Mexiko, země barev

Mexiko, země barev

Mexiko je nejen plné barev, svou pestrostí a jedinečností září na každém rohu. Při toulkách pestrobarevnými uličkami se snadno ztratíte ve víru cizokrajných vjemů. Stačí se jen vytratit z turistických zón a zažít to pravé Mexiko.

Mexiko, které hýří tradicemi, někdy staršími více jak 2000 let, kde se osobitým způsobem proplétají zvyky starých indiánů s křesťanstvím, jež sem připlulo a pevně zakotvilo mezi místními lidmi. Mexiko, které je plné úžasných usměvavých kontaktních lidí. Mexiko, které je kulinářským klenotem Ameriky, kde by vám na objevení všech místních jídel jeden život nestačil.

Praktické okénko

Do Mexika se můžete vypravit v podstatě v jakémkoliv ročním období. Pokud však nemáte rádi vedra a chcete se vyhnout dešťům, je nejlepší volbou zima. Jestli vám ale nevadí déšť a teplo, užijete si to zde i v létě. Sice možná občas trochu zmoknete, zato se vyhnete davům turistů a na vlastí kůži poznáte místní bouřky, které opravdu stojí za to. Po dobu cestování narazíte převážně na dovolenkující Mexičany a Američany. Ovšem kromě karibského pobřeží, to je neustále zavaleno davy lidí ze všech koutů Země.

Během plánování programu je třeba počítat s podstatně dřívějšími západy slunce, neboť se nacházíte o dost blíž rovníku. Také však záleží v jakém státě Mexika zrovna jste. Při přepočtech časů je třeba vzít na vědomí, že zde neexistuje letní čas.

Pokud vyrazíte na jih Mexika v období léta, největším protivníkem vám bude vlhkost ovzduší, ta uprostřed léta šplhá až k 84 procentům. A pokud si myslíte, že zaprší a vy si na chvíli užijete příjemný chládek, jste na omylu. Jestliže však očekáváte parní saunu, budete příjemně překvapeni.

Nejlevnější letenky bývají v zimě, a ty nejlepší lety jsou většinou z Mnichova. S sebou nepotřebujete mnoho dokumentů, postačí vám cestovní pas. Pokud letíte přes USA, musíte si ještě zařídit registraci v americkém elektronickém systému pro cestování (ESTA). A kvůli celním kontrolám na mexickém letišti je lepší si pro jistotu nachystat pár dalších věcí. Pokud máte doklad o ubytování, alespoň o tom prvním, vytiskněte si ho. Měli byste mít potvrzení o dostatku peněz na cestování, coby důkaz by mělo stačit ukázání platební karty. Může se také stát, že budou chtít vidět itinerář vaší cesty, ideálně ve španělštině.

Španělštinu zmiňuji záměrně. Připravte se, že většina Mexičanů nebude ani v turistických oblastech rozumět anglicky. Proto není na škodu naučit se pár španělských slovíček, a poté spoléhat na své pantomimické dovednosti a na podobnost některých španělských slov těm anglickým.

S angličtinou se totiž většina Mexičanů setkává až na střední škole, někteří dokonce pouze na vysoké. Učitelé jsou navíc často nekvalifikovaní, protože se ani jim samotným nedostalo odborného vzdělání. Z domluvy ale nemusíte mít strach, neboť Mexičani jsou velmi vstřícní a vždy se s vámi domluví, ať umíte španělsky nebo ne.

V každém případě je lepší mít po ruce internet. K tomu budete potřebovat mexickou sim kartu, s dostatečným množstvím mobilních dat a rázem máte zajištěnou navigaci i spojení se světem. Google mapy fungují v Mexiku perfektně.

Nejširší nabídku průvodců a map Mexika (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Vzhůru do ulic!

Po jízdě autem, dvěma vlaky, procházce Mnichovem, dvěma lety, noční procházce New Yorkem, která pro nás byla jako kdyby ráno, a po dalším letu, jsme se najednou ocitli na jižní straně Mexického zálivu. V místech, kam kdysi dávno dopadl meteorit, který vyhubil dinosaury. Dnes je však toto místo velmi rušné. Nejzajímavější na celé cestě do Mexika bylo zjištění, že v New York City můžete potkat matky s kočárkem prakticky v jakoukoliv hodinu, klidně i ve tři ráno.

Přistáli jsme přímo v Hnízdě Hadů, tedy v Cancúnu, jak by řekli staří Mayové. Zdejší krajina byla dříve takřka neosídlena. Na tomto nejvýchodnějším cípu Mexika se nacházely pouze mokřadla. Od té doby se toho ale hodně změnilo, a tak zde od sedmdesátých let minulého století započal růst hotelového turistického centra Mexika. Na své si přijdou všichni milovníci insta selfies z luxusních hotelových bazénů, to však nebylo nic pro nás. Hned po zapůjčení auta a přečkání první noci jsme plánovali vyrazit za opravdovým Mexikem.

I malé domečky v zapadlých uličkách září barvami
I malé domečky v zapadlých uličkách září barvami

Ulice nás uchvátily svou dokonale nepřehlednou směsicí všemožných vjemů. A když se nám povedlo odehnat všechny neodbytné taxikáře, začali jsme prozkoumávat okolí. Ulice byly plné drobných obchodníků, každý z nich nabízel něco jiného. Na nás se pozvolna projevovalo, že nejsme zdejší, když z nás z ničeho nic začaly téct potůčky potu. Nad hlavami se nám táhl nespočet elektrických kabelů, končících u sloupů vysokého napětí v nepřehledných klubkách. Naším úkolem bylo zajistit si SIM kartu a internet a s její pomocí následně najít půjčovnu aut. Povedlo se. A když selhala GPS, doptali jsme se místních, kteří nás ochotně zavedli až k půjčovně. Konečně jsme měli auto!

I taková návštěva supermarketu může být zážitkem. Nemluvím o neskutečně levném a výborném, pro nás exotickém ovoci. Ani o tequille, která nám dělala po zbytek cesty společnici. Nejzajímavější je, že zde můžete sehnat takřka cokoliv, i věci o kterých jste v životě neslyšeli. Jen tak namátkou, listy opuncie na salát, chlazená kravská kopýtka, nebo vynikající plíseň-sněť kukuřičnou, huitlacoche. A samozřejmě i mexický pilsner Indio.

Zelenina a kaktusy
Zelenina a kaktusy

Pouze snaha dostat se na karibskou pláž byla neúspěšná. Celé pobřeží se zdálo být oploceno, převážně hotely, sem tam kluby a resorty. Navíc se již blížil západ slunce, a nám se zrovna nechtělo být na silnici po setmění víc, než je třeba. Ocitli jsme se v provozu plném retardérů, blednoucích půlících čar, temperamentních řidičů a pick-upů s korbami naloženými dělníky vracejícími se ze staveb. Všechny tyto nové skutečnosti nás sice zaujali, ale v divokém mexickém provozu jsme si teprve zvykali a chtěli jsme si ze začátku zvykat raději za světla. Po první ochutnávce výborných tacos jsme se tedy odebrali na ubytování.

Mexické slunce zapadlo za obzor a horká noc nám dala nahlédnout do bujného pouličního života malého předměstí. Děti si kopaly mezi výmoly na silnici s míčem, ty starší se procházeli s lahvemi alkoholu a dospělí právě večeřeli ve svých mini restauracích. Tam jsme také v jednom z rodinných domků usnuli, ačkoliv pod námi se odehrával bujný společenský život.

Vypravte se s námi prozkoumat krok za krokem to pravé Mexiko!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí