Krása a tajemství slovenské Kappadokie, prohlédněte si krásná obydlí vytesané do skály

Proč právě tahle přezdívka? Hlavní důvody jsou dva – zdejší geologické poměry a historie osídlení. Hont, jak se tento region oficiálně nazývá, je velmi zajímavým místem pro každého fanouška geologie nebo historie obecně.

Část území pokrývají usazeniny sopečného původu, dále lze nalézt i travertinové nebo pískovcové útvary. Tyto přírodní lokality byly od pradávna  obydleny a využívány lidmi, a to z nejrůznějších důvodu – snadná možnost opracování a upravení skal podle potřeb, vhodné místo k úkrytu před nebezpečím.

Nejširší nabídku průvodců a map Slovenska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Brhlovce – muzeum skalních obydlí

V malé vesnici Brhlovce se jaro přihlásilo plnou silou. Jasná modrá obloha, hřející slunce a teplý mírný vítr nás doprovázejí při cestě. Stoupáme do kopce a jsme v uličce Šurda, kde chceme navštívit jedno z hlavních lákadel zdejšího kraje. Tím jsou malé zděné domky právě v této uličce, částečně vysekané do skalnatého břehu, který se zvedá hned za domy.

Regionální muzeum spravuje celkem tři takovéto objekty, ale v současnosti je veřejnosti přístupný pouze jeden dům, ve zbývajících stále probíhá stavebně historický průzkum a člověk si je může prohlédnout pouze zvnějšku. Proč jsou tyto domy tak zajímavé a čím se odlišují od podobných staveb v některém ze skanzenů?

Především svou původností – domy stojí na stále stejném místě, neprošly žádnou dodatečnou úpravou a byly obývány do nedávné minulosti (poslední obyvatelé se odstěhovali až na konci 80. let 20. století). Tím byla zachována autenticita místa, která bývá u podobných expozic často nejdůležitější. Ulička je v jarním nedělním odpoledni tichá a prázdná. Po schodech vstupujeme na dvůr, sevřený ze dvou stran domky a jehož zadní část uzavírá skalní stěna s místnostmi. Menší z domků byl postaven v 80. letech 19. století, jeho větší soused má na průčelí dataci 1932.

V obou z nich je možnost nahlédnout do místností uvnitř – pokoje a kuchyně jsou rozlohou malé, ale působí útulným dojmem a panuje v nich příjemný chládek. Skoro se nechce ani věřit, že tyto domky a dvůr společně obývali až tři rodiny současně. V zadní části dvora, těsně u skalní stěny vznikla letní kuchyně a skladovací komora, v níž jsou dnes k vidění ukázky řemeslné výroby a nářadí. V Brhlovcích a okolí bylo totiž již od středověku hlavním zdrojem obživy zemědělství a vinařství. Po schůdcích vytesaných ve skále lze vystoupit na rovnou plochu, která sloužila jako letní terasa a člověk odtud může přehlédnout z výšky nejenom usedlost pod sebou, ale i domy a širší okolí. Kromě terasy jsou i zde vysekány menší komory na uskladnění potravin a nářadí.

Sestupujeme z vyhřáté terasy na stinný dvůr a vracíme se do uličky Šurda, v níž už se probouzí běžný život. Rodiny, obývající domy podobné těm, které jsme právě opustili, posedávají na dvorcích nebo zápražích, jejich povídání občas narušuje psí štěkot. Je to další důkaz toho, že v Brhlovcích nejde o uměle vytvořený skanzen, ale o místo, kde vedle sebe existuje historická tradice i současný život.

Sloupek – Hontianské Tesáre – tajemství skalních děr

Vesnice Hontianské Tesáre leží na hlavní silnici spojující Dudince s Krupinou a člověk by jimi mohl vcelku bez povšimnutí projet. To by ale byla chyba. Stačí totiž vyrazit od místního nádraží přes louku k okraji lesa a stanete před jedinečnou památkou širokého okolí. Je třeba kvůli tomu vystoupat úzkou pěšinkou pod úpatí skály a závěrečný úsek dokonce s pomocí lana. A už jste na místě. Za tu námahu to určitě stojí.

Po vyšplhání se octnete v jakési skalní předsíni – velkém prostoru, z něhož se vstupuje do dalších osmi děr (odtud lidové pojmenování „osmidierka“). Všechno působí dost zvláštně a tajemně. I když se o ně zajímali nejrůznější badatelé, vědci nebo pouzí nadšenci, do dnešní doby se nepodařilo přesvědčivě vysvětlit smysl vyhloubení těchto děr ve skále. Nejlogičtěji se samozřejmě jeví varianta obranná – jakási skrýš před nepřáteli. Nebo snad vše fungovalo jako skladiště zásob na horší časy? V úvahu připadá, že šlo o pohřebiště, ale v tom případě chybějí kosterní pozůstatky.

Každopádně zajímavé místo a tyto nejasnosti mu přidávají na atraktivitě. Vystoupit lze i do dalších skalních děr (tzv. dvoj- a jednodierky), ty už jsou o poznání přístupnější. K tomu můžete vyrazit i do blízké Tesárské rokliny, přírodní památky s nejvyšším stupněm ochrany. Za příznivých podmínek bývá terén schůdný, horší by bylo sem vyrazit po vydatném dešti. Vymleté břehy koryta potoka dokazují, že v takovém případě se tady může člověk slušně zapotit.