Kateřina Minařík Kudějová: Během tréninku na olympiádu poznávám krásy Réunionu

Pravidelné online zpravodajství o cestování v době Covidu sleduj na hedvabnastezka.cz/zase-cestuj!

Nikdo z českých slalomářům zde doposud nebyl a pro nás to trochu byla cesta do neznáma. V menší skupince jsme vyrazili obhlédnout ostrov již v prosinci minulého roku.
Cesta byla trochu hektická. Před odletem jsme potřebovali test na koronavirus, potřebovali jsme zvací dopis z místního slalomového klubu a po příletu nás měla čekat 7denní karanténa. Na Réunion se taky létá jen přes Paříž, kde jsme v dnešní době museli znovu odbavit všechna zavazadla včetně lodí. A na přestup jsme měli jen hodinu. Na poslední chvíli jsme to stihli, všechna pozvání a dokumenty jsme měli v pořádku a o 11 h později vystoupili na tropickém ostrově plném fauny a flóry. Na ostrově, kde je více než 40 % území zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Ubytovali jsme se blízko slalomové dráhy, která je pro nás nejdůležitější, na východě ostrova v Saint Suzanne. V domečku s překrásným výhledem na obrovský vodopád, ke kterému patří zahrada plná palem a dalších ovocných stromů. Miluju mango – a tady jsem si jich mohla každý den posbírat hromadu. Kromě něj nám tu roste liči, banány, kokosy a jackfruit. Takže snídaně jsou vážně epické. A už tohle ubytování, vůně přírody, chuť čerstvého ovoce, hučení vodopádu a oceán na dohled dobře vystihuje atmosféru celého ostrova.

Za dva měsíce, co jsem tady strávila, mi přijde, že Réunion je sportovní ostrov. Velmi rozšířená je cyklistika – není výjimkou, že v sobotu nebo neděli ve městě narazíte na skupinky cyklistů, kteří společně vyrážejí do hor. Jeden z místních přibral na vyjížďku i našeho trenéra a když mu navrhnul sraz v 5 ráno, protočily se mu panenky v očích. Nakonec vyráželi „až“ v 7, ale je pravda, že pokud do hor nevyjedete včas, začne být horko, dusno – čím později vyrážíte, tím větší máte pravděpodobnost, že hory budou v mracích nebo že vám bude pršet. (Což platí, i když se vydáváte na trek nebo jen vyhlídku autem. Pokud chcete vidět hory, musíte si prostě přivstat.)

Mimo cyklistiku místní milují lezení po skalách, i u vodopádu, na který koukáme ze zahrady, jsou navrtané chyty a ferrata. Několikrát jsme tam viděli klub místních dětí, kterým jejich vedoucí natáhli zipline. Ony mohly lézt nahoru a sjíždět dolů. Všichni se u toho náramně bavili.

Jediné, co mě mrzí, je, že tady není možné surfovat. Dříve byl sice Réunion ráj surfařů, ale rapidně se to změnilo. V místních vodách se totiž vyskytuje příliš útočných žraloků. Surfaři tu asi stále jsou, ale všichni mají na nohách rušičky. A i když jsem si sem v prosinci hrdě přivezla surf, zůstal po celou dobu zabalený v tašce. S rušičkou na noze jsem si netroufla.

Koupání v oceánu je také doporučené pouze na vybraných plážích, které jsou olemované zdí. Ani sítě proti žralokům prý nejsou příliš efektivní. Když jsme se byli na jedné pláži koupat, i za zdí se lidé raději drželi na mělčině. Místní nám také říkali, že se nemáme koupat ani u nás v laguně u slalomové dráhy, protože občas sem vlna může přehodit malého žraloka. A těsně před naším příjezdem se to zrovna stalo.

V oceánu, který je na dohled snad odkudkoli z ostrova, se tedy moc koupat nedá, ale myslím si, že množství tůněk a jezírek u vodopádů v horách vám to vynahradí. Nejkrásnější vodopády jsme zatím viděli na jihu. Do jedné laguny tam stékalo hned několik vodopádů a o pár metrů níž byl další vodopád a pak ještě jeden. Neskutečná nádhera. V podstatě stačí vyjet autem kousek nahoru do hor a určitě na nějaký narazíte.

Mezi tréninky samozřejmě zvládáme i delší výlety po ostrově. Na Réunionu je spousta vyhlášených treků. Já sice opravdu preferuju moře a v tomhle jsem trošku „dámička“ – mám raději turistické, upravené cesty. Tady mě ale zlákaly i cesty dobrodružné. Vedou přes kmeny stromů a kameny – což je ale pořád ta lepší varianta. Mnohem horší je, že na Réunionu skoro každý den odpoledne prší, takže velká část cesty vede spoustou bahna. Trek bez úplně zablácených bot opravdu nečekejte – i když pokud jste milovníci hor, na rozdíl ode mě pro vás tohle bude maličkost. Ty finální výhledy a vodopády za trochu bahna opravdu stojí. A jak už jsem zmínila – na výlety s výhledy je dobré vyrážet brzy ráno, odpoledne už totiž téměř všechno zmizí v mlze.

Pokud máte Réunion v hledáčku, určitě víte, že se jedná o vulkanický ostrov s nejaktivnější sopkou na světě (Piton de la Fournaise). Když jsme zde byli v prosinci, zrovna byla aktivní. Prý je nádherné koukat se na chrlící sopku v noci, neskutečně září. Pokud nám to vyjde, rádi bychom tento výlet ještě uskutečnili.

A konkrétní tipy na výlety? Popravdě, my je hledali až tady na místě, a našli jsme už tolik nepopsaných zákoutí – a některé úplnou náhodou. Na ostrově najdete jak několikadenní přechody hor, tak jednodenní výlety.

Réunion je se svým výjimečně rozmanitým terénem destinací snů pro milovníky outdooru. Hlavní aktivitou je zde turistika. Můžete si zde naplánovat jak jednoduché výlety na jeden den, ale i těžší vícedenní treky. Inspirujte se naším starším článkem.

Zkuste třeba aplikaci AllTrails, která zobrazuje trasy, obtížnost i převýšení. Celý ostrov objedete dokola cca za 4 h po dálnici, takže si stačí půjčit auto, ubytovat se – třeba s výhledem na vodopád 🙂 A projezdit/prošlapat ostrov křížem krážem. Vydat se na vodopády, treky, pozorovat podmořský svět v oceánu nebo nahlédnout do chřtánu sopky. Až se zase otevřou hranice, rozhodně stojí za to. Pro teď vám posílám několik fotografií – abyste se mohli kochat alespoň z dálky.

Článek vznikl ve spolupráci s Českým svazem kanoistů.