V jižním cípu Laosu se nachází atraktivní prostředí nejenom pro turisty, ale také pro místní rybáře. Na mekongských vodopádech Khone Falls se vždy dvakrát do roka odehrává rybolov, který nemá na světě obdoby. Je to divadlo, na které se nezapomíná.
Mekong, jedna z největších řek na světě, pramení v Tibetu a postupně protéká Čínou, Barmou, Thajskem, Laosem, Kambodžou a ve Vietnamu se v rozlehlé deltě vlévá do Jihočínského moře. Obrovská masa vody skýtá útočiště pro velké množství ryb, na které si brousí zuby rybáři po obou březích. Existuje několik způsobů rybolovu, ale ten nejatraktivnější potkáte na jihu Laosu, pár kilometrů od kambodžských hranic.
Čtyři tisíce ostrovů na Mekongu
V malebné oblasti, které se říká Si Phan Don (Čtyři tisíce ostrovů), se nachází skalnaté prostředí, kde se vytváří několik krásných vodopádů. V době monzunových dešťů, které přichází kolem května, se začíná měnit hladina Mekongu. Začíná prudce stoupat až o několik metrů.
Právě změna hladiny je silným přírodním signálem pro mnoho migračních druhů ryb, které trávily dobu sucha v hlubokých zátokách Mekongu. Na začátku děšťů začínají plout v hejnech proti proudu do menších a čistších přítoků. Nejčastější rybou, která migruje, je sumec Pangasius krempfi.
Právě změna migrace ryb je chvíle, na kterou se rybáři dlouho těšili. Již od minulé sezóny mají postaveny rozlehlé bambusové konstrukce, které slouží podobně jako hřeben na borůvky. Místo ovoce však padají do košíku ty nejlepší ryby. Těmto konstrukcím se říká plotovité pasti „li“ a již od nepaměti sloužily místním lidem jako hlavní způsob rybolovu. Jsou postaveny těsně pod vodopády a jakmile se průtok začne zvyšovat, vodní tok dosáhne bambusového hřebenu, který „vyčesává“ ryby z vody. Nejprudší změna je známa z roku 1993, kdy se během 10 dnů změnil denní úlovek z nuly na 270 kg.
Jsou to přímo rybářské žně! Hlavní aktivita rybářů přichází v květnu a červnu, kdy se hladina Mekongu zvyšuje. Druhá vlna vysokého úlovku pak přichází v době listopadu a prosince, kdy se ryby kvůli snižující se hladině v mělkých přítocích vrací zpět do hlubokých zátok Mekongu. Aby se zachoval výskyt ryb i po další generace, jsou plotovité konstrukce postaveny s přesnými mezerami mezi bambusovitými tyčemi, na kterých se zachytí jen dospělí jedinci.
Úlovky World Fish Center
Odborníci z World Fish Center sledovali po dobu šesti let způsob rybolovu a druhovou různorodost ryb chycených na mekongských vodopádech Khone Falls. S pomocí několika rybářských komunit převážně z vesnic Hang Sadam a Hang Khone dokázali identifikovat 41 různých způsobů rybolovu, kdy nejčastěji používanou metodou bylo použití laločnatých sítí a plotovité pasti „li“.
V úlovku bylo charakterizováno více než 100 druhů migračních a stálých ryb. K nejčastějšímu úlovku však patří sumec Pangasius krempfi, který je jasným příkladem migrace spuštěné vzrůstající hladinou vody. Migrace tohoto druhu začíná ihned na začátku deštivé sezóny a trvá asi 40 až 50 dní. V tomto období je nejintenzivnější rybolov. Jakmile by se přirozené kolísání vodní hladiny změnilo zásahem člověka (např. stavbou vodní přehrady), bude narušen životní cyklus mnoha ryb a několik druhů se dostane na listinu ohrožených živočichů.
Hluboké zátoky v suchém období
Hluboké zátoky jsou v době suchých měsíců velmi důležité pro ty druhy ryb, které nemigrují a ve vodách Mekongu se vyskytují po celý rok. Jsou to jejich přirozené úkryty. Pravděpodobně to jsou i místa, kde se některé druhy ryb třou a je proto důležité tyto hluboké vodní úkryty chránit od totálního výlovu. Mnoho takových hlubokovodních úkrytů bylo prohlášeno za Chráněné rybí zóny, které místní rybáři respektují.
Bambusové pasti tone a li
Na vodopádech Khone Falls jsou nejzajímavější dvě hlavní metody rybolovu – pasti „tone“ a „li“.
Pasti tone se používají především v suchém období, kdy vodní hladina je nízká. Vypadají jako malé bambusové košíky (nebo „cedníky“) nastražené do menších potůčků a vodopádů, které jsou charakteristické pro oblast Siphandone v jižním Laosu. Jinde je použití těchto technik nemožné právě kvůli specifické geografii místa. Každý majitel pasti si přichází v podvečerních hodinách pro úlovek, který se během dne nachytal a „procedil“. Jedná se většinou o malé rybky do velikosti asi 7 cm. Úlovky na těchto pastích jsou nejlepší mezi prosincem a březnem, tj. ve dnech kdy hladina Mekongu je nízko a ryby nemigrují.
Naopak pasti „li“ jsou obrovským řemeslným výrobkem rybářů. Bambusové tyče jsou svázány liánami a tvoří poměrně rozsáhlý systém sít, které „čistí“ vodu od ryb. Někdy jich je i více vedle sebe a mezi nimi jsou pak dlouhé vratké mostky, které přepažují hlavní tok Mekongu. Vidět na nich rybáře, jak „tancují“ kolem svých úlovků, které jim samy skáčou do „náruče“, patří k jedněm z nezapomenutelných setkání s rybáři. Tyto pasti jsou aktivní ve své činnosti jen v době zvýšené hladiny Mekongu, tedy mezi červnem a listopadem.
Jak se tam dostat?
Oblast Si Phan Don je mezi baťůžkáři velmi oblíbena zvláště kvůli malebným ostrůvkům rozesetým po skoro 14 km širokém Mekongu. Nejsnadnější je ubytovat se na obydleném ostrově Don Det, odkud se dají dělat jednodenní výlety po okolních atraktivních místech.
Pokud přijedete stejně jako my ve chvíli, když je hladina vody nízko, nezoufejte. I tak máte mnoho možností, jak zaměstnat své fotoaparáty. Na ostrově se nachází historická lokomotiva po Francouzích, kteří postavili na ostrovech železniční trať, aby mohli přepravit zboží přes skalnaté vodopády ze severu na jih.
I samotné vodopády jsou velmi přitažlivé. Další zajímavostí je, že na jižní straně ostrovů je možné spatřit ohrožený druh sladkovodního delfína (Orcaella brevirostris). A při návratu zpět do bungalowu se můžete zastavit na malinké, ale romantické pláži na ostrově Don Khon.
Doporučené odkazy
World Fish Center – www.worldfishcenter.org
KAREL WOLF je pořadatelem Cestovatelského festivalu v Praze, který se koná ve dnech 24.-25. března 2007 v Praze. Program festivalu najdete na www.setkanicestovatelu.cz.
