Centrum mayské civilizace i kultury – to je Cobá. Je to ale také jedno z největších archeologických nalezišť, které ještě zdaleka nevydalo všechna svá tajemství. Vždyť návštěvníkům je zpřístupněna pouhá jedna setina objevených staveb.
Yucatánský poloostrov byl kdysi centrem slavné mayské civilizace. Největšího rozmachu dosáhla v letech 200-900, poté došlo k jejímu úpadku. Mayové byli vždycky trochu tajemní a záhadní. Znali písmo, používali dvacítkovou soustavu, vyznali se v astronomii, uměli vypočítat nejen oběh Země kolem Slunce, Měsíce kolem Země, ale třeba i oběžnou dráhu Venuše. Měli desítky samostatných městských států, kde hlavní roli hráli kněží. Postupný úpadek po roce 900 dodnes fascinuje vědce, stále vznikají nové hypotézy, proč tomu tak bylo. Proč vyspělá civilizace postupně upadalo do stále větší bezvýznamnosti? Příčinou mohlo být přelidnění, dlouhotrvající sucho, vyčerpání půdy pěstováním monokulturních plodin a následný hladomor. Mluví se i o velkém zemětřesení. Podle National Geographic, prestižního geografického časopisu, existovaly v 5. a 6.století dva velké mocenské bloky, Tikal a Cacacmul, které spolu soupeřily o nadvládu nad celým Yucatánem. Časopis přirovnává ono soupeření ke studené válce mezi USA a SSSR.
Archeologickou senzací je město Cobá, která je ukryto v hluboké džungli, necelých sto kilometrů od Karibského pobřeží, v samém srdci státu. Podle odborníků zde mohlo v době rozmachu žít až 40 000 obyvatel. Největšího rozmachu dosáhlo v letech 600- 900. Bylo centrem obchodu s kakaovými boby, staří Mayové uměli vyrobit i čokoládu. Město se rozkládalo uprostřed sítě „sacheoch“, rovných cest dlážděných vápencem, které spojovaly mayské budovy a sídliště. My jsme se po starobylých cestách pohybovali s rikšou. Jednak se teplota horkého tropického vzduchu blížila čtyřicítce, jednak celý okruh pro turisty měřil devět kilometrů.
Cobá, „místo vody zčeřené větrem“, nebylo jen obchodní metropolí, ale i významným kultovním střediskem. Osídleno zůstalo i po obsazení země Španěly, pravděpodobně až do 17.století. Poté město zarostlo džunglí. V roce 1891 sídlo objevil rakouský badatel Teobald Maler. Na ploše o rozloze 70 km2 bylo dosud identifikováno neskutečných deset tisíc staveb. Většina z nich je stále ukryta pod hustou tropickou vegetací. Pro turisty bylo zatím zpřístupněna pouhá stovka.
Nejvyšší pyramidou celého Yucatánu je Nohoch Mul – Velký pahorek. Někdy je nazývána též Castillo – Pevnost. Po 128 příkrých schodech můžete vystoupat na její vrchol. Autor tohoto textu je právě někdy v polovině. Výstup je velmi namáhavý, pyramida je vysoká 42 metrů, odměnou vám bude strhující podívaná na hladiny jezer a hustou okolní džungli.
Žádná fotografie nezachytí atmosféru místa, vůni pralesa, všudypřítomný zpěv papoušků či pohledy netečných, flegmatických leguánů.
Nejširší nabídku průvodců a map Mexika (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Mayové měli nejdokonalejší systém písma z celé Mezoameriky. Používali celkem 800 hieroglyfů. Jeden glyf mohl být buď pouze hláskou, nebo i celým slovem. Některé byly objasněny již ve 20.letech 19.století, ale významnějšího pokroku v jejich luštění bylo dosaženo až v 50.letech 20.století. V lokalitě Cobá se zachovalo několik stél s nápisy, které měly většinou administrativní charakter. Mayské knihy neboli kodexy vznikaly psaním na obě strany tenkého archu kůry, který se pak poskládal jako harmonika. Dochovaly se pouze čtyři.
Cobá naleznete asi 90 km východně od Chitzen Itzá a 40 km od města Tulum v mexickém státě Quintana Roo. Vstupné se pohybuje kolem 4 dolarů. Stavby můžete objet také na kole. Vypůjčení kola na den stojí kolem 25 pesos a tříkolka s řidičem kolem 75 pesos. |
