Ještě před Colombem pravděpodobně objevil Ameriku vikngský mořeplavec Leif Eríksson. Narodil se na Islandu, ale značnou část života trávil v Grónsku se svou matkou, která do těchto míst přinesla křesťanství.
LEIF EIRÍKSSON (10.–11. století) – vikingský mořeplavec, objevitel Ameriky
Nyní pluli při severovýchodním příznivém větru a plavili se tak dva dny a dvě noci, než spatřili zemi. Pluli k ní a přiblížili se k ostrovu, který ležel na sever od ní. Tam vystoupili a rozhlíželi se a bylo pěkné počasí. Našli v trávě rosu, a když tak zavlažili ruce rosou a dali je na ústa, připadalo jim, že nikdy nepoznali nic tak sladkého…, vypráví Sága o Grónsku, jedno z klasických děl severské literatury, o objevení Vinlandu, nové země daleko na západ od Grónska.
Leif byl synem Eiríka Rudého a jeho ženy Thjódhildy, která (jak říká jiná ze ság) přinesla do Grónska křesťanství. Jejich syn Leif a jeho sourozenci se zřejmě narodili na Islandu, ale většinu dětství prožili v Grónsku. Odtud se také Leif vydal na svou objevnou plavbu; někdy kolem roku 1000 koupil loď od Bjárniho a vyplul, aby navštívil jím spatřené země na západ od Grónska.
Nejprve spatřil zemi plnou ledovců a skalisek a bez vegetace, kterou Leif nazval Helluland, Země kamenných desek; jedná se nejspíše o jihovýchodní cíp Baffinova ostrova v oblasti Cape Dyer. Další, jižněji položená země, už byla o poznání atraktivnější, neboť za pobřežím s četnými fjordy i písečnými břehy byly lesy s hojností zvěře i dřeva. Leif jí proto dal jméno Markland, Lesní země. Téměř určitě to byl Labrador.
Objevení Ameriky?
Po dalších dvou dnech pak Leif a jeho muži spatřili úrodnou zemi, plnou ryb, jezer, lesů, i s příznivým klimatem. Protože při jednom zvláště silném odlivu zůstala jejich loď na suchu, rozhodli se v zemi přečkat zimu. Jak říkají ságy, námořníci zde přezimovali bez jakýchkoli obtíží, a podle toho, že zde našli vinnou révu, ji nazvali Vinland. Na jaře pak naplnili loď dřevem i hrozny a vrátili se do Grónska, přičemž na zpáteční cestě ještě zachránili ztroskotanou loď s 15 muži, plující z Islandu do Grónska. Leif si tím získal jméno „Leif Šťastlivec“.
Kde ale ležel Vinland, který byl tak pohostinný pro vikingské plavce? Vinné hrozny rostou v Americe až někde v Massachussetts, kolem 42° severní šířky, tedy daleko od Grónska a jeho okolí. Podle vyprávění ság by nejspíše připadal v úvahu Newfoundland, kde ovšem nelze najít žádné hrozny. Vědci ale našli dvě možnosti výkladu. Název Vinland vůbec nemusel být odvozen od vína, ale od staroseverského slova vín = louka. A kdyby země byla skutečně pojmenována podle hroznů? Nemuselo by to být zrovna víno, ale jeden severoamerický keř, jehož bobule mohou hroznové víno připomínat.
O Leifovi se po návratu ztrácejí zprávy, nikoliv však o Vinlandu; ten totiž asi v letech 1003–05 znovu navštívil a prozkoumal ÚThorfinn Karlsefni.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
