Matěj Bernát: Když se zubař podívá horám na zoubek 

Matěji, je něco dalšího, co by Tě bavilo dělat, ale nemáš na to čas?

Baví mne spousta věcí. Problém vnímám především v nedostatečné délce jednotlivých dnů. Snažím se tedy selektovat atributy zábavy jednotlivých dnů a celého života poměrně pečlivě. Momentálně tu esenci potěšení mého bytí tvoří především má profese zubního lékaře a hory. Různou měrou se věnuji snad všem sportům v horském prostředí.

Snažím se svůj čas rozložit mezi zubní lékařství, hory a rodinu, potažmo přátele. Vnímám to jako takový trojúhelník, který by měl být v dokonale vybalancovaném životě rovnostranný, avšak né vždy se daří absolutní symetrie jednotlivých stran.

Jaké bylo lezení s Márou?

Já myslím, že především perfektní životní lekcí. Po stránce horolezecké i životní. Marouš je člověk, který na světě není, jak kdysi pronesl Háček. Pro mne to byla první expedice v Himalájí, první expedice s cílem prvovýstupu a taky první expedice s Márou.

Samotné lezení ve stěně, kde před námi nikdo nebyl, bylo pro mne nóvum a já se od Máry snažil nasát maximum zkušeností, za které mohu být jen a jen vděčný.

Šel bys do toho znovu? Kdyby Ti teď Mára zavolal? Nebo už plánujete něco dalšího?

Odpověď na tuto otázku vždy modifikuje kvantum dnů po příjezdu z expedice a taky náročnost samotného martíría.

Plány, vize a sny jsou nekonečným hnacím motorem nejen mého bytí.

Pro letošní rok jsou mé plány modifikovány přechodem do vlastní ordinace, a tak říkám, že to je má letošní expedice.

Jak Tě napadlo vylézt všechny alpské čtyřtisícovky a jak dlouho Ti celý projekt trval?

Jednoduše. Byl jsem při studiu medicíny každé léto dva měsíce v Alpách a byly tam kopce co měří čtyři tisíce metrů. Započal to můj táta, který mne s Víťou Kořízkem vzal na Mont Blanc, když mi bylo 14 let, po 12 letech jsem zakončil s Ondrou Mrklovským při lezení Peuterey Integrale na Mont Blanc. 12 let zážitků spojených se skvělými lidmi a časem v horách.

Která čtyřtisícovka pro Tebe byla nejtěžší a kterou bys doporučil čtenářům na léto?

Nejtěžší může být zároveň nejlehčí a obráceně, záleží na mnoha okolnostech.

Čtenářům bych doporučil vrchol Punta Gniffeti 4452 m n.m. v masivu Monte Rosy – jelikož je zde nejvýše položená chata v Evropě, můžete zde přespat a dát si třeba víno.

Jaké máš další plány a kde na horách Tě můžeme potkat?

S nadsázkou říkám, že na horách je nekonečně práce. Plánů je tedy na další dva životy.

Rád bych svůj effort v následujících letech směřoval do hor nejvyšších, tedy Himalájí.

Potkáme se ve Vysokých Tatrách. Instantních velehorách, skvělém hřišti pro trénink, místě nalézání odpovědí, otázek, inspirací i plánů.

Už ve čtvrtek 13. června od 18:00 budeš mít v letenském BIO|OKO přednášku s promítáním filmu Simply Beautiful. Proč by si diváci tento večer s Tebou určitě neměli nechat ujít?

V Praze bývám zřídka, s nadsázkou říkám, že Prahu mám nejraději ve zpětném zrcátku. Dalo by se tedy říct, že je to neopakovatelná příležitost.

Vstupenky na přednášku a promítání filmu můžete zakoupit zde.