Kong Lo – zapadlý klenot Laosu

Nic pro zhýčkané turisty

První ubytování, které mi je nabídnuto je skromný guesthouse, domek na kůlech se stěnami z tyčí a palmového listí, dvěma pokojíky s klasickými dvojlůžky s moskytiérou, v koupelně jen barel s vodou z řeky a turecký záchod. Druhá možnost je tzv. homestay, k přespání mi nabízejí jen místo na verandě. Vzhledem k tomu že neberu žádnou malarickou profylaxi, přijímám první nabídku. Standardně jsou snídaně a večeře v ceně ubytování, jídlo a pití lze také koupit i v několika málo velmi jednoduchých restauracích a obchůdcích. Tradicí pro přespavší cestovatele je ceremonie Baci, nad rukou s vařeným slepičím vejcem a vařenou rýží vám pronese stařík krátké zaříkávadlo pro šťastné cestování, a uváže náramek. Pro sólo cestovatele nedělají žádné velké divadlo, je to milé, upřímné a bezprostřední, asi jako celá vesnička. Kong Lo je jen shluk domků a chatrčí, nemá žádné uspořádání, všude běhají slepice, kozy a krávy. Zdá se, že nikdo nevlastní auto, pro místní je užitečnější traktůrek, ten má asi každá rodina, kdo neprofituje z turistiky, věnuje se zemědělství, údolí je plné políček a traktůrky s přívěsy jezdí sem tam.

Nejširší nabídku průvodců a map Laosu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Vzhůru do tmy

Okolní chráněná oblast Phou Hin Boun zahrnuje celkem 1580 km² divoké přírody, deštných lesů a krasových formací. Nejzajímavější z jeskyní je bezesporu místní Kong Lo, je dlouhá 7,5 kilometru a protéká jí řeka Hin Boun, místy je vysoká až 100 metrů, někde jen pět, široká většinou kolem 20 – 30 metrů. Cesta z obce Na Hin už k ní není tak složitá a zdlouhavá jako ještě předloni. Hliněná cesta byla zpevněna a na části byla vybudována nová asfaltová silnice, je to v současné době jedna z nejkvalitnějších silnic v Laosu. Z vesničky k jeskyni zbývá už jen pár stovek metrů. Po zaplacení poplatku za člun a vstupného už se můžete ve společnosti dvou průvodců (+ maximálně tři osoby na jeden člun) ponořit do temnoty jeskyně, na cestu nám svítily jen jejich výkonné čelovky, ale i toto dobrodružství už zřejmě od prosince 2008 patří minulosti, francouzští odborníci pomohli s osvětlením jeskyně v celé její délce a několika krasových formací. V jeskyni se cestou proti proudu zastavuje u úseku s nejvíce krápníky a také kvůli peřejím, průvodci svědomitě ukazují cestu kudy proudem vody přejít, přetahují lodě, a pomáhají při nastupování, mají totiž již bohaté zkušenosti s vymknutými kotníky, odřenými koleny a podobnými příhodami. Na druhém konci se zastavuje u břehu asi 300 metrů od ústí jeskyně, kuřáci ukojují svou závislost, ale jinak zde nic není. Cestou zpět po proudu už se jede nonstop, z lodi není třeba vystupovat, peřeje se dají při troše opatrnosti a šikovnosti sjet. Celá cesta může se zastávkami trvat až dvě a půl hodiny.

Vesnička středisková

Vesnička Na Hin známá také jako Khoun Kham, leží na silnici č. 8, na hlavní trase spojující hlavní město se severním Vietnamem, slouží často jako přestupní stanice k cestě do Kong Lo. Bez problému se tady dá sehnat dobré ubytování, skromné samoobsluhy a restaurace. Centrem dění je tržnice. Dají se tady pronajmout motocykly na cestu k jeskyni i objednat výlet s průvodcem, tuto možnost je ale lepší využít ve větších městech, kde snáze najdete spolucestovatele, např. v Tha Kheku. Pár kilometrů od Na Hin se v hloubi primárního pralesa nachází 70 metrů vysoký vodopád Nam Sanam, trasa začíná za silnicí č. 8 naproti tržnici na příjemné široké cestě mezi spoustou motýlů, a končí krkolomnou stezičkou mezi kořeny stromů, liánami a kamením pod pískovcovým masivem, ale stojí za to. Jako celý Laos.