Ladislav Brom: Sólo dlouhé 30 000 kilometrů

Píše se rok 1908. Rakousko-Uhersko je ještě v plné síle. Ve východočeské Chocni právě začíná svou cestu malý Ladislav. Svět se otáčí, míjí první světová válka, po ní i ta druhá. V roce 1969 umírá na cestě mezi Motrealem a New Yorkem muž jménem John. Cesta se uzavírá.

Herec a tanečník Ladislav Brom

Chlapec, který se narodil jako Ladislav Kořínek vyrostl v muže, jenž se proslavil jako herec, režisér a producent Ladislav Brom. Za první republiky se stal nejmladším filmovým producentem, když koupil krachující společnost, přejmenoval ji na Bromfilm a vyprodukoval několik filmů, které si dodnes s chutí pouštíme. Klapzubova jedenáctka, Tulák Macoun (za něj obdržel bronzovou medaili na festialu v Benátkách 1939 a cenu filových kritiků), U pokladny stál, Přednosta stanice… Mimochodem, vybavujete si písničku z toho filmu? Jestli ano, pak si notujete text, který napsal také Ladislav Brom.

Přišel ale rok 1948. Brom (to jméno si vzal po matce prý z „publicitních“ důvodů) byl komunisty obviněn z kolaborace s nacisty. Smutné, protože Brom byl v roce 1941 na udání jistého kolegy vězněn a vyslýchán Gestapem. Po čtyřech měsících byl ve zbědovaném stavu propuštěn. Podobně komunisté Broma propustili, ale k filmování už se nedostal. Bromfilm byl znárodněn a Ladislav se musel protloukat všelijak. Dokonce zkoušel obchodovat s českým sklem… Nakonec se rozhodl emigrovat. A tehdy začal jeho druhý, africký život.

Africká odysea

Vlastně úplně nenápadně. Brom se usadil v Paříži a snažil se prosadit ve filmařské branži. Sháněl peníze na film o Africe. Hraný – La brousse sans pitié. Při natáčení v Kamerunu se ale do černého kontinentu zamiloval. Začal se do Afriky vracet a s sebou vozil i kameru. A natáčel, fotografoval, setkával se s domorodci a pozoroval. Nebyl jako většina bělochů v té době. K černým Afričanům se choval s respektem, bez bílé nadřazenosti.

V roce 1952 se rozhodl k bláznivému nápadu. Vrátil se do Afriky s úmyslem natočit dokument o tamní divočině. Jiné plány neměl. Když hledal vůz, se kterým by mohl svůj záměr uskutečnit, narazil na muže, který mu nabídl automobil značky DKW. Výrobce ho vypravil na reklamní cestu dlouhou 30 000 km, jejíž řidič měl cestovat naprosto sám. Jenže po 11 000 kilometrů se z té samoty skoro pomátl a milá „dékáwa“ skončila v ovčíně. Brom okamžitě zajásal: „To je skvělé! Chci ho hned vidět, jdeme!“ Mělo to ale háček. Brom byl v Leopoldville (dnešní Kinshasa), auto Elisabethville (dnešní Lubumbashi). Druhý den ráno letěl Brom do Elizabethville. Za dva týdny už vyrážel vstříc africkému buši, aby deset měsíců úplně sám kroužil po Kongu, Keni, Tanzánii, Botswaně, Zimbabwe… Potkal se s nespočtem domorodých králů, s rybáři, kteří dokátzali zkrotit řeky. Našel cestu ke kmeni pygmejů, projel střed afrického kontinentu jako před ním nikdo a po něm málokdo.

„29 998 kilometrů…29 999 kilometrů, zpomaluji, abych vychutnal okamžik, kdy se na tachometru objeví dlouho očekávaná cifra.

Cesta se vine mezi mrtvými krátery Ngorangora v Tanganice. Zežloutlá pustá savana, několik zakrnělých stromů. Nikdo nemohl slyšet moje Hurá!, když pomalu a slavnostně naskočilo oněch pět čísel. Dívám se na tachometr, na němž se objevilo osudové číslo 30 000…

Z téhle dlouhatánské cesty vydal knihu s příznačným názvem Africká odysea (1957). Vyšla dokonce i v Čechách (1972). Pod jeho novým jménem – John L. Brom, které si dal na začátku své emigrace. Čekal tehdy na literárního agenta. Když sekretářka ohlásila Ladislava Broma, agent jen zabručel „Vyhoďte to polské prase!“. Brom ani nepřekročil práh. A pak si změnil jméno. Nejen  na papíře. Nové jméno „John“ přijal v kostele St. Philippa du Roule v Paříži.

Ve vybrané společnosti

Když necestoval, Brom se samozřejmě věnoval prezentaci svých filmů a knih. V tom mu vydatně pomáhaly prvorepublikové zkušenosti s filmařinou. Brzy se spřátelil i s mnoha významnými lidmi. S Josephine Baker – zpěvačkou a herečkou, s Ernestem Hemingwayem, se kterým se setkal po Hemingwayově letecké havárii v Africe, s básníkem Jacquesem Prévertem. Při natáčení dokumentu Dr.Livingstone, I Presume se v Zanzibaru setkal s Agnes Sudi. Poslední žijící členkou výpravy H.M. Stanleye, jenž tehdy hledal Livingstona.

Svému milovanému Kongu se snažil pomoci i jako diplomat. Coby člen diplomatické mise objel celý svět. Jako oficiální představitel země vedl delegaci při náštěvě Indie. Na Tchai-wanu se setkal s Čanakjškem, v Rakousku s prezidentem Franzem Jonasem.

Byl dokonce jmenován Rytířem Sv. kříže jerusalemského, komanderem řádu Cyperského a poctěn titulem „beatissimo Pater“ uděleným papežem Piem XII za filantropickou práci pro dobro lidstva.

Pygmejské ženy jsou menší než banánový list. Snímek z roku 1956.

Dílo

O Africe a svých cestách natočil Brom pět filmů a cyklů. Poslední z nich – Měnící se tvář Afriky – zůstal nedokončený. Brom ho točil pro kanadskou televizi. Byl unaven z práce na románu The Eye of Night a po odletu do montrealských laboratoří se nachladil. Při cestě zpět do New Yorku zemřel na mozkovou mrtvici. Bylo to v ledu 1969.

Filmy a snímky Johna L. Broma jsou zařazeny do sbírek The Smithsonian Institute New York.

http://www.nmnh.si.edu/naa/whatsnew2000_02.htm

http://www.nmnh.si.edu/naa/whatsnew2002_04.htm

http://www.si.edu

Filmy Ladislava Broma si můžeme půjčit či koupit. Nebo stačí zapnout televizi a přednosta stanice začne dřív nebo později prozpěvovat.

export_hs_gallery

Filmy Johna L. Broma: La brousse sans pitié, Africká odysea (série pro TV), Afrika tančí, Sahara byla zelená, Po stopách otrokářů, Černý musulman, Dr. Livingstone, I Presume, V zemi fatamorgany, Po stopách Stenleye, 20 000 mil africkou džunglí, Měnící se tvář Afriky (nedokončeno) Knihy Johna L. Broma: La brousse sans pitié, Fauna et Flora de Congo, Mau-Mau, Kon Tiki Africain, Sur les traces de Stanley, African Odysey (česky Africká odysea 1972), Mit schwarzem Blut geschrieben, The eye of Night Filmy Ladislava Broma v ČR: Vyděrač (režie), Kariéra matky Lízalky (režie), Harmonika (režie), Klapzubova jedenáctka (režie + scénář+produkce), Bílá jachta ve Splitu (režie+scénář), Tulák Macoun (režie+produkce), Ulice zpívá (režie+scénář), Život je krásný (režie), Skalní plemeno (režie), U pokladny stál (produkce), Přednosta stanice (produkce), Píseň lásky (produkce), Poslední Podskalák (produkce), Přítelkyně pana ministra (produkce) Kromě toho Ladislav Brom napsal texty k písním pro 15 filmů a v deseti filmech se objevil coby herec (např. druhý hlasatel v Klapzubově jedenáctce).

Martin Šíl od roku 2003 cestuje po Africe. Při poslední cestě dlouhé 10.000km projel parky, pouště a vodopády JAR, Namibie, Zambie a Zimbabwe. V současnosti pracuje na překladu křováckých legend do češtiny. Provozuje weby www.poafrice.cz, www.expedicekalahari.cz a www.doneznama.cz.

Snímek z natáčení filmu La brousse sans pitié