Odpočinek po měsíčním putování vyprahlým severem Afriky? Možná navrhnete přímořské středisko Agadir, možná opuštěnou Saharu u Rissani. Já si Vás dovolím pozvat do starobylého přímořského města, které bývá naštěstí prozatím opomíjeno cestovními kancelářemi.
Trocha historie
Toto místo bývá připomínáno již v 7. století př. n. l., kdy zde přistáli Féničané, pak Kartáginci, samozřejmě Římané a ve své době nesmírně rozpínaví Portugalci. Podobu, jakou má město dnes, si nese od 18. století. Atmosféru směsi středomořského města a arabské mediny má totiž na svědomí zajatý francouzský architekt Theodor Cornut, který zde dokončil své práce r.1770 na rozkaz sultána Sidi Mohameda Ben Abdallaha. V té době bylo toto místo mezi námořníky známo jako Mogador, mezi Berbery jako Seurah – „malý obrázek“. Z původně vojenského účelu se postupem času město přeměnilo na místo obchodní – jediné na atlantickém pobřeží , společně s Tangerem na severu země. Za francouzského protektorátu dostala přednost v obchodu Casablanka a město začalo upadat do dnešní líné nálady.
Proč navštívit Essaouiru
První, co Vás ohromí, je zdánlivě zmatená architektura města, ale po podrobnějším prozkoumání zjistíte, že skladba ulic dává smysl. Většina domů má sněhobílou fasádu se světle modrými prvky. Toto dotváří přítomnost mešit s typicky hranatými severoafrickými minarety. Město je obehnáno zachovalými působivými hradbami, které stojí v místech původních několika pevností. Jsou však součástí práce onoho zmiňovaného francouzského architekta. Právě pohledem na dramatičnost těchto hradeb začíná film Othello od Orsona Wellese. Orientaci ve městě usnadňují dvě velká náměstí a rybářský přístav, které spojují dvě hlavní ulice. Na této linii se odehrává veškerý obchodní a veřejný život města.
Jak bylo řečeno, město si na konci 19.století vydobylo pozici města obchodního, a tak zde můžete nekonečně bloumat a vybírat z velkého množství suvenýrů a antikvariátních kousků. Naleznete zde velké množství dílen s tújovým dřevem, hezčí a levnější jsme v celé zemi neviděli. Tito řemeslníci zde mají dokonce pod hradbami na mořské straně svůj vlastní souk. Město je plné galerií a obrazáren, kde najdete kromě obrazů staré Essaouiry i umění moderní. Ve městě naleznete i trh s kořením nebo souk se šperky. Šperky ze stříbra zde začali tepat Židé, jejichž komunita je tu stále výrazná. Počkáte-li na nákup suvenýrů až sem, určitě neproděláte.
Velké kouzlo má zdejší přístav. Je na jižním okraji města a překypuje životem. Místní a každý návštěvník sem zavítá téměř každý den. Největším lákadlem je velké množství denodenně nalovených sardinek, které Vám za malý peníz přímo před Vámi ugrilují. Pozor na přejedení, není totiž sardinka jako sardinka – ty zdejší dosahují velikosti našich plotic!
Pobyt u moře je neodmyslitelně spjat s plážemi. Ty jsou samozřejmě i zde. Jedna se táhne na jih od hradeb města několik kilometrů. Odehrávají se zde hlavně fotbalová klání místních. Pláž severně od města směrem na město Safi je více opuštěná a příjemná když právě nefouká vítr, což je bohužel málokdy. Město je totiž nazýváno „Wind City Africa“, a tak díky vysokým vlnám a silnému větru po celý rok není koupání v oceánu nejvyhledávanější činností. Za to je město známo mezi surfaři a Essaouira je tak nejvyhledávanějším místem severní Afriky mezi odbarvenými volnomyšlenkáři.
Hlavním důvodem pro návštěvu města je ale jeho atmosféra. Město vyhledává nejen marocká mládež, ale i Evropané, Američané a Australané, kteří sem přijíždějí strávit zimu za nízké životní náklady. Většina z nich nápadně připomíná hippie všech věkových kategorií. Den strávený mezi hradbami města většina z nich začíná pozdější velkou snídaní v jedné z mnoha kaváren, kde nekonečně debatují nad denním tiskem, který zde seženete v angličtině, němčině a samozřejmě ve francouzštině. Následuje pak nekonečné bloumání ulicemi mezi krámky a antikvariáty s čímkoli, zakončené nákupem na souku. Pozdní oběd v přístavu a další posezení nad marockým mátovým čajem nebo silnou kávou v jedné z mnoha kaváren či čajoven. Vše je dokreslováno muezzinovým svoláváním věřících do mešit a vůní linoucí se z pečených beranů nebo připravovaných tajin. Příjemnou zvláštností města je fakt, že během tří dnů znáte „od vidění“ téměř všechny batůžkáře, kteří se ve městě vyskytují. Uvolněnou atmosféru Essaouiry dotváří pořádání několika hudebních festivalů, které se konají mezi březnem a říjnem, z nichž nejznámější je červnový Festival d´Essaouira, kde se prezentuje africká hudba gnaoua, a na který se sjede velké množství lidí. CD s touto hudbou seženete ve městě všude. Zakoupit můžete i zpětně výběry několika těchto festivalů. Nešvarem této uvolněné nálady je snadná dostupnost lehkých drog, s jejímž nabízením se tu setkáte téměř na každém rohu.
Nejširší nabídku průvodců a map Maroka (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz
Okolí města
Dnešní město už dávno opustilo hradby staré mediny a rozpíná se nejen po pobřeží, ale i do vnitrozemí. Vydáte-li se na jih po městské pláži dojdete ke starobylé pevnosti. Přes úzkou mořskou úžinu uvidíte pevnost na souostroví Iles Purpuraires. Toto souostroví je přírodní rezervací díky sídlení sokola Eleonořina mimo středozemní oblast. Oblast je pojmenována po purpurovém barvivu, které zde začali vyrábět Římané. Návštěva místa není nic jednoduchého a vyžaduje velké štěstí při vyjednávání povolení. My ho neměli.
Pospěšte!
Úžasná atmosféra města se rychle rozkřikla mezi cestovními kancelářemi a kancelářemi s realitami. Chcete-li ještě zažít tuto jednu z posledních hippie atmosfér nebo nemáte-li kde přečkat nadcházející čas plýskanic, vyražte do tohoto města na atlantickém pobřeží dříve, než bude pozdě …
Souhlasím s tím, že Essaouira je krásné město a rozhodně doporučuji jeho návštěvu. Nicméně onu „hipie“ atmosféru znám jen z průvodce a to jsem bydlel v pronajatém bytě v samém centru města. Jde o město evropského typu, je čisté a dokonce zde najdete i prodejnu alkoholu, což v Maroku zas tak snadné není. Turistů je zde víc než dost (nám o něm vyprávěl kdokoliv koho jsme na cestách Marokem potkali), pravdou ale je, že cestovky upřednostňují Agadir.
Články v okolí