Letní palác je rozsáhlý park s komplexem chrámů a obytných budov ležící na severozápad od Pekingu na úpatí Západních hor. Za dnešní podobu vděčí císařovně Cixi (Cch’-si), která vládla v Číně prakticky celou 2. polovinu 19. století.
Právě ona je zodpovědná za to, že qingský (čching) dvůr nebyl schopen analyzovat nebezpečí plynoucí z agresivního zájmu západních mocností o čínské bohatství.
Letní palác, zničený intervenční anglo-francouzskou armádou po 2. opiové válce, byl přebudován za peníze, jež byly původně určeny na stavbu moderního válečného loďstva. Císařovna totiž došla k závěru, že její říše nepotřebuje něco tak ošklivého a neužitečného, jako je válečné loďstvo, a jako symbol své filozofické vize nechala postavit mramorovou loď, která sice neumí plout, nicméně je z ní krásný pohled na měsíc koupající se v jezeře Kunming (Kchun-ming), jež tvoří dominantu areálu.
Ústřední budovy areálu se nacházejí na pahorku Dlouhověkosti. Symbolem celého parku a dominantní budovou, která je viditelná prakticky ze všech jeho částí, je síň Pálení kadidla Buddhovi. Kolem pahorku Dlouhověkosti můžeme projít na odvrácenou stranu a prohlédnout si severní části paláce, rovněž zničené intervenční armádou, ale obnovené až v 80. letech 20. století. Pod pahorkem se nachází tzv. Suzhouská (su-čouská) ulička, kanál lemovaný množstvím krámků, ve kterých císařovna ráda nakupovala.
Nejširší nabídku průvodců a map Číny (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
K dalším turistickým zajímavostem Letního paláce patří kromě mnoha různých altánů a pavilonů zejména dřevěný, 728 m dlouhý krytý koridor, zdobený malbami v tradičním čínském stylu, s výjevy z každodenního života běžných zemědělců, ale i vysokých úředníků. Opomenut nesmí zůstat ani mramorový most Sedmnácti oblouků, k němuž se dá od Mramorové lodi dojet po jezeře Kunming na výletním „dračím“ člunu.
Na sever od Letního paláce se nachází další ze starých císařských paláců, nazvaný Yuanmingyuan (Jüan-ming-jüan). Palác si nechal vybudovat císař Qianlong (Čchien-lung), a to za přispění jezuitů a evropských stavitelů a architektů. Kromě dřevěných pavilonů zde byly mramorové kašny a sloupy navozující představu evropských paláců. Během 2. opiové války (60. léta 19. století) sem vtrhli vojáci intervenčních evropských armád. Co mohli ukrást, ukradli, co nemohli ukrást, zničili a vypálili. Nádheru a mohutnost paláce obrovských rozměrů (délka 2,5 km) připomínají jen zbytky ohořelých zbořenišť, rozbitých kašen a zřícených mramorových portálů. V současné době se vláda snaží Yuanmingyuan postupně obnovovat. Názory na účelnost takové obnovy se ale zásadně rozcházejí.
