Mallorca je největším španělským ostrovem, který je často spojován s odpočinkem
a plážemi. V posledních letech je ale také nesmírně vyhledáván pro aktivní dovolenou.
Míří sem cyklisté na zimní přípravu, lezci za skálami a také turisté a milovníci hor.
Pohoří Serra de Tramuntana je vápencového původu, měří 90 kilometrů a pokrývá
většinu severní až severozápadní části ostrova. Pojďme ho poznat blíže.
Mallorcu bychom mohli pomyslně rozdělit na dvě části. Její jižní a východní část je rovinatá, poměrně hodně obydlená a nabízí spoustu historických městeček a nádherné pláže. Nás ale tentokrát bude zajímat část na sever a západ od hlavního města Pallma de Mallorca. Jedná se o oblast mnohem dramatičtější a nebezpečnější, ale o nic méně malebnou. Pojedete-li někdy z Pallmy do Alcudie po silnici Ma – 13 okamžitě to poznáte. Po pravé ruce se vám bude rozprostírat téměř nikde nekončící úrodně vypadající rovina, vlevo ve vás naopak vzbudí respekt dlouhá vápencová hradba hor.
Pokud se rozhodnete na Mallorcu zamířit především pro tuto mohutnou severozápadní část, vydejte se sem ideálně na jaře nebo na podzim. Vyhýbat se ale nemusíte ani zimním měsícům. Osobně jsem na Mallorce byla například v prosinci, kdy přes den panovalo příjemné počasí skvělé pro turistiku, nicméně noci byly hodně chladné. Podruhé jsem se sem vracela v květnu, ten bývá naopak hodně teplý i v noci, ale teplota moře je ještě pořád nízká. Léto je zde typicky horké a pro pohyb v horách je tak spíše nevhodné. V létě navíc Serra de Tramuntana působí hodně vyprahlým dojmem bez typické jarní svěžest.
Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE, který dává nejlepší inspiraci pro opravdové a náročné cestovatele. 12 exotických i evropských destinací v každém čísle, praktické a velmi konkrétní tipy co vidět a zažít, autentické fotky známých cestovatelů, reportérů a fotografů, v každém vydání 2 velké rozhovory s cestovatelskými osobnostmi. Kup si předplatné (239,- za rok) a získej k němu ZDARMA večeři v restauraci Klub cestovatelů, 500 Kč na nákup italských prémiových trekových bot AKU a 300 Kč na nákup italských trekových holí FIZAN. |
GR221
Chcete-li si o hornaté části ostrova udělat kompletní obrázek, vydejte se na populární dálkový trek GR221 známý také jako Ruta de Pedra en Sec. Ujít cca 120 km dlouhou trasu kopírující v podstatě celé severní pobřeží ostrova vám zabere něco okolo osmi dní. Záleží zejména na tom, jestli půjdete přesně po trase nebo si po cestě uděláte různé odbočky na vrcholky, sejdete si odpočinout na pláže či se zdržíte v nádherných městečcích, kterými GR221 prochází.
Výchozím bodem je malá přímořská vesnička San Elm, která má úžasnou středomořskou atmosféru. Pokud máte dostatek času před zahájením putování, vydejte se ještě lodí na jednodenní výlet na Isla de Dragonera, kde se z nejvyššího vrcholu Puig des Aucells nabízí nádherný výhled na první kilometry GR221.
Ze San Elm se rovnou stoupá do kopců a trasa se rychle změní v horskou pěšinku plnou nádherných výhledů. Připravte se na to, že v suchých měsících musíte být každé ráno vybaveni dostatkem pitné vody, na trase často potkáte jen vyschlé zapomenuté prameny. První dny se stezka vine poměrně blízko břehu moře, takže na něj prakticky neztratíte výhled.
V průběhu putování spí většina trekerů v horských refugiích, což jsou jednoduché, ale elegantní kamenné chaty, které zpravidla nabízí prostší, ale sympatické ubytování v často naprosto úžasných lokalitách. Zejména v sezóně je nutné nocleh v refugiích zamluvit dostatečně dopředu, v den ubytování už je často pozdě, protože mohou být vyčerpány kapacity.
Kde se na trase zastavit?
Trasa prochází všemi zajímavými horskými městečky a vesničkami v pohoří Tramuntana. Po asi čtyřiceti kilometrech a dvou dnech (to záleží na zvoleném tempu) dorazíte do horské vesničky Esporles. Po dalších deseti kilometrech se dostanete do Valldemossy, která je díky svým kamenným domům, nádherné vyhlídce a blízkosti k Pallmě mezi turisty dost oblíbená. Mnozí trekeři se na GR221 připojují až tady, jelikož se sem dá dosti pohodlně dostat autobusem z Pallmy.
Za dalších dvacet kilometrů se schází až téměř k hladině moře do městečka Soller ukrytého pod horami. Pokud máte dostatek času, snadno odtud uděláte odbočku ke stejnojmennému přístavu, do něhož jezdí také velká místní atrakce: historická tramvaj.
Nejhezčí úsek začíná za Sollerem
Hned za Sollerem skrytým ve stínu hor trasa prudce stoupá a nabízí dle mého názoru jeden z nejkrásnějších úseků celé GR221. Za nádherným starými olivovými háji se chodník strmě škrábe vzhůru a vy se s bušícím srdcem a bolavými koleny budete kochat dramatickým výhledem hluboko pod sebe. Odměnou vám bude po neskutečně náročných devíti kilometrech pohled na umělou vodní nádrž Embassament de Cuber.
Od severního konce nádrže je to pak ještě dalších 6 kilometrů k odbočce na nejvyšší dostupný vrchol Mallorcy Puig de Massanella (1364). Pokud máte dostatek energie a nebojíte se hodně exponovaných chodníků, kde krom nohou budete potřebovat používat i ruce, rozhodně se vydejte nahoru. Z vrcholu pak můžete zahlédnout i nejvyšší horu Mallorky Puig Major, který je ještě o necelých sto metrů vyšší, ale využívá se k vojenským účelům a turisté na něj mají přístup zakázán. Ze Solleru do klášterní vesničky Lluc je to dohromady téměř 30 hodně náročných kilometrů.
Posledních 18 kilometrů z Llucu do Pollency je už trasa mírná a většinu času klesá. Pravdou taky je, že závěrečný úsek patří mezi ty obyčejnější a už vám spíše zbude prostor na to, abyste zpracovali veškeré zážitky a vrátili se do reality s klidnou hlavou. Z Pollency se dá ještě po značené trase pokračovat až do Port de Pollenca, nicméně úsek už je vedený kolem hlavní cesty, tak jej klidně vynechte.
Celou trasu jde samozřejmě absolvovat i v opačném směru nebo ji můžete kdekoliv zkrátit či prodloužit. Nejen poměrně precizní značení, ale i četné množství trekerů, kteří GR221 absolvují, zajišťuje, že je poměrně malá šance zabloudit.
Na jeden den do hor
Netroufáte-li si do hor zamířit rovnou na osm dní nebo to nedovolují vaše časové možnosti, nezoufejte. Spousta krásných míst ležících v Serra de Tramuntana se dá klidně navštívit i během jednodenního či dvoudenního výletu. Pokud chcete hory přehlédnout shora, snadno můžete za jeden den vystoupit na již zmíněny Puig de Massanella, a to buď z Llucu nebo zaparkujte u nádrže Cuber a vydejte se odtud. Druhá variant zahrnuje mnohem menší stoupání. Hezký a o něco kratší je také výstup od nádrže k vrcholu Puig dels Tossals Verds.
Preferujete-li jen lehkou procházku, v podstatě u každého zmíněného městečka najdete hned několik možností, ať už je to u Solleru, Valldemossy nebo Llucu. Pokud chcete jen popíjet kávu s výhledem na hory, pak se autem nebo hromadnou dopravou dopravte do některého ze zmíněných měst a vesnic a jen se tak toulejte a nikam nespěchejte. Tenhle plán je vhodný i v létě!
Článek vyšel ve spolupráci se španělskou centrálou cestovního ruchu Turespaña. Více informací naleznete na www.spain.info/en/