Děsit nemusí jen duchové a nadpřirozené úkazy. Nejhorší mráz po zádech často běhá i z míst, které se staly dějištěm lidské nenávisti. Muzea genocid, město duchů pod Černobylem, pařížské podzemí a další zákoutí naší planety vás možná budou budit ze spaní.
1. Pripjať
„Atomové město“, ale i „město mladých“ byly přívlastky, jež nesla Pripjať. Ukrajinské město vzniklo nedaleko Černobylu. Žili tam mladí lidé plní elánu, kteří byli v jaderné elektrárně zaměstnání. Věkový průměr obyvatel nedosahoval ani třiceti let a mladé rodiny přiváděly na svět ročně přes tisíc dětí. Vše se změnilo 26. dubna 1986 po výbuchu Černobylské jaderné elektrárny, od té doby nese Pripjať přízvisko „město duchů“. Stojí tady vybydlené zchátralé domy a vysoká radioaktivita ještě dlouho nikomu nedovolí, aby se sem podíval na delší dobu než na několik málo hodin.
2. Japonsko Les Aokigahara
Japonská kultura má odjakživa blízko k sebevražedným tendencím. Už kdysi podnikali samurajové sebevražedný rituál zvaný Seppuku, hanlivěji též harakiri. Známé jsou taky sebevražedné letecké akce mladých japonských pilotů za druhé světové války – kamikaze. Dnes páchá většinu Japonců sebevraždu v krásném lese pod horou Fuji. Ročně tam svůj život ukončí desítky lidí. A proč to všechno? S lesem Aokigahara jsou spjaty negativní vlivy už dlouho. Sebevraždy na tomto místě prý odstartoval až spisovatel Seicho Matsumoto. V jeho knizev Černé moře stromů totiž oba hlavní hrdinové končí svůj život právě tam.
3. Kolumbijská Bogota
V Bogotě se nemusíte bát tajemných stromů a nalezení ostatků mladých nešťastně zamilovaných mladíků, ale spíše toho, že si vás některý z místních gangů vezme jako rukojmí nebo budete obětí bombového útoků. I přes veškeré snahy vlády, je totiž Kolumbie pořád zemí s největší kriminalitou na světě. Můžou za to hlavně neustálé drogové války.
4. Temný život pod Paříží
Dodnes nikdo nedokázal zmapovat svět pod Paříží. Hluboko pod romantickými ulicemi s kavárnami, pod rozkvetlými parky a honosnými chrámy se skrývá děsivé bludiště 350 kilometrů podzemních chodeb. Jen nepatrná část je volně dostupná turistům. Existují ale i tací, kteří v sobě seberou všechnu odvahu a vydají se do bývalých kamenolomů, v nichž před mnoha lety skončily ostatky Pařížanů. Morové epidemie zabily tisíce lidí a když už se opravdu nevědělo kam s mrtvými, skončili právě v opuštěných štolách. Leží jich tady na šest milionů. Ze značné části kostí jsou dnes jakési bizardní dekorace chodeb.
5. Muzeum genocidy Tuol Sleng Genocide
Úplně jiný děs vás zastihne v kambodžském Phnom Penhu, a to děs z lidské omezenosti a nepochopení toho, co může jeden člověk udělat druhému. Kambodžská krutovláda provázená genocidou pod vedením khmérského vůdce Pol Pota začala v roce 1975 a trvala až do roku 1979. Systematickým vyvražďováním připravili Rudí Khmérové o život miliony lidí. Dnes je v hlavní věznici muzeum celého utrpení, při jehož procházení vám běhá mráz po zádech. Podobné pocity nepochopení hloubky lidské nenávisti vás ale zastihnou třeba i v místech genocidy ve Rwandě nebo v nedaleké polské Osvětimi…
6. Americká farma mrtvol
Jde také o les plný mrtvých, ale ti se sem dostali poněkud jinou cestou. Navozili je sem a nachystali do různých pozic a míst vědci z Antropologického ústavu University of Tennessee. Nechají je postupně tlít a sledují na nich jednotlivá stádia vývoje hmyzu, který se pravidelně usidluje v ostatcích lidských těl. A i když to zní zvláštně, provedené entomologické výzkumy pomohly vyřešit mnohé složité soudní procesy a usvědčili mnohé vrahy. Nicméně les, v němž najdete přes 400 mrtvol v různých stádiích rozkladu, připomíná hororový film či děsivou noční můru.
Pripjať…ten bych jednou moc rada navštívila..
Pojeď se mnou teď v listopadu 🙂
Vedle S-21 (Tuol Sleng) je stejně depresivní a šílené další místo, nerozlučne s S-21 spjaté – Killing Fields.
Kiling Fields je past na hlupáky, není tam skoro nic k vidění a navíc určitě není vedle Toul Sleng ale cca 15km za městem!
Těch killing fields je ovšem v Kmabodži víc, takhle vypadají ty v Battambangu.
http://kambodza.asean.cz/video/91-kambodza-killing-fields-battambang
Chybí tam jednoznačně Osvětim,Majdanek a další hrůzná místa německého řešení čisté rasy
Všechna místa genocid jsou děsivá. Osvětim či Rwandu zmiňuji u Muzea genocidy Tuol Sleng…
Mě tady taky chybí Osvětim.V Pripjati jsme byli hezký květnový den,takže to umocnění hrůzy nebylo tak velké protože jsme si připadali jako v nějakém zvláštním lese.Spíš na vás zapůsobí jak si dokázala příroda podmanit okolí.Určitě něco jiného by bylo se tam podívat v čase podzimním plném plískanic.Naopak v Osvětimi jsme byli v ošklivém studeném dni a ta hrůza působila mnohem víc.Hodně pusobí fakt ,že Černobyl byl zpusoben lidskou nešikovností,kdežto Osvětim je mementem lidské zloby a úmyslu.
To máte rozhodně pravdu. Mnohdy má na atmosféru místa vliv nejen počasí, ale i momentální psychické rozpoložení cestovatele… Osvětim jsem rovněž navštívila jednoho deštivého podzimního dne a věru dlouho mi z toho bylo smutno. Proto ji také zmiňuji u jiného dějiště genocidy – muzea Tuol Sleng.
Do Kambodže se chystáme v lednu,ale Toul Sleng asi vynecháme.Hrůzy jsme po světe už videli dost.
Chybí sarajevské muzeum války
Přidal bych Agdam v Náhorním Karabachu – opuštěné stotisícové město srovnané se zemí během války, a taky Jižní Osetii.
Japonsko Aokigahara – les je normální, vyplňuje kaverny sopečného původu z lávy z Fuji, byl jsem tam před měsícem, jsou tam špagátky, různé celty i oblečení, ale nikoho oběšeného jsem tam neviděl.Dá se tam zabloudit, ale špagátky pomohou.Les je součástí lávových a ledových jeskyní – ty nejsou nicmoc. Hlavně je tu turistická propagace z ciny, místní o lese neradi mluví.
Bogota – úplně normální moderní město, žádné problémy tam nebyly i přes moje dvě návštěvy – loni a před 8roky..
.
Černobyl jednoznačně doporučuji těm, kteří se chtějí více dozvědět o této největší civilní, jaderné katastrofě v dějinách lidstva. Ale pospěšte si, rok od roku tam jsou stále větší omezení!
Pokud byste chtěli Černobyl navštívit trochu jinak než komerčně s nějakou agenturou, pak můžete třeba se mnou. Doporučuji podzim, nebo brzké jaro. Léto je sebevražda.
Články v okolí
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Časopis Travel Life píší cestovatelé pro cestovatele, tak CESTUJ!
Nové články
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Playa del Carmen
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.