Manhattan nikdy nespí

Jde o nejmenší z městských částí, která se rozprostírá na úzkém dlouhém ostrově mezi řekami Hudson a East River. Zabírá sice „jen“ 59 kilometrů čtverečních, ale na jejím bezmála 22 kilometrů dlouhém a v průměru jen 3 kilometry širokém „těle“ najdete většinu mrakodrapů, muzeí, hotelů, restaurací, jakož i divadel či jazzových klubů. Tedy skoro vše, co znáte z filmů i knih.

Nejvyužívanější dopravou po Manhattanu jsou typické žluté taxíky a hned po nich podzemka subway, která má s pražským metrem pramálo společného. A nejen proto, že její první trasu otevřeli už v roce 1904. Ročně přepraví půl druhé miliardy cestujících a také díky ní vzduch v ulicích města zůstává příjemně svěží. Na silnice se vměstnají vedle taxíků a autobusů i cyklisté a bruslaři. Auto má na Manhattanu málokdo, nedoplatil by se totiž za parkování, navíc ho industriální systém podzemních i nadzemních 26 drah s celkem 486 stanicemi pohodlně doveze kamkoli. „Uptown“ znamená cestu na severovýchod od místa, kde se nacházíte, naopak „downtown“ leží jihozápadním směrem – tedy na špičku Manhattanu a dál.

Například na pláže Coney Islandu, ohraničené z jedné strany Atlantikem a z druhé množstvím atrakcí a parků s horskými dráhami. Právě tady prodávají nejlepší hotdogy ve městě, typické newyorské párky v housce s množstvím zelí a mnohokrát větším objemem kečupu či hořčice. Na tuhle „dobrotu“ se spotřebuje dva a půl miliónu tun klobásy týdně a obyvatelé města jsou jí doslova posedlí. Stejně jako chozením pěšky. New York je opravdovým městem (rychlo)chodců. Při každém kroku narazíte na něco úchvatného, zvlášť když pozvednete oči. Ve skleněných fasádách domů se jako surrealistické obrazy odrážejí různé architektonické prvky a kreslí v odpoledním slunci fascinující výjevy. Přesto se nezastavujte! Pokud chcete z New Yorku ještě něco stihnout, měli byste naopak přidat.

Central Park poklusem

Na to přišel už Fred Lebow, původním jménem Fischel Lebowitz. Rumunský Žid, který utekl do Ameriky před Hitlerem. Nestíhal dobíhat míčky při tenisových zápasech s kamarády, a tak se rozhodl, že začne „joggovat“. „V obrovských zelených plících Manhattanu – v Central Parku, tehdy nebyla ani noha, považovali mne za blázna,“ zavzpomínal si muž, který je sice už po smrti, ale jehož jméno stále žije. To on založil v roce 1971 newyorský maraton a také ho sám běžel!

Oběhnout vodní nádrž v Central Parku se od té doby stalo jistým turistickým lákadlem. Zasloužil se o to i snímek Maratonec s Dustinem Hoffmanem. Dnes tady jogguje tolik lidí, až to vzbuzuje pocit, že snad nikdo nepracuje. Většina z nich si však do parku jen odskočí – či spíš zaběhne – třeba během pauzy na oběd. „Shodí pár deka, která naberou, když do sebe narvou hambáč s hranolky,“ popsal jednou režisér Miloš Forman, který bydlel v pátém patře Hampshire House na jižním okraji Central parku a díval se na cvrkot dole přímo z okna. Dokonce si do koupelny pořídil dalekohled, který mu přibližoval rozkomíhané detaily.

Pokud zrovna neběhají, projedou se uspěchaní obyvatelé New Yorku v Central Parku na lodičce či v zimě na bruslích, posedí na lavičkách, poleží na trávě. Málokdo by dnes věřil, že se na tomto místě s rozlohou neskutečných 340 hektarů léta rozkládaly bažiny.

Nejširší nabídku průvodců a map New Yorku (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Zpomalte: vstupujete do ticha muzeí

V okolí Central Parku najdete většinu muzeí, jejichž stále expozice a stále se měnící výstavy lákají do New Yorku podobně jako premiéry broadwayských muzikálů. Vypněte si mobily a konečně zpomalte. Platí to pro návštěvu Strawberry Fields s nápisem „Imagine“, na dohled od 72. ulice, kde před budovou Dakota House zastřelil Mark David Chapman Johna Lennona, tak při vstupu do některého z muzeí.

Metropolitní muzeum, nazývané MET, ročně navštíví na pět milionů lidí. Je co do velikosti srovnatelné s Louvrem a na prohlídku potřebujete především klid a dostatek času. Obdivovat tady můžete středověká brnění germánských rytířů, obrazy připomínající historii Ameriky – jako třeba zpodobnění George Washingtona překračujícího řeku Delaware od Emanuela Leutze, i staroegyptský Denderský chrám z 10. století před naším letopočtem. Bujnou představivost vyvolávají i mramorové figurky nahých velice rozkošatělých žen z období neolitu. Odpočinek pak hledejte na střeše budovy, kde je umístěna meditační zahrada.

Zcela jinou energií vyzařuje Guggenheimovo muzeum typické futuristickou budovou od vizionáře Franka Lloyda Wrighta z roku 1959. Originální spirálovitě stoupající rampa přilepená bez jakékoli podpory na kruhovité stěny je přitom dílem českého architekta Jaroslava Josefa Polívky. Jádrem sbírek moderního umění je sbírka obrazů Vasilije Kandinského, Paula Klee, Marca Chagalla, Joana Miró nebo Oscara Kokoschky. V roce 1963 rozšířilo muzeum svoji sbírku o cenné kousky světového impresionismu – obrazy Vincenta van Gogha, Paula Gauguina, Édouarda Moneta nebo Pabla Picassa.

Pohlazením po duši je i návštěva muzea moderního umění MOMA ležícího kousek od luxusní Páté Ave. Muzejní sbírky dávají ucelený přehled o vývoji moderního a současného umění – nejen v malbě, ale i v sochařství, grafice, fotografii, architektuře a designu. Také tady najdete na popiscích u vystavovaných děl další česká jména, ať už to je Alfons Mucha, František Kupka, či Milan Knížák. Najednou se člověk cítí i v tomto kosmopolitním vesmíru nabitém ohromnou energií tak trochu „doma“.

Rodný list Miss Liberty

Velké dalekohledy na mince stojí i na samé špici Manhattanu u Battery Parku a hledí na třiadevadesát metrů vysokou Sochu Svobody. Tu scénárista Zdeněk Svěrák označil za jeden ze tří divů světa – hned po zavíracím špendlíku a své manželce Boženě. Nechcete-li stát i více než hodinovou frontu na trajekt, který vyplouvá tímto směrem, vypravte se tam brzy ráno. Světoznámý monument je památkou UNESCO a kdybyste se snad chtěli vyšplhat až do ochozu umístěném v ostnaté koruně, je třeba rezervace na adrese www.statueoflibertytickets.com. Bohužel vstupenky bývají vyprodané několik měsíců dopředu. 

Ačkoli je Socha Svobody čistokrevná Američanka, má v rodném listě uvedenou Paříž. Zrodila se tam jako hliněný novorozenec velikosti dospělého člověka, který krůček po krůčku (a model po modelu) dorůstal do dnešní velikosti.

Většina turistů se v touze nacvakat si Sochu Svobody na mobil žene na příď lodi, a připraví se tak o fascinující pohled na oblast Wall Street a Downtown, jehož zubatý profil se navždy změnil od pádu dvojčat 11. září 2001. Současně s tím se zavřela otevřená náruč Spojených Států, které byly pro přistěhovalce z celého světa často poslední nadějí na lepší zítřek. Každý druhý Američan má dodnes předky, kteří prošli branami přistěhovaleckého úřadu na Ellis Islandu a připluli z celého světa. V letech 1892 až 1954 jich tudy prošlo a bylo prvních pár měsíců internováno desítky milionů. V Immigration Museum můžete po příbuzných zapátrat i vy, stačí naťukat do počítače jejich jména. Novacek, Krasny, Prazak.

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.

Z nuly na čtyřiatřicátou

Co se posledních sto let nemění, je majestátní profil budovy burzy na Wall Street. Žádná jiná část New Yorku si nezahrála v tolika filmech jako takzvaný Financial District. Ke svému překvapení byste právě tady našli Národní muzeum amerických Indiánů situované do budovy bývalé celnice. Prohlédnout si můžete nejrůznější nástroje, části oděvů, původní zbraně, šperky i totemy. Do předmětů převedený text knih Karla Maye. Navíc si tady připomenete geniální „kšeft“ vůdce nizozemských kolonií Petera Minuita, který celé území s přístavem zvaným Mana – hatta odkoupil v roce 1625 od Indiánů za 60 guldenů a skleněné korálky. Celkově za něj zaplatil asi 24 dolarů.

Jen několik ulic dál se rozkládá Grand Zero. Z nuly se tam víc než půl kilometru vzhůru k nebi tyčí budova Freedom Tower. Minimálně do krásy jí tvrdě konkuruje Art Deco budova se 103 poschodími, Empire State Building, kam dojdete pěšky po Broadwayi, a která byla do roku 1970 nejvyšší budovou New Yorku.  Na její špici měly dokonce kotvit vzducholodě. Bohužel se zjistilo, že kvůli špatnému proudění vzduchu by přistávání bylo riskantní, a tak se plán smetl ze stolu.

Oba zmíněné mrakodrapy zakusující se „drápky“ do mraků – tedy skyscapers – dělí 34 ulic, které rozřezávají Manhattan po jeho šíři. Podélně jím naopak vedou jako obrovité tepny Avenue. Orientace je tudíž velice jednoduchá, adresa se skládá s čísla ulice a příslušné Avenue. Existují samozřejmě výjimky – například čtvrti Tribeca, China Town či Little Italy ve spodní části Manhattanu. Jeho bušícím srdcem je pak Times Square na čtyřicáté-páté. Tady najdete stánek agentury TSTK, kde každý den mezi druhou a třetí prodávají zlevněné vstupenky na muzikálová vystoupení. Nejpřitažlivěji však vypadá toto náměstí za tmy. Osvětluje ho bezpočet reklam a poblikávajících poutačů, takže si připadáte jako v zábavním parku. Či snad uvnitř obrovského rudého kotle „melting potu“. I tak je New York nazýván, protože připomíná hrnec, kde se vše taví a míchá dohromady.

Na portálu Letuška.cz najdete ty nejlevnější letenky do celého světa, třeba i do New Yorku.