Klášterní komplex David Garedža: Tanky mezi mnichy

Klášterní komplex David Garedža: Tanky mezi mnichy

Klášterní komplex na pomezí dvou států, jež se zapsal do dějin. Směsice slohů, historických fresek i pohnutých osudů, takový je komplex David Garedža.

David Garedža je jedním z největších klášterních komplexů v Gruzii, v němž žily významné historické postavy této země. Nachází se 70 km od Tbilisi. Autem to potrvá necelé dvě hodinky, zejména posledních zhruba 20 kilometrů není cesta úplně nejlepší kvality. Jednotlivé klášterní objekty se stavěly prakticky nepřetržitě mezi 6.-17. stoletím, díky čemuž jednotlivé chrámy reprezentují celou škálu architektonických a uměleckých slohů.

Komplex zahrnuje Davidovu lavru, Dodos Rka (Dodův roh), Natlismtsemeli, Bertubani („místo pro mnichy“), Udabno, Samebuli, Kolagiri ad. V minulosti bylo chrámů 12. David Garedža byl založen stejnojmenným asyrským otcem, který na toto místo přišel se svým studentem Lucianem v 6. století. Garedža kromě samotných klášterů a krásné přírody v okolí nabízí také zajímavé fresky. Garedžu několikrát obsadili nepřátelé a zpustošili ji, nejvíce v 17. století, kdy Kachetii dobyl perský šáh Abbás I.

Nejširší nabídku průvodců a map Gruzie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Masakrem to vše jen začalo

Šáh Abbás I. zde v roce 1616 zmasakroval 6000 mnichů jako odplatu za kachetské povstání, které šáh utopil v krvi a celý region zpustošil. Kromě chrámů zde byly pro praktické účely do skal vyhloubeny početné jeskyně, které sloužily jako pekárny, skladiště, kovárny a ubytování pro dobytek.  Zlatý věk kláštera trval od konce 10. století do počátku 13. stol., kdy se zde rozvíjela zejména škola ikonomalby. Jedním z hlavních rysů této školy je zobrazení epizod ze života sv. Davida Garedžy, jehož obydlí se ve stěnách kláštera zachovalo dodnes. Po dobytí Gruzie bolševiky byl klášterní komplex v roce 1921 uzavřen a neobýván až do rozpadu SSSR.

V průběhu sovětské okupace Afghánistánu bylo území klášteru využíváno jako vojenské cvičiště pro sovětskou armádu (připomíná svým terénem Afghánistán), čímž sověti poškodili unikátní nástěnné malby. V roce 1987 zahájila skupina studentů pod vedením mladého spisovatele Dato Turašviliho sérii protestů. Sovětské ministerstvo obrany oficiálně udělilo souhlas s přesunem výcvikového prostoru z kláštera, ale dělostřelecké cvičení v říjnu 1988 opět pokračovalo, což vyvolalo velké protesty veřejnosti. V ulicích Tbilisi demonstrovalo 10 000 lidí a studenti zahájili přímo v komplexu Davida Garedži hladovku. Armáda byla nakonec odsunuta.

Na hranicích dvou států

Po znovuzískání gruzínské nezávislosti v roce 1991 byl život kláštera obnoven, nicméně v roce 1996 gruzínské ministerstvo obrany obnovilo vojenská cvičení v prostoru, což opět vedlo k veřejným protestům. V květnu 1997 stovky mladých gruzínských aktivistů postavilo stany uprostřed armádního dělostřeleckého prostoru a zablokovali vojenské manévry. Armádní důstojníci se podřídili tlaku veřejnosti a cvičení byla zakázána. Jelikož je komplex částečně umístěn na ázerbájdžánském území, stal se předmětem pohraničního sporu mezi Gruzií a Ázerbájdžánem.

I když Gruzie nepatří zrovna mezi top turistické destinace, má své zvláštní kouzlo. Kolik stojí víza a kde je vyřídit se můžete přečíst zde.

Gruzínská strana navrhla výměnu jiné části gruzínského území za zbývající část komplexu v Ázerbájdžánu díky historickému významu, které toto místo pro Gruzii má. Baku ale tuto výměnu odmítá kvůli strategickému vojenskému významu, který David Garedža má. Spor zatím vyřešen nebyl. Díky tomu se chrám Udabno na vrcholku kopce nad Davidem Garedžou prakticky nachází již na území Ázerbájdžánu, ale turistům je vstup do chrámu povolen bez jakéhokoliv obtěžování ze strany pohraničníků, kteří v okolí kláštera hlídají hranice

Jak se sem dostat: Od dubna 2014 funguje tzv. Gareji Line, což je podnikatelský nápad mladého gruzínsko-polského páru na zjednodušení dopravy do tohoto poněkud izolovaného místa. Každý den v 11:00 odjíždí z parkoviště u Náměstí svobody směrem na Puškinovu ulici jejich maršrutka Ford Tranzit v černé barvě. Z Davida Garedži se vrací se okolo 19:00 se zastávkou v polské restauraci Oasis Club v na okraji Udabna, poslední vesnice před Davidem Garedžou. Cena za zpáteční jízdenku je 25 GEL (cca. 280 Kč).

Web je zasvěcen malebné Gruzii, nevelké zemi, kterou obepínají hřebeny kavkazských velehor a omývají břehy Černého moře, a se kterou není česká společnost bohužel příliš obeznámena. Web www.sakartvelo.cz se postupně zaplňuje informačními materiály i postřehy o cestování, podnikání, kultuře, historii, ekonomice a politice Gruzie a slouží tak všem potenciálním zájemcům o tuto zemi. Gruzie je levná, bezpečná, pohostinná země s příjemným klimatem a bezpočtem historických památek i krásné přírody. Web je proto v prvé řadě zaměřen na cestování. Turistický potenciál této země je bez nadsázky nevyčerpatelný a tímto naším počinem bychom chtěli přispět svou troškou k objevení a lepšímu poznání této země ze strany české veřejnosti.

Zkušenosti čtenářů

Vojtech

Bratrská pomoc byla    t a k é   DOČASNÁ – jenže se Sovětským časem na věčné časy …
a  NIKDY  jinak Jeďte se dp Stáítů Rublovoj zony sami podívat.  A  nebláholte, soudruzi.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí