlejší barvou (jaderný program, podpora Hizballáhu raketovou technologií apod.). Schémata „zlý Bush, zlý ale osamocený Ahmadínedžád a hodná a mlčící většina“ podle mne zkrátka nejsou celou pravdou. Mimochodem, velmi zajímavé články o Íránu, hezky nečernobílé, byly nedávno v Newsweeku – v Íránu je před volbami a zdá se to dosti napjaté.
Jsem si toho vědom, právě pracuju na dalším článku o Ahmadinežádovi (kterého soukromě nazývám Ahmadineřád), který se bude zabývat předvolební situací v Íránu. Ten by se měl objevit na mém blogu.
Docela zajímavé, asi se tam taky podívám …
Mladá generace v Iránu dnes převažuje, to že svými hlasy dostali „neřáda“ k moci je jen proto, že jim nasliboval sociální jistoty, s podporou tvrdého islámského režimu, Hisbaláhu to nemá nic společné, pokud by USA zrušilo embargo, ekonomika země by rostla byla by tu šance i na změnu politickou, jinak šijíti nemají nic společného s Talibanem, jsou paradoxně proti němu.
jo jo s dvěma peršany jsem na kole objížděl east cap new zealand … a vůbec , hezký lidi . otázkou je co s těmi teroristickými režimy . češi taky nehnuli prstem a bushisti jsou druhou stranou téže mince .
Mi se zda ze Ahmadinezad chce chranit Stredni Vychod pred zapadem, protoze zapad kam prisel tam to po….
Ze jsou v Iranu chudi lide? A v Americe nejsou? Atd atd
Z cestovatelskeho hlediska urcite zajimava destinace, diky za clanek.
Chce ten sunnitský Střední Východ chránit tak, že by se rád stal regionálním hegemonem a se „zapadem“ si to vyridil, pokud by k tomu mel prostredky. Naštěstí Ti zlý západ dává právo na sny, takže se ti může zdát i ten o hodném Ahmadínedžádovi. (Nemyslím si, že je Ahm. takový satan, ale jsou i takové zprávy, že má sklony k určitému mesianismu a to je v „islámském státě“ trochu nebezpečné. Doufám, že dnes vyhraje „umírněnější“ Musáví, aspoň tedy doufám, že takový skutečně je).
Titulek z tisku:
>>Volby vyhrál Ahmedínežád, svědčí to jen o tom, že Írán JE,BYL A BUDE zemí teroristů, proto rozumní čeští lidé s přehledem: Nejezděte tam !!! Pro Vás jsou určeny klidné destinace jako Bibione, Marglad de Mar nebo alespoň Bulharsko. Navíc v Íránu je draho, lidi lezou po stromech, jsou nevzdělaní, všude je nebezpečno, špína a za každým rohem číhá terorista nebo alespoň nastražená mina. Navíc v Íránu se nikam nedostanete, všude vás zavřou a budou vás mučit. Když už byste někam chtěli dorazit, tak vězte, že všechny autobusy jsou strašně drahé a rozbité.
Tedy nevím, jak se to povedlo, ale příspěvek se vložil neúplný a bohužel z něj vypadla druhá polovina. Díky tomu je více méně nesmyslný a pointy prostý. Zřejmě k tomu došlo tak, že na konci výše uvedeného textu byla použita dvojice znaků ‚menší než‘ (a to může být třeba pro systém, na kterém běží Hedvabná Stezka problém – nevím :()
Takže prosím příspěvek ignorujte nebo ho raději smažte.
díky
A co vložit i tu druhou polovinu, ať to máme i s pointou?
ahoj,
musím jen souhlasit, „země teroristů“ nemá chybu.
Írán je naprosto úžasná země se spoustou skvělých lidí a míst, po návratu jsem měla pocit, že to všechno byl nádherný sen, ze kterýho se prostě nemůžu probudit….
Návštěvu můžu všem jen doporučit 🙂
…jen jsem zvědavá, jak dopadne povolební napětí, protože za týden vyrážíme znovu:))
Takový malý ráj na zemi… jenom kdyby ustaly ty nepříjemnosti s těmi průvody…
V Íránu jsem byl v roce 1999 a opravdu musím říci, že 99% lidí u nich je pro nás neuvěřitelně pohostinných. V podstatě bych řekl, že u nich je něco, jako náš socialismus, akorát že po islámsku. Mnoho společných znaků.
Kdyby se uklidnili jejich vůdci, jak se snad s Obamou uklidní američané, tak by to bylo super.
Též mám Írán za svoji srdcovku, vstřícnost tamějších lidí je (i na asijské poměry) takřka dojemná. Ale proč to vlastně píšu, vždyť to každý ví – snad jen kromě oficiálních sdělovacích prostředků našeho báječného proamerického světa…
Taky si myslím, že je to jedna velká konspirace, Írán se absolutně o žádný atomový program nezajímá, jeho vláda miluje „západ“ od Athén po Aljašku a nejdůležitější je, abychom mohli my Evropani jezdit do Íránu na hezké poznávací prázdniny.
Váchal Vladimír:
Chce to zatnout zuby, vyslechnout si nářky a vyrazit, bez cestovky samozřejmě. Rodiče budou brečet, i když vyrazíš jen do Makedonie nebo Turecka, vraždí se a válčí přeci všude…
Írán jsme navštívili s manželkou v březnu 09 a se vším, co je napsané v tomto článku mohu jen souhlasit. Spousta Íránců nás zastavovala na ulici, jen tak, jestli nemáme nějaký problém, nepotřebujeme pomoci a dala nám telefonní číslo, kdyby přeci jen, ať jim zavoláme…
MartinT. :
Ironie ti fakt jde. Mimochodem, navštívil jsi někdy tuto zemi, anebo vystačíš s Newsweekem?
Ano, navštívil, však jsem to psal (Íránci byli milí a nijak je nekritizuju – určitě ne paušálně). A díky za repliku s Newsweekem, však jsem k tomu hezky nahrál 🙂 Každopádně, vývoj v Íránu předčil všechna očekávání a na míle předběhl tuto diskusi. (Někdy si neuvědomím, že jsem na backpackerském webu, tak pardon).
Jo jo, jsou to fakt mili pohodari.. Staci si otevrit jakykoliv noviny.. Vypada to tam ted fakt v pohode 😀 Idealni prazdninova destinace, staci pribalit kulomet, neprustrelnou vestu a zensky jutovej pytel na hlavu 😀
možná by si stálo za to uvědomit, ,že to co vidíme v TV a čteme v novinách je jen nesmírně omezený výres íránské reality. Omezený jak akčně (novináři potřebují akci, nebudou fotit pokojné vesnice), tak prostorově (akce jsou jen a pouze ve velkých městech). Vnímeme teď Írán skrze mediální realitu, ale je to totáž, jako když v Idii bylo velké zemětřesení, ale přes 90% země se nedotklo. Tady se politický vývoj dotýká sice každého, ale aktivně, v demonstracích, se ho účastní zlomek procenta obyvatel. A právě onen zlomek zajímá média…. tím pádem nás. Abych reagoval na Elgata – Peršané opravdu jsou milí pohodáři. To ale neplatí o jejich Radě dohližitelů a politických špičkách.
Sorry za to množství překlepů, pořád mi padá web, tak jsem to valil, než se mi to zase zhroutí 🙁 a nepřečetl si to po sobě
S tím, co píšeš, se určitě dá souhlasit. Média podávají zkreslený obrázek odpovídající poptávce běžného konzumenta zpráv a ta naše většinou převezmou vše ještě dále zkráceně a nepřesně. Černobílý svět to tedy určitě není. Nicméně, nějak se mi nechce smířit s přístupem „je to jejich svět, do kterého stejně nevidíme, pokojných vesnic je tam vždy dost, tak není důvod, proč se znepokojovat“. Každý má nějaký motiv k cestování, na jednom pólu je cestování jako kratochvíle a hledání zážitků, na druhém pólu je cestování jako hledání pravdy a poznání. Proto si myslím, že pro běžnou baťůžkářskou diskusi konstatování, že Írán je zajímavý a bezpečný stačí, někdo by ovšem očekával, že zapálení návštěvníci této země se budou snažit dát své zkušenosti trochu do širších souvislostí. Mimochodem, článek vznikl v době „mediálního klidu“, proto se i případná diskuse může ubírat jiným způsobem. (I když se mi zdá, že se nikam neubírá).
to MartinT: :-)) příště si to po sobě alespoň přečti, „…Média podávají zkreslený obrázek odpovídající poptávce běžného konzumenta zpráv…“ zaprvé, běžný konzument je příšerná fráze, ale nechť. Jak jsi ale přišel proboha na to, že výše zmíněný poptává po médiích zkreslené informace????? Není to spíš tak, že povrchní a pologramotní redaktoři různých plátků a bulvárních kanálů masírují kravinami všechny bez rozdílu 🙂
K těm motivům cestování, proč to polarizovat? … kratochvíle, hledání zážitků, versus pravdy a poznání, … vždycky je to přece celé spektrum a do končin, jako je Írán jede většina lidí za poznáním, poopraví si své (ne)vědomosti, neboť zjistí pravdu o tomto světě, odnese si spoustu nezapomenutelných zážitků, užije si i nějaké té kratochvíle a nádavkem zažije jistě i nejedno nečekané dobrodružství.
„…Proto si myslím, že pro běžnou baťůžkářskou diskusi konstatování, že Írán je zajímavý a bezpečný stačí…“ Myslím že suché konstatování nestačí, neboť o ničemm nevypovídá, diskusi nikam neposouvá, nemá žádnou „přidanou hodnotu“ Článek je výborně napsanej, protože vystihuje míru poznání a pocity cestovatele. To je totiž to jediný, s čím se můžeš konfrontovat.
„…zapálení návštěvníci této země se budou snažit dát své zkušenosti trochu do širších souvislostí…“ jaké širší souvislosti máš na mysli???
Ahoj, mam dotaz. V zari bych rad vyrazil do Iranu ale nevim, jestli je dobry napad jet tam s pritelkyni. Jak se na ni budou divat? Jak bude se mnou cestovat a bydlet? Potreboval bych nejaky informace, rady. Diky moc.
Ahoj, byla jsem loni v Íránu sama s kamarádem. V hotýlcích (myslím těch běžných levných) nás nechali spát na jednom pokoji. Pokud se zeptali na náš stav, raději jsme předstírali manželství, ale stalo se nám i několikrát, že se s mrknutím pousmáli, aby dali najevo, že ví, jak to v Evropě chodí. Problém s tím tedy nebyl.
Ven jsem chodila vždy s v dlouhé sukni (kalhoty nejsou pokutovány, ale nedoporučuji) a s dlouhým rukávem, samozřejmě zahalená šátkem. Ideální jsou tmavší barvy. Potom mě nikdo neobtěžoval, často si ani nevšiml (a prozradil mě jen foťák). Po městech jsem se pohybovala často sama a bez jakéhokoli problémů.
Snad je to vyčerpávající, ale ráda zodpovím další dotazy; rozhodně se není čeho bát, Íránci mají velký respekt ke všem lidem a pokud jim snad připadá zvláštní, že nejste manželé, rozhodně se k vám kvůli tomu nebudou chovat zle.
Iran je velice krasna zeme ale neco jineho je navstivit zemi a zit s Iranci. Oni se budou smat na kazdeho turistu nebot maji radi obdiv a penize. Oni jsou to ti nejvetsi sobci kteri stoji jen o Iran a svoji rodinu. Tady v Americe zeny ktere se za ne vdaly ztratili dum a byly mlaceny. Soudy se ale baly Irance odsoudit protoze by to vypadalo jako discriminace. Nechci vas odradit od cestovani do Iranu ale pamatujte si ze clovek ktery se na vas smeje nemusi byt dobry, nebo taky naopak.
Příjde mi že tahle debata se trošku zvrhla, a abych pravdu řekl moc mě tedy neobohatila.
Jistě mi dá za pravdu každý člověk co Irán navštívil, že když budu tvrdit, že media vykreslující Irán jako doupě teroristů a nebezpečnou zemi pravdu až tak nemají a o jejich objektivitě by se dalo hodně polemizovat. Ale i tak děkuji že tuhle zemi tak propagují nebot‘ je to země málo dotčená turismem a budmě rádi za to. Zvedněte prst a stopněte si auto do země zaslibené bat’ůžkářům.
Články v okolí
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Časopis Travel Life píší cestovatelé pro cestovatele, tak CESTUJ!
Nové články
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Playa del Carmen
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru