Kubánské objevování aneb 7 tipů na místa, kde jste (asi) nebyli a (možná) jste o nich ani neslyšeli

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

1. Japonská tvář Haciendy Cortiny

Asi 130 kilometrů západně od Havany, poblíž kdysi slavného lázeňského městečka San Diego de Los Baños, stojí zbytky majestátní vily zbudované na popud José Manuela Cortiny. Šlo o předrevolučního kubánského senátora, právníka, novináře a diplomata, který působil i jako velvyslanec v Japonsku. Z reprezentativního sídla zbudovaného roku 1920 se dochovaly bohužel už jen základové zdi, o to romantičtější je ale procházka okolní zahradou navrženou v orientálním stylu. Cesta mezi bronzovými lvy, sfingami a venušemi z bělostného kararského mramoru vede k umělým jezírkům s lekníny, kde se dříve jezdilo na loďkách a pozorovaly se bílí kapříci koi. Mostky přes ně jsou kryté bambusovými stvoly, ty se ostatně naklánějí i nad velikým, desítky let prázdným bazénem.

2. Vesnička, kam se nejezdí

3. Kaktusy a miny Guantánama

Uháníte si to po dálnici rozřezávající ostrov podélně, když zničehonic skončí pruh asfaltu v lese. Pustíte si rádio, jestli snad odtamtud nepřijde vysvětlení, ale místo toho zazní hlasy v angličtině a beatové songy 60. let. Blíží se město Guantánamo a také zátoka o velikosti 116 kilometrů čtverečních, kterou od roku 1903 diskutabilně „obývají“ Spojené státy. Čas se v Guantánamu zastavil. Dřív tam směřovaly hordy vojáků, aby si vyrazili s děvčaty přezdívanými jineteros (tedy žokejky) z kopýtka, dnes posádku od města dělí nejhustší minové pole světa. Z kubánské strany vyrostla pro změnu kaktusová clona, skrz kterou byste se neprosekali ani sebeostřejší mačetou. To vše poznáte, když si zaplatíte túru nazvanou „špiónujte nepřítele“. Kubánská vláda si jejím organizováním přivydělává už od roku 1992, i když se nikde neinzeruje. Za pár desítek CUCů (místní turistické měny) vás prolustrovaný vojenský pověřenec zaveze do vojenského území na 320 metrů vysoký Mirador de Malones, odkud je vidět brána Campu America. Nad ním už povlává hvězdnatá vlajka. V okolním tichu to přitom jiskří podivným napětím. Pětkrát denně je klid rušen chraplavým rozhlasovým hlášením. Je v arabštině a oznamuje vězňům, že přišel čas modliteb.

4. Expozice a la James Bond

5. Na hřbetu železného oře

V Havaně také v roce 2009 vzniklo muzeum parních lokomotiv. Jedná se o mechanické dinosaury, kteří byli všude jinde ve světě roztaveni na konzervy, ale po Kubě jezdili ještě před pár lety. Když vstoupilo v září roku 1960 v platnost americké ekonomické embargo, nacházelo se na ostrově 482 550 aut, 343 300 ledniček, 549 700 radiopřijímačů, 303 500 televizorů, 359 900 žehliček, 3 510 000 náramkových hodinek a 263 lokomotiv. Nejstarší kusy byly vyrobeny už kolem let 1878, 40 let poté, co Kuba jako první země Latinské Ameriky položila koleje. Víc než pro dopravu sloužily pro svoz cukrové třtiny a tak je tomu vlastně stále. Unikátní zážitek plný hukotu, páry a pískání můžete zažít při výletu z Trinidadu do údolí cukrových mlýnů, k usedlosti Manaca Iznaga. Rekonstruovaný železniční vůz si to skřípavě sune dobré tři hodiny nádhernou kubánskou přírodou tažený železným ořem č. 52204. Vyrobili ho v Baldwin Locomotive Company ve Philadelphii v srpnu 1919.

6. Potopené bujné poprsí

7. Volnost ve vertikále

Kuba to nejsou jen pláže, koktejly z třtinového rumu, doutníkový kouř a nakažlivý rytmus salsy. Chyty a stupy v bizarně tvarovaných vápencových skalách Národního parku Viñales lákají k dotekům podobně jako rytmicky se vlnící oceán a kypré boky Kubánek. Krasová oblast ležící asi 200 kilometrů západně od Havany je tajnou mekkou vyznavačů sportovního lezení. Během posledních let tam bylo vytyčeno na 300 cest různé obtížnosti a bezpočet dalších na prvolezce čeká. Leze se na vápencových útvarech zvaných mogoty, které dosahují výšky až 300 metrů. Z ploché krajiny s krvavě železitou půdou obarvenou tropickou zelení vystupují jako obrovské kupky sena. Nebo jako figurky postavené na šachovnici políček porostlých tabákem, jedlými bramborami a kávou (podobná přirovnání závisejí na tom, kolik lahví rumu Carta Blanca už máte v sobě). Lezecké cesty přitom nesou podivné názvy: Rompe los Dedos (Lamač prstů), Malanga Hasta la Muerte (Sladké brambory až do smrti), případně Cuba libre (Svobodná Kuba). A opravdu… vysoko ve vertikále, daleko od dotěrných pohledů činovníků z Výboru na obranu revoluce zažijete to, co je na komunistickém ostrově vzácnější než potraviny na příděl. Absolutní volnost.

Časopis TRAVEL LIFE je časopisem jen o cestování. Vychází čtyřikrát ročně a je určený pro náročné cestovatele. Tvořen je autentickými texty a autorskými fotografiemi známých cestovatelů, reportérů a fotografů. Mapuje vždy 12 destinací a jejich unikátní místa a zážitky, přináší praktické tipy co vidět a zažít. Předplaťte si časopis TRAVEL LIFE na rok za 196,- Kč.