Kosovo už není, co bývalo. Naštěstí! Válku vystřídali vlídní lidé

Některé evropské státy Kosovo, jako samostatný stát ani 7 let po svém vzniku neuznaly. Například Slovensko, Španělsko, Rusko a hlavně Srbsko, které má Kosovo stále za své autonomní území. Vztahy kosovanů a Srbů jsou stále velmi napjaté a neustále dochází k drobným potyčkám poblíž Srbských hranic. Na jihu země však tyto spory vůbec nepocítíte a můžete si v klidu a bezpečí vychutnat otevřenou náruč Kosova.

prohlédněte si další fotografie k článku…

Prizren – historická kolébka země

Z Prištiny, hlavního města, vede na jih přes rozsáhlou rovinu plnou polí zcela nová dálnice. Po ní se rychle a snadno dostanete do nejjižnějšího města Kosova – Prizren. Oproti hlavnímu městu je Prizren mnohem méně hektické, čistší a přívětivější. Leží na jižním okraji úrodného údolí, které je ze všech stran obehnáno horami a skrývá ty nejstarší historické památky Kosova.

Při první návštěvě města se nevyhnete představě, že toto přeci nemůže být Evropa. Silnice svoji kvalitou odpovídají evropskému průměru, ale přilehlé prašné chodníky, které slouží jako výlohy obchodů už nikoli. Před železářstvím zde vidíte míchačky, žebříky, zábradlí, skleníky. Před stavebninami celé schody, krovy, cihly. Nechybí ani nábytek, který mnohdy zabírá několik parkovacích míst. Pro zemi, která buduje svou infrastrukturu téměř od nuly je to však pochopitelné. Centrum města je už ale čisté a upravené.

V samém historickém jádru města naleznete řadu překrásných mešit, historický kamenný most i pár kostelů a kaplí. Městem protéká řeka Bistrica a tvoří jakousi hlavní tepnu místního života. Podél ní se nachází nejhezčí části města, řada památek, obchodů a míst kulturního dění. V kopcích lemujících město na jeho jihovýchodním konci jsou pozůstatky staré pevnosti, z které můžete celé město vidět z ptačí perspektivy. Při dobré viditelnosti se na konci obrovské roviny, v které je město postaveno, tyčí majestátní hory, tvořící hranici mezi Kosovem a Albánií.

Památky jsou buď nově opravené, anebo právě prochází rekonstrukcí. Většina prodavačů, číšníků i mladých lídí tu mluví perfektně anglicky a jsou ochotni vám poradit a pomoct.

Venkov je prostý, ale milý

Vzhledem k nedávné válce a s ní spojeného bombardování byla značná část domů poničena anebo zcela zničena. Silnice mimo velká města proto lemují rozestavěné anebo právě dokončované neobydlené domy, což při průjezdu za šera působí poněkud duchařským dojmem. V horských vesničkách, které byly bombardování ušetřeny, je situace pozitivnější.

Staré baráčky s doškovou střechou, zaizolované sušenými kravskými lejny, střídají novější domy a všudypřítomné mešity či minarety. Mezi obyvateli vesnic budete mladé lidi hledat jen těžko. Ti se snaží ve městech, pomocí i několika zaměstnání, zaopatřit svoji rodinu.

(Ne)dotčená příroda ve vesničce Brod

Jak je ve městech relativně čisto, na vesnicích si s pořádkem hlavu příliš nelámou. Obyvatelé odhazují odpadky, kam se jim zlíbí. Dřímá v nich zřejmě stále představa, že odpad vhozený do řeky odplave pryč a přestane se jich týkat. Například vesničkou Brod, která patří k místu s největším turistickým potenciálem v Kosovu, protéká malebný potůček ve kterém místo ryb plavou igelitové sáčky. Stačí ale popojít kousek proti proudu za vesnici a situace se změní k lepšímu. Věřím, že ruku v ruce s rozmachem turismu bude stoupat i podvědomí o nutné čistotě místní přírody.

Kosovské kuchyni nelze odolat

Pokud nejste milovníkem historie a místní příroda vás tolik neláká, jídlo bude právě to, co vás sem jistě přitáhne. Na trzích s potravinami se nejvíce prodává místní zelenina, v době sklizně hroznové víno a pak převážně dovážené ovoce. Nechybí ani velká nabídka masa a masných výrobků. Vepřové zde kvůli většinovému muslimskému vyznání nenajdete.

Místní jednoduché suroviny pak kosované přeměňují doslova v delikatesy. Všechna jídla jsou poctivá, voňavá a plná chuti. Jsou převážně založena na mletém mase a dostatku zeleniny, jako přílohy. Z typických místních specialit byste neměli vynechat domácí chléb Patajka, pečené paprikové lusky, masové kuličky Pasha anebo sladkou baklavu či halvu. Jídlo je tu velmi levné a i v tom nejzapadlejším pouličním bufetu vám připraví čerstvý chutný kebab, na který budete dlouho v dobrém vzpomínat.

Mezi další místní delikatesy bezesporu patří výborné víno. Kosovské vinice se rozkládají v oblasti kolem města Rahovec. Většina z nich patří soukromníkům, kteří část své úrody upotřebí sami anebo jako celé hrozny prodávají u silnice, ale převážnou část prodávají velkým vinařstvím, které z nich vyrábí výborná červená i bílá vína plná balkánského slunce.

A jak je to s bezpečností?

Na vojenské jednotky K-FOR, které tu udržovaly v poválečném období pořádek, zde na jihu už nenarazíte. Tím zmizela neblahá válečná atmosféra a místo se stalo pro turisty lákavějším. Kosovo je chudou zemí, proto jim záleží na každém potenciálním příjmu a to včetně příjmů z turistického ruchu. Nastává tu rozmach výstavby ubytovacích zařízení, turistických atrakcí (stavba přehrad, zpřístupnění některých jeskyní) a rozvoj pohostinství. Turistů si zde tedy váží a udělají pro ně první a poslední. Nesnaží se nikoho okrádat a ani na turistech vydělávat. Z těchto důvodů je tu pro turisty bezpečno.

Nebojte se ani islámu. Většina mladých muslimů, které jsem tu poznal chodí po pravidelné motlitbě v mešitě „na jedno“ s kamarády do hospody, sledují doma Hru o trůny a poslouchají Pink Floyd. Shodou náhod jsem byl v Prizreni během Halloweenu a tak narvané ulice plné lidí s maskami čarodějnic a zoombie jsem ještě nikde neviděl.

Zahoďte předsudky, odstraňte je i svým kamarádům a jeďte navštívit Kosovo. Máte ještě šanci poznat mladou zemi v jejích těžkých živelných začátcích.