Kde je v Rusku nejbezpečněji? Určitě ve vlaku!

Rusko je jednou z těch zemí, kde cestování vlakem nemusí představovat jen nástroj či způsob, jak cestovat a někam se dostat, ale i samotný cíl cestování. Nikde jinde na světě nemáte možnost nastoupit a jet vlakem až týden v kuse. S délkou cest po ruských železnicích je tudíž spojena specifická atmosféra či snad dokonce subkultura. Ruské vlaky jsou několikadennímu cestování výborně přizpůsobené. Přitom několikadenní cesta dejme tomu z Moskvy do Krasnojarsku je pro Rusa podobnou záležitostí jako pro nás z Prahy do Olomouce.

Zažil jsem chlápka, který jel do Moskvy 2 dny vlakem navštívit svou matku, pobyl u ní 5 hodin a pak se zase 2 dny vracel domů. Kdyby měl vlak do Moskvy pár hodin zpoždění, mohli by se tak nanejvýš pozdravit na nádraží… Jednou z nejveselejších věcí pro spolucestující Rusy může být, když jim po cestě oznámíte, že takhle dlouho jste ve vlaku ještě neseděli. Pro našince je zase zábavné zjištění, že vlaky spojující místa ležící od sebe třeba 300 kilometrů (například Novosibirsk a Tomsk) a jedoucí po této trase 5 hodin jsou označeny jako příměstské. To jen až vám bude připadat ona cesta z Prahy do Olomouce příliš dlouhá…

Co je až neuvěřitelné, je přesnost ruských vlaků. I v Rusku samozřejmě můžete zažít zpoždění, ale spíš se vám stane, že vlak dorazí po 4 dnech jízdy do cílové stanice na minutu přesně. Částečně to umožňuje jízdní řád, který obsahuje poměrně dlouhé přestávky, které lze v případě potřeby zkrátit.

Ruské vlaky mají několik tříd. Vagóny bez lehátek, tzv. „obščije“ najdete především ve zmíněných příměstských vlacích. Na dálkových spojích obvykle jezdí „kupejnyje“, které připomínají naše vagóny s kupé (v jednom kupé jsou 4 místa), a „plackartnyje“, kde jsou kupé šestimístná a průchozí (když jdete na druhý konec vagónu, procházíte vlastně skrz jednotlivá kupé). Oba typy vagónů jsou průběžně pečlivě uklízené, občas dokonce narazíte na nové vagóny, kde nechybí displeje nebo klimatizace. Někdy se však setkáte s opakem, tedy starými vozy, kde v některých odděleních nejdou otevřít okna, takže již po pár hodinách získává každé kupé nezaměnitelné „aroma“ uzených ryb, pečených kuřat, případně propocených zutých bot. V jednom takovém vagóně jsme dusnou atmosféru už nemohli vydržet, zavolali jsme průvodčí, ta přivedla „mastěra“, tedy technika, který s pomocí páčidla otevřel okno asi o 5 centimetrů. Naši spolucestující propukli v jásot a mastěr se stal hrdinou dne.

Co je na ruských vlacích úžasné a pro leckoho překvapivé, je kulturnost a bezpečí. Ve stanicích se vždy otvírají jen jedny dveře v každém vagóně. Při nástupu ukážete průvodčí (častěji to bývá žena než muž a v jednom vagóně bývají dvě) jízdenku a cestovní pas, jinak vás dovnitř nepustí. Během jízdy se spolucestující z okolních kupé rychle seznámí a nepřímo se tak opět zvyšuje bezpečnost cestování, zvláště cestujete-li „plackartnými“, kde je do sousedních kupé vidět. Další výbornou věcí jsou úložné prostory. Podaří-li se vám sehnat místenky na dolní lehátka, získáte vlastně místo na jakési bedně, do níž uložíte všechna zavazadla. Můžete pak klidně spát bez obav, že by vám je někdo v průběhu cesty ukradl. Přesto však nelze spoléhat na to, že se ve vlaku nemůže nic stát, a dávat pozor na své peníze, pas i zavazadla je tudíž rozumné.

Během jízdy si lze kdykoli u průvodčí levně koupit horký čaj, kávu (kolem 5 rublů), jednoduché občerstvení (např. sušenky) a základní hygienické potřeby. Většina vlaků disponuje restauračním vozem, kde se lze dobře najíst za přijatelnou cenu (80-250 rublů), byť porce jsou spíš menší. V každém vagóně se dále nachází samovar, což je pro dlouhé cestování výborná věc. Nepřetržitě a zdarma k dispozici horká voda, takže si můžete do vlastního nebo zapůjčeného hrnku připravit čaj nebo instantní polévku či ohřát párky.

Před nástupem do vlaku má člověk nutkání dobře se na cestu zásobit jídlem a pitím. Není to však třeba. V intervalech kolem 3-5 hodin mají vlaky ve vybraných stanicích dlouhé přestávky. Během těchto přestávek jsou vlaky obleženy prodavačkami, které za velmi levný peníz nabízejí ovoce, zeleninu, sušenky, instantní polévky, hotová teplá jídla, limonády, čaj, kávu, pirožky, uzené ryby, zmrzlinu, ale také třeba hračky pro děti a spoustu dalších věcí. Zvláště starší „bábušky“ občas prodávají výborné domácí koláče za neuvěřitelně nízkou cenu.

Při cestě ve vlaku zažijete příjemné nicnedělání – čas si lze ukrátit jídlem či povídáním. Oblíbeným tématem je zejména rodina, přičemž se diskutuje i o docela soukromých věcech. Hodně lidí ve vlaku čte nebo luští křížovky tak, jako u nás. Občas někteří hrají šachy. Budete-li vyzváni k partii, počítejte s tím, že určitě nevyhrajete – Rusové jsou znamenití šachisté. Hrál jsem ve vlaku se dvěma Rusy, a přestože se považuji za běžného rekreačního šachového amatéra, byl jsem každým z nich několikrát poražen, a to velmi ostudným způsobem.

Proč Hedvábná stezka?

Lidé putují Hedvábnou stezkou už 2500 let. Přesto i dnes taková cesta vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce každý prožije svá vlastní dobrodružství a objeví pro sebe nová místa nebo třeba sám sebe. Hedvábná stezka je tak symbolem toho, že doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Neboť kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.