Mekong: Cesta do milionového města Can Tho

Všechny prameny delty ale nabízí trochu jinou atmosféru, která je plná vůně banánů, ananasů a rýžových polí. Proto jsme nezůstali pouze ve městech a proplétali jsme se celým jejím tokem.

Z venkova do velkoměsta

My Tho je město, které vás přivítá velice rušnou atmosférou. My jsme, díky velké náhodě, narazili na jednoho místního gentlemana, který nás doprovodil na motorkách na naší cestě do Can Tho a ukázal nám pravé okolí delty. Vyrazili jsme na cestu, která se pro nás poté stala nezapomenutelnou.

Důležité je vyjet brzy ráno, tak se vyhnete dopravnímu chaosu. My Tho a Can Tho spojuje několik novodobých mostů, které umožňují snadnější dopravu po deltě. Samozřejmě že řeka se nejlépe pozná z vedlejších silnic a přilehlých vesnic. My jsme tedy pokračovali přes rýžová pole, několik malých trajektů, jedno ochutnání cukrové třtiny a jedné Pho polévky k obědu až do Can Tho, kde na nás čekalo ubytování.

Sladká a osvěžující

Cukrová třtina chutná samozřejmě nejlépe tam, kde má své kořeny. Proto je nejlepší rovnou u polí, kde se pěstuje a nedá se tak srovnávat s tou, která se prodává ve vietnamských velkoměstech.

Většina mostů vedoucích do Can Tho byla vystavěna nedávno. Ještě před dvěma lety, se museli obyvatelé přesunovat na trajektech, které tu samozřejmě dodnes fungují – avšak jen na menší vzdálenosti. Mosty ušetřili těmto lidem mnoho energie a posílili hospodářství a průmysl, které jsou teď v deltě Mekongu na velkém vzestupu.

V čem lidé na Mekongu žijí?

Pálené cihly, které mají svůj původ právě na deltě, se rozváží do celého Vietnamu. Jejich výroba není pro zběhlé rodinné pracovníky náročná, ačkoliv si vybírá daň v podobě času stráveného u pecí. Většina materiálu na tyto cihly pochází z úrodného Mekongu a technika výroby byla převzata z dob kolonizace Francií. Domy postavené na řece musí být odolné, tomu také odpovídá kvalita těchto cihel. Pálení cihel probíhá pod přístřeškem, kde se rozlévá vůně ohně. Lidé tu neběhají ve stresu sem a tam, spíše je uvidíte odpočívat v houpacích sítích.

Plovoucí trhy

Od ruchu milionového velkoměsta je možné najít únikovou cestu, která vede třeba do některých homestay. V tomto ubytování vás čeká rodina, která vám poskytne střechu nad hlavou, výtečnou večeři a ke snídani jistě vietnamskou kávu, do které jsme se zamilovali.

„Ráno v šest na vás bude čekat minibus“ řekl tatínek rodiny, která vedla výrobnu rýžových nudlí Sau Hoai’s, ve které jsme přebývali. Ve Vietnamu však není minibus jako minibus. A tak jsme s myšlenkou minibusu spatřili v té černé ranní tmě malou loďku, která nás celé dopoledne vozila po plovoucích trzích. Pokud se účastníte některého organizovaného výletu, je nutné dát si pozor, zda vás loď zaveze na oba trhy. My jsme se však této možnosti vyhnuli a kromě návštěvy obou trhů za společnosti milé dívenky, co s námi trávila celé dopoledne, jsme se zastavili na jednom z místních hospodářství. A tak jsme si opět vychutnávali kávu a čerstvý ananas, který jsme zakoupili na jednom z trhů.

Pohled na deltu jedině z delty

Díky rozvinutému turismu a již zmiňované infrastruktuře se plovoucí trhy staly turistickou atrakcí. Proto je nutné vyhledat si individuální zkušenost, která vás přivede i do jiných míst. My jsme díky brzkému ránu viděli ranní rituály lidí žijících na řece a začátky jejich běžného dne. Hygienické návyky anebo praní prádla či mytí nádobí, je na řece běžným jevem. Život se tu zastavil před několika sty lety a v kanálech, kterými můžete projíždět bez ruchu ostatních návštěvníků, si můžete užívat pravou, někdy velice drsnou, ale mírumilovnou náladu.

Nejširší nabídku průvodců a map Vietnamu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz