Milý a malý kanárský ostrůvek připomíná obří horu porostlou bujnou zelení. Od středu ostrova ukrytého v hustém deštném vavřínovém lese se směrem k moři paprskovitě rozbíhají hluboké skalnaté rokle, barrancos. Tam, kde se údolí otevírají nejvíce, vznikly rybářské vesnice a později městečka. Aby mohli místní lidé na prudkých svazích zajišťovat svou obživu, změnili je v terasová políčka se zavlažovacími kanály, z nichž vykukují banánovníky, citrusové plody nebo v plochých údolích palmové a bambusové háje.
Trajekty, které pendlují mezi Kanárskými ostrovy, jsou ukrutně rychlé, přesto nešlo přehlédnout pár delfínů, snažících se alespoň na chvíli držet s lodí tempo. Když už to vzdali, zvedá se můj zrak na Pico del Teide. Ten se v solí nasyceném vzduchu spolu s přicházející nocí pomalu ztrácí z dohledu. Mířím z ostrova Tenerife na maličkou La Gomeru, která je stejně jako každý kanárský ostrov, jedinečná.
Autem téměř kamkoli
Hlavní město ostrova je San Sebastian a spolu s Valle Gran Rey jsou to jediná města na ostrově. Zbytek ostrova patří jen malým vesničkám, horám, skalám a řadě pláží s černým pískem. Ostrov protíná jen několik hlavních silnic, všechny jsou v naprosto perfektním stavu a potkáte zde jen opravdu málo aut. Nečekejte žádné dálnice, ale plnohodnotné horské silnice, kroutící se, stoupající a padající přes desítky hřebenů, vrcholků a údolí. Provedou vás nejenom podél pobřeží, ale i skrz husté lesy, kaktusy porostlé kamenité stráně i rudě zbarvenou železitou půdu. Nutno říct, že řízení je zde opravdovým vizuálním zážitkem!
Pěšky je to lepší
Více kilometrů patří ale turistickým cestám, kterými je ostrov doslova protkán. Kromě hlavní GR 131, která spojuje ty nejhezčí a nejzajímavější místa ostrova, se zde nachází řada naučných okruhů či vyhlídkových míst. Za návštěvu určitě stojí okruhy Las Creces, La Laguna Grande nebo ornitologická trasa Pajarito, nacházející se v samém srdci ostrova v národním parku Garajonay. Cesty vás zavedou do temně hustých, v Evropě unikátních deštných pralesů. Horní patro tvoří neopadavé stálezelené stromy, především vavřín azorský. Jeho voskové listy zde spoluvytvářejí přírodní fenomén zvaný horizontální déšť. V husté mlze (ta je tu velmi častá) se na listech vysráží kapky vody, které pak padají na zem a poskytují vláhu nejen samotným lesům, ale tvoří celou jednu polovinu veškeré vody, která se na ostrově vyskytuje. Kmeny stromů jsou porostlé obřími lišejníky a spodní patro tvoří husté kapradiny a nejrůznější endemické rostliny. Tolik odstínů zelené se jen tak nevidí.
V nitru ostrova se nachází množství fotogenických skalních útvarů, připomínající cukrové homole nebo slavné hodiny uprostřed brněnského náměstí Svobody. Jedná se o pozůstatky vulkánů. Jejich povrch během milonů let zvětral a zbyla jen tato příkrá zhutnělá jádra. Asi nejznámější skalní útvar se jmenuje Roque de Agando a obdivovat jej můžete přímo ze silnice z vyhlídky Mirador de Los Roques přibližně 30 minut jízdy z hlavního města San Sebastian.
Není nad krásné výhledy
Nejhezčí vyhlídku na ostrově byste marně hledali na nejvyšším vrcholu Alto de Garajonay (1482 m), tou se pro mě stala Mirador del Morro de Agando. Dostanete se na ni po krátké pěšině z nedalekého parkoviště a její vyvýšená kovová plošina nabízí ty nejhezčí pohledy do hlubokých zelených údolí na řadu skalních útvarů, na ostrovy Tenerife, Gran Canaria, El Hierro i La Palma i na vše obklopující temně modrý oceán. Místo se vyplatí navštívit i v noci, kdy budete za jasné noci ohromeni tou nejhezčí noční oblohou v Evropě!
Za savci jedině na lodi
Se zvířaty se tu na pevnině příliš nesetkáte. Kromě lidmi dovlečených koz, zajíců a myší tu hledejte spíše ještěrky a pestré zastoupení ptáků. Za velkými savci se musíte vydat na oceán. V přístavu města Valle Gran Rey najdete řadu společností, které nabízejí výlety lodí za pozorováním velryb, delfínů i mořských želv. Zvolit si můžete klasickou loď anebo speciální katamarán s proskleným dnem. Ať už si vyberete jakoukoli variantu, počítejte se čtyřhodinovou plavbou, která je často okořeněna dobrým pitím a občerstvením, případně koupáním v průzračné vodě. Bude-li přát počasí, je možné se lodí podívat na jedny z největších skalních varhan na světě – Los Organos, které se nacházejí na samém severním cípu ostrova.
Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE, který dává nejlepší inspiraci pro opravdové a náročné cestovatele. 12 exotických i evropských destinací v každém čísle, praktické a velmi konkrétní tipy co vidět a zažít, autentické fotky známých cestovatelů, reportérů a fotografů, v každém vydání 2 velké rozhovory s cestovatelskými osobnostmi. Kup si předplatné (309,- za rok) a získej k němu i opakovaně využitelný slevový kupón na outdoorové vybavení včetně 500 korun na boty od firmy S-run nebo předplatné časopisů Svět outdooru, Svět běhu, a Pádler. |
Pastva nejen pro oči
Zelenému severu a středu ostrova kontrastuje slunný a suchý jih. Na stráních podél cest i na příkrých útesech stoupajících od divokého oceánu roste celá řada kaktusů. Krásné a pichlavé opuncie, gigantická agáve, aloe a pestrá škála stovek dalších druhů rostlin, které jsou přizpůsobené místnímu klimatu. Mezi četné rostliny můžeme počítat i kanárskou datlovou palmu – ta má nemalý význam v místní kuchyni. Ze silných a statných jedinců je po uříznutí několika horních listů získávána palmová voda. Ta se pak svaří, čímž se zahustí a stává se palmovým sirupem – guarapo. Tento proces se naštěstí reguluje přísnými pravidly, a tak se palmě může pouštět žilou jen několik měsíců, a to jednou za 10 let. Palmový sirup je pak hojně používán jako prevence různých nemocí nebo při přípravě pokrmů, zmrzlin, sladkostí či k výrobě místního likéru jménem Gomeron – palmový sirup s grapou.
Další kulinářskou specialitou je jemný prášek gofio. Je tvořen směsí mletých sušených luštěnin. Přidává se hlavně do polévek, ale i do sladkých dezertů, sušenek a zmrzlin. Co mě ale oslovilo úplně nejvíc, je místní zrající kozí sýr s česnekem a olivovým olejem zvaný almogrote. Produktů z kozího mléka je tu mnohem více než z kravského. Na ostrově totiž není místo, kde by se mohly pást krávy. Kozích produktů se zde ale nemusíte vůbec obávat – naopak. Mléko i sýry postrádají typický zápach i pachuť a jsou velmi chutné.
Krásně tu bylo už za Kryštofa Kolumba
La Gomera svojí pohostinností nalákala i samotného Kryštofa Kolumba, který v hlavním městě San Sebastian přespával. Nalezneme tu i studnu, která byla tak snadno přístupná, že sloužila jako hlavní zdroj pitné vody před plavbou do Ameriky. Není proto divu, že zde najdeme řadu jeho soch či muzeum. Středu malého města vévodí stinný park s dominantní věží Torre del Conde, která v 15. století sloužila k obraně města. Kousek od parku se nachází příjemná městská pláž s klidnou vodou a typickým černým sopečným pískem. Ideální poloha ostrova na lodní cestě z Evropy do Ameriky posloužila v roce 1968 jako mezistanice pro olympijský oheň, kdy se tady kvůli nepřízni počasí musel na cestě do Mexika na několik dní zastavit. Celou událost připomíná pomník ve tvaru obří pochodně na skále u východního okraje přístavu.
Celý ostrov není větší než území našeho hlavního města, přesto má charakter celého kontinentu. Odlišné povětrnostní i geologické podmínky v různých částech ostrova činí z La Gomery ideální turistickou destinaci pro všechny, co se rádi aktivně pohybují a mají rádi ryzí přírodu. Pozorování západu a východu slunce, procházky hlubokými lesy a dechberoucí výhledy vám už nikdo nikdy nevezme a budete na ně vzpomínat ještě hodně dlouho.