Kukang aneb jak se z pytláků v Indonésii stali ochránci zvířat

V Indonésii, tak jako po celém světě, pomaleji či rychleji mizí divoká příroda a s ní i prostor pro volně žijící zvířata. Těch však ubývá i kvůli jiným vlivům, jakým je například pytlačení. Záchranný program Kukang (The Kukang Rescue Program) působí na severu ostrova Sumatra v Indonésii, kde se zabývá především ochranou outloňů a dalších ohrožených druhů, které se v této oblasti přirozeně vyskytují. Nedílnou součástí těchto snah je práce s místními lidmi, kteří se lovem zvířat, a to i ohrožených a vzácných druhů, často živí. „Když se v těchto končinách setkáte s pytláky, překvapí vás, že jsou to lidé znalí přírody, většinou i s pozitivním vztahem ke zvířatům. Horší jsou potom pašeráci, kteří od pytláků zvířata vykupují a přeprodávají je dále nejen na místní, ale i na mezinárodní trh,“ přibližuje František Příbrský, vedoucí Kukang programu.

Kaban a Wahyudi

Záchranný projekt do svého týmu postupem času přijal dva bývalé pytláky, kteří jsou nyní nedílnou součástí jeho ochranářských aktivit. Oba dva žijí v odlehlé vesnici na okraji chráněného ekosystému Leuser, jehož součástí je i Národní park Gunung Leuser – jediné místo na zemi, kde žijí současně sumaterští orangutani, sloni, tygři a nosorožci. „Kaban a Wahyudi byli schopni každý měsíc ulovit až 40 outloňů, ale i mnoho dalších druhů zvířat. Lov byl však nejistý a nijak je netěšil. Když zjistili, že by mohli pytlačení pověsit na hřebík a místo toho tato zvířata chránit, měli z toho velkou radost. Než se ale stali právoplatnými členy týmu, zkoušeli jsme jejich schopnosti a taky to, jestli už opravdu nepytlačí. To bylo před 7 lety,“ uvádí Lucie Čižmářová, koordinátorka veterinární péče v Kukang programu.

Zaměstnání těchto mužů v ochraně přírody skutečně přineslo velkou změnu. Nejenže sami přestali divoká zvířata lovit, ale dokonce začali kontrolovat, že tak nečiní ani další členové jejich komunity. Mnozí z nich se totiž zapojili do projektu nazvaného Kukang Coffee, v jehož rámci mají zajištěný velmi výhodný odbyt pro svou úrodu kávy, vykupovanou Kukang týmem. Výměnou za to se však museli smluvně zavázat k ukončení lovu chráněných divokých zvířat. A právě dodržování této dohody hlídají bývalí pytláci Kaban a Wahyudi v rámci své práce.

Poslední tři roky se tento tým věnuje i pravidelnému monitoringu nočních zvířat v okolí vesnice, v jehož rámci sbírá data, která ukáží, jak na tom populace těchto zvířat skutečně jsou. „Naučili jsme se zvířata sledovat a sbírat ucelená data, která nám pak pomůžou tyto tvory chránit. Za jeden večer jsme schopni nalézt až několik outloňů, a to často i v okolí vesnice. Je tedy zřejmé, že po ukončení loveckých aktivit se tu zvířata cítí bezpečně a vracejí se,“ upřesňuje Kaban, bývalý lovec outloňů. 

Nejširší nabídku průvodců a map Indonésie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Fotopasti v hlavní roli

Pomocnou metodou, a pomyslným vyvrcholením přerodu bývalých pytláků v ochránce přírody, je pak instalování fotopastí. Právě Kaban a Wahyudi jsou nyní těmi, kteří fotopasti v lokalitách, kde dochází k pohybu divokých zvířat, instalují a pravidelně kontrolují. „Chtěli bychom na fotopast zachytit luskouna ostrovního, který se tady vyskytuje, ale bohužel počty těchto zvířat v posledních letech dramaticky klesly,“ říká Wahyudi, který se dříve specializoval právě na lov luskounů, a to s pomocí k tomu vycvičených psů. Psy ale prodal a luskouny již dávno neloví. Na vlastní oči viděl, jak je rok od roku těžší tato záhadná zvířata vůbec nalézt, a díky Kukang programu dostal šanci se věnovat jejich ochraně.

Na fotopasti se však týmu podařilo zachytit jiná ohrožená a vzácná zvířata, jako je například orangutan sumaterský (Pongo abelii), jehož ukazuje video zde, nebo kočka Temminckova (Catopuma temminckii), kterou lze vidět na videu zde. „Některá zvířata, jako například kočku Temminckovu, se nám nikdy nepodařilo spatřit na vlastní oči. Vidět je aspoň na videu z fotopasti je něco úžasného. Jsme rádi, že tito a další živočichové v našich lesích stále žijí. Ukazuje nám to, že je pořád co chránit a za co bojovat,“ říká Jhon Gurusinga, koordinátor aktivit v terénní oblasti Kukang programu.

Fotopasti byly pořízeny díky finanční podpoře partnerské německé organizace Plumploris e.V., která se rovněž zabývá ochranou outloňů.

Kočka Temminckova (Catopuma temminckii) obývá tropické pralesy a subtropické lesy jihovýchodní Asie. Patří mezi ohrožené druhy a její počty ve volné přírodě stále klesají, a to kvůli jejímu lovu pro nelegální obchod se zvířaty a ztrátě přirozeného prostředí. I přesto, že patří do CITES I (Úmluva o mezinárodním obchodu s volně žijícími zvířaty a planě rostoucími rostlinami) a je ve většině zemí svého výskytu včetně Indonésie chráněna, stále probíhá její odlov, a to převážně pro obchod s kožešinami. To se týká národního i mezinárodního trhu.