Madeira: Jak nejlépe odkrýt všechny klenoty věčně hledaného ostrova pokladů?

Ač jsou břehy ostrova omývány studeným Atlantickým oceánem, zasahuje zde studený Kanárský proud, který vytváří unikátní klima mírného podnebí. Přes léto je tu příjemných 25 °C a v zimě průměrná denní teplota neklesne pod 17 °C. To činí ostrov vhodný k návštěvě v kteroukoliv roční dobu.

Ráz ostrova je hornatý s nejvyšším vrcholem Pico Ruvio (1 862m). Sever je drsný a velmi deštivý, jih mírnější a mírně sušší. Díky terasovitým políčkům s kukuřicí místy připomíná Vietnam. Útesy a divoký příboj na severu ostrova zase připomínají jižní ostrov Nového Zélandu.

Hlavní město ostrova je klidný a svažitý Funchal. Odtud se pohodlně dostanete, ať už vypůjčeným autem nebo místní dopravou, do kterékoliv části ostrova, kde začnete svůj pěší výlet. Trekování je totiž nejlepší možnou volbou, jak odkrýt všechny poklady, které ostrov Madeira skrývá.

Není kanál, jako kanál

Leváda je zavlažovací kanál, kterým místní zemědělci přiváděli vodu z dalekých vodních zdrojů ke svým pozemkům. Na celém ostrově je neuvěřitelných 3000 km těchto kanálů, přičemž zachovaných a převážně volně přístupných je zhruba 1400 km!

Jedná se většinou o dlážděné koryto 50 cm hluboké i široké, ve kterém velmi mírným spádem teče čistá voda. Podél těchto koryt je cesta, která sloužila k údržbě tohoto megalomanského vodního díla. Cesty jsou někdy velmi široké, mnohdy ale mají jen několik desítek centimetrů. V úsecích levád, které vedou téměř v kolmé skále, se tak jedná o velmi adrenalinovou cestu.

Vzhledem k obrovským vzdálenostem, na které museli stavitelé přivést levádami vodu, je jejich sklon velmi pozvolný. Tedy i cesty podél mají velmi mírné převýšení a tak se vám může zdát, že cesty vedou po rovině. Sklon poznáte jen podle směru tekoucí vody.

Levády potřebují celkem intenzivní údržbu, na kterou však už místní obyvatelé neměli prostředky. Portugalská vláda si v posledních desetiletích uvědomila, že zchátráním a znehodnocením zavlažovacích kanálů přijde mnoho lidí o vodu, potažmo živnost, a tak levády postupně od soukromých majitelů kupuje a udržuje. Ty dnes perfektně slouží nejen původnímu účelu zavlažování, ale také turistům.

Tisíce kilometrů turistických tras

Madeira má díky levádám obrovské množství tras pro turisty. Trasy vedou původními pralesy po strmých svazích, ale mírně zvlněnou krajinou mezi vzrostlými stromy. Jedná se většinou o technicky nenáročné cesty s malým stoupáním a tak vhodné pro všechny generace.

V nebezpečných úsecích jsou cesty většinou jištěné lanovým zábradlím. Mnohdy se nepovedlo levádu vybudovat na svahu a tak vede skrz skálu tunely. Ty jsou někdy velmi dlouhé a je v nich naprostá tma. Bez svítilny se ani za velmi slunečného dne na levádách nevydávejte.

Zajímavostí celé Madeiry, včetně levád je fakt, že z každého místa ostrova vidíte na oceán. Hory jsou nejvyšší uprostřed ostrova a směrem k pobřeží se svažují, takže nic nebrání výhledu. Samozřejmě musí být hezké počasí.

Nejširší nabídku průvodců a map Madeiry (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Konec nebo začátek?

Ze samotné podstaty vodního přivaděče je zřejmé, že na začátku celého díla je vodní zdroj. Pro nás turisty na konci. Většinou se jedná o jezero, jezírko či vodopád umístěný uprostřed takřka nedotčených hor.

Nevýhodou trekování po levádách je nutnost vracet se po stejné trase zpět. Nejenom že vidíte stejnou krajinu, ale také se setkáváte s turisty, kteří jdou opačným směrem. V úzkých částech levády se k nim musíte téměř přitisknout, abyste se dokázali vyhnout. Pokud máte batoh a turistů je mnoho, může to dost znepříjemnit cestu.

V některých případech je naštěstí možné odbočit na jinou níže či výše položenou levádu a pokračovat tak v jiné cestě bez nutnosti se vracet na stejné místo. Musíte však dobře vědět, kde je váš cíl, abyste se neztratili. V rozlehlých horách Madeiry to totiž není žádný problém.

Leváda do Caldeirao Verde

Tato středně obtížná trasa je zdárným příkladem typické levády.

Na začátek trasy se dostanete pohodlně po silnici autem anebo některým z místních autobusů (jezdí sem celkem tři linky). Zpočátku široká cesta vedoucí vzrostlým lesem se pomalu zužuje a vede čím dál tím více expononovanými úseky. Po levé straně neslyšně teče voda a ze skal nad ní rostou květiny mnoha druhů a barev.

Občas přejdete krátký kamenný most, párkrát minete malý vodopád a už se dostanete k prvnímu tunelu. Bez svítilny byste si rozbili hlavu, cesta totiž klouže a stropy jsou proklatě nízko. Po projití několika tunely se dostanete na místa, kam byste se bez zavlažovacích kanálů dostali jen s horolezeckým vybavením. Místy si uvědomíte, jak složité a náročné muselo být budování těchto kanálů.

Celková vzdálenost 6,5 km se stoupáním pouhých 90 m se zdá neuvěřitelná. Cesta končí u zelenkavého jezírka, do kterého padá neuvěřitelně vysoký vodopád. Ideální místo na svačinku a návrat zpět. V úzkých úsecích počítejte se zmíněným sblížením s protijdoucími turisty.

Kromě levád jsou na ostrově stovky kilometrů klasických turistických cest, které vedou přes hřebeny nejvyšších hor Pico Ruvio, Pico  das Torres či Pico do Arreiro, přes náhorní plošinu Campo Grande anebo podél pobřeží a rozlehlých vinic.

Ať už se vydáte po kterékoliv cestě napříč celým ostrovem anebo jen na krátký výlet po levádě do nitra hor, objevíte vzácný poklad Atlantického oceánu, tím pokladem je celý ostrov Madeira.