Kôprová dolina

Poloha a popis:

Dolina leží na rozhraní mezi Západními a Vysokými Tatrami, severozápadně od hory Kriváň
(2 494 m). Svojí délkou 12 kilometrů patří k nejdelším dolinám v Tatrách. Ve své vrchní části se rozvětvuje do několika menších dolin (Kobylia dolina, Temnosmrečinská dolina a Hlinská dolina).

Kromě Kriváňe jsou v její těsně blízkosti hory Hrubý vrch (2 428 m), Nefcerská věža (2348 m), Furkotský štít (2 403 m), Ostrá (2 350 m) aj. vrcholy.

V samém závěru doliny se nacházejí Vyšné a Nižné Teriánské plesa, ze kterých vytéká Nefcerský potok a vytváří Kmeťov vodopád. Dalšími vodopády jsou Nižný a Vyšný Nefcerský vodopád.

Zajímavosti:

Temnosmrečinská dolina – je jednou z hlavních odnoží Koprové doliny. Turistům je nepřístupná. Pro tuto dolinu je typický její terasovitý tvar s dvěma plesy (Vyšným a Nižným Temnosmrečinským plesem, ze kterých pramení Temnosmrečinský potok, který na dolní terase vytváří Vajanského vodopád).

Hlinská dolina – jedná se o nejdelší odnož Kôprové doliny (3 km). V horní části je dolina skalnatá a v dolní naopak zalesněná.

Kobylia dolinka – je nejsevernější odnož Kôprové doliny.

Kmeťov vodopád je se svoji výškou 80 metrů nevyšším vodopádem ve Vysokých Tatrách. Je pojmenovaný po slovenském botanikovi Andrejovi Kmeťovi (1841-1908).

Díky svým rozlehlým, souvislým a nepřístupným plochám je v Kôprové dolině hojný výskyt medvědů hnědých, kteří můžou být zbloudilému turistovi nebezpeční. Obzvláště v jarních měsících, kdy jsou medvědi hladoví a agresivní kvůli mláďatům. Podle odhadů by se zde mělo vyskytovat na 50 medvědů, což je nejvíce z celých Tater.

Dolina zažila v 18. století zlatou horečku. V masívu Kriváně a níže se nacházely zlaté doly. V roce 1788 těžbu ukončily z důvodu malých výnosů.

Trasy:

• Kôprovou dolinou vede modrá značka, slouží však jen jako cesta k výše položeným dolinám (Hlinská dolina).
• Do Kobylie doliny můžete sestoupit z Hladkého štítu (1 876 m) po zelené.
• Autem se můžete dostat pod Kmeťov vodopád.