Milada Petrů

• Milada Petrů (Mili)

• Vždyckymi trvá než si po narozeninách zvyknu, kolik mi vlastně je, takže většinouse cítím o ten rok mladší 🙂

• Tuhlekategorii zatím vede Indie, protože to byla moje první velká cesta a tohleprvenství už nic nepřekoná. Taky miluju Nepál a vloni jsem se zakoukala doFilipín, kde hodlám strávit ještě spoustu času.

• V jedné malé zapadlé vesniciv Rádžastánu, o které mluvím jako o svém druhém domově se spoustouúžasných lidí.
• V Himalájích, ač jinak rozhodně nejsemvysokohorský turista, Himalájské hřebeny jsou prostě úchvatné.
• Na Filipínách, pokud někde hledáte ráj, tohlemísto kněmu má hodně blízko (když odmyslíte vykácené pralesy).

• Všechnose to točí kolem mých nejoblíbenějších zemí. Nejvíce si vážím své prvnícesty do Indie, právě pro její prvenství a také proto, že osmiměsíčnípobyt v Indii a Nepálu byl zatím nejdelší a inspiroval mě k mým dalšímvýpravám. Potom si vážím loňské expedice na Filipíny, která započalaplánování projektu o nártounech Filipínských.

• Osmiměsíčnícesta do Indie a Nepálu.

• Proč? Asi pro nějakou zvláštnítouhu poznávat, to co doma nemám. Dává mi to úžasný rozhled a snad inadhled. Člověk si uvědomí, jak žijí lidé jinde a srovnává to se svýmvlastním životem a pocity, hodně se učí. Postupně získávám pocit, že sesnad ve světě neztratím, což je taky důležité :).A hlavně, koukat na přírodopisné filmy je něco jiného, než trávit den coden s tlupou hulmanů, kteří vás nakonec přijmou natolik, že sis vámi mláďata hrají, tahají vás za sukni (pozor, nejsou to dotěrnímakakové u chrámů, to je něco jiného), šnorchlování v moři, kde sipřipadáte jako v akvárku, je nepopsatelné a výprava za nosorožci nahřbetu slona, při které vidíte vrcholky Himalájí v zapadajícím sluncije prostě zážitek, který vám už z hlavy nikdo nevymaže.
• Tímpádem jsem odpověděla na otázku, co mi to dalo, kromě toho člověk získápřátele na druhém konci světa, které by jinak nikdy nepotkal.
• Comi to vzalo? Kromě nějakých těch zdravotních komplikací zatím ničehonelituji.

• Vždyckymě lákalo poznávat různé kouty planety a zejména přírodní bohatství. Pokudbych měla jmenovat jedno či několik málo jmen, tak cestovatelskou modlujsem nikdy neměla. Ale vážím si všech lidí, kteří dokáží něco víc, nežsedět doma na zadku a vyrazí do světa poznávat dosud nepoznané.

• 1988 – poprvé jsem za hranice vyrazila, když mibylo 7, tenkrát do bylo do Rumunska a dodnes si pamatuju tu úžasnou dovolenoupoprvé u moře.
• Poté následovala Itálie, Španělsko, Německo,Chorvatsko, Francie, po většinou cestovkové.
• 2000 – svoje první prázdniny na vysoké jsemmísto work and travel a sběru jahod, jako většina, vyrazila na měsícvolunteerovat do zoo v polské Poznani, kvůli svoji lásce ke zvířatům azoologickým zahradám. Sice to nebylo cestování jako takové, ale byl to můjprvní měsíc mimo domov a uvědomila jsem si, jak mě láká poznávat cizí kraje
• 2001 – scénář se opakuje, tentokrát vyrážím naměsíc do zoo v Hamburku a pak ještě na školní zoo kurz na Severofrískéostrovy
• 2002 – v březnu nastává ten zlomový okamžikpro mě a také moji rodinu, vyrážím poprvé do asijských končin, na šest měsícůdo Indie, opět za zvířátky, tentokrát na výzkum chování hulmanů posvátných prosvoji diplomku. Následují dva měsíce v Nepálu – trekovánív Himalájích, jungle walk v Chitwanu, nádherné chrámy a pagody …
• 2003 – ten rok jsem si asi dala pauzu 🙂
• 2004 – neuvěřitelně se mi stýská po Indii a takvyrážím na svatbu své indické „sestry“
• 2005 – krátké cestování po Polsku a na podzim sepoprvé dostávám do Číny – Peking, Hliněná armáda, Zeď a hlavně pandy velké!,Tibet, Nepál, Indie
• 2006 – a opět půl roku v Indii, na vesnicis indickou rodinkou a hulmany
• 2007 – v lednu jsme skamarádemspolužákem podnikly zoologickou expedici na Filipíny, jak říkám, já se tamvrátím a díky Expedičnímu fondu to bude o něco snazší 🙂 (díky!) a na podzimopět Indie
• 2008 – zatím jsem zvládla úžasnou dovolenouv Holandsku

• Evropa- Polsko, Německo, Rakousko, Itálie, San Marino:),Španělsko, Francie, Nizozemí, Lucembursko, Velká Británie, Rumunsko,Maďarsko, Chorvatsko
• Asie- Indie, Nepál, Čína (+ Tibet), Filipíny 
• Cestovatelskésny a plány
• Cestovat,cestovat a nikdy nepřestat (připouštím jen malou pauzičku na založenírodiny :))
• Poznávatnové země, nová místa je úžasné,ale nejvíc si vážím cest, kdy se člověk nadaném místě zdrží delší dobu, sblíží se s místními lidmi, nejlépe senaučí jejich jazyk a může pochopit jejich styl a smysl života. Proto doAsie nejezdím na míň jak měsíc :).
• Hlavnějsem zooložka a od dětství mě láká terénní výzkum nejlépe někdev tropech či tam někde, což se s tím cestováním dobře kombinuje.
• Cose týká konkrétních oblastí, tak na žebříčku priorit jsou teď samozřejměFilipíny a nártouní projekt oceněný Expedičním fondem a potom někdyvzdáleně do budoucna Madagaskar a nějaká ta Afrika.

• Příroda,zvířata, kontakt s milými lidmi, kterým nevadí, že jste pro něz jiného světa.

• Těch je hodně

• Právě připravovaný projekt Tarsius – výzkum a ochrananártouna filipínského (Tarsius syrichta)
• a předtím již zmiňovaná Indie, Nepál a loňskéFilipíny.

• Zatímmám na svém kontě vědecké články o hravém chování hulmanů a vokalizacizoborožců :).Ale vlastně jsem autorka vítězné fotky ve fotosoutěži Hedvábné stezky (jakjinak než nártouna). Do autorování populárních článků a reportáží se zatímmoc nehrnu, ale teď to přijde :).

• www.tarsiusproject.org– stránky připravovaného projektu