Se CTM je to fakt parada (pysni se skoro 0% nehodovosti; avsak kdo vi ...), autobusy v dobrem stavu (nektere vybornem,..), KRASNE terminaly (napriklad v Ouarzazate je to vazne luxus, kde se da jist i na zemi a nikdo vas tam neotravuje..), cena taky neni extra draha, akorat vazi batohy a musi se za ne platit dle tarifu. Avsak - mate jistotu, ze svuj batoh naleznete v miste vystupu a ze ho nikdo cestou neztrati. Jen pozor - pri prejezdu Tiz-n-Tichka pravidelne v autobusu lidi zvraci :), ridici jsou prece jenom trochu odvaznejsi strelci, nez jsou nekteri zvykli! :) CTM proste doporucuju..
Cestování autobusem po Maroku určitě jako zábavu potvrzuji - mezi jiné např. srážka s velbloudem, dlouuuhá porucha motoru v poušti, bouračka s dělníkem opravující silnici, zvracející děti, rvačka asi 15-ti lidí během jízdy, kdy byl řidič doslova namáčklý na volantu a občasní žebráci procházející autobusem na zastávkách. I když občas kvůli prachu nebylo snad vidět ani na řidiče, byla opravdu jízda soukromými linkami "zábava". Jen pro jistotu jsme na delší trasy, především pak noční, volili CMR, kde byla relativní jistota, že zavazadla nezmizí za jízdy. :-)
dá se to až na 7 dní...ale musíš mít dobré známosti (nejlíp být kněz a ještě líp řeckokatolický kněz...)
vyřizuje se to v Praze ...u jednoho řeckokatolického kněze
který je zástupce mnišského státu Athos v České republice...pokud budeš chtít vědět víc napiš mi...a pozor !!!! ženy tam nesmí,ženskou musíš nechat doma...nebo na poloostrově chalkidiki na plkáži
Sice o 6 let později, ale prošli jsme celé město Saidia a ani jeden dohazovač, nikdo nikde kdo by kouřil. Jsme z toho zoufalí, mysleli jsme že seženeme za 10 min a ono prd..
V maroku jsme hulili hašiš every day (jak šlukovky, tak i ubalené brka) a úplně všude (pláže, čajovny, restaurace, ulice, sahara, les, ubytování..), i za volantem (fízlové cajk), nikdy nikdo nic. Dokonce jsem prodal na sahaře velbloudáři kousek pač to tam nemají kde dostat a chtěl. Při koupi hašiše jsou borci strašně vyhukaní. Asi strach z fízlů. Cenu už nevím, koupili jsme jakési množství v celku a pak si to nožem rozdělili mezi naši skupinku. Vzít si hašiš domů? Jen pro zkušené a lidi bez nervů.. :)
Ahoj,neví někdo,jak je to s dobrovolnou humanitární pomocí v zemích Bl.Východu,a jinde,času mám nazbyt a rád bych něco takového zkusil a nechtěl jít do toho sám,hledám a nenacházím na koho se už s duvěrou spolehlivě obrátit,a nevím co všechno to sebou obnáší a co všechno je k tomu třeba a krom toho jsem po Evropě ještě nikde necestoval a zkušenosti s tím nemám a navíc jsem v situaci,kdy v současné době práci hledám a situace co je v dnešní době v evidenci na UP mě jen k tomu vybízí,co nejdříve se sbalit a jít,závazky nemám a vubec nic mě tu nedrží a nikde prozatím zustat natrvalo nechci,motivaci a zájem mám,anglicky se ještě snad nějak (jakž takž)domluvým a hledám zkušenějšího partáka sebou na cestu po Evropě,nemusí jít jen o humanitárku,dle okolností se vzájemné dohodě nebráním,zkusím cokoliv jiného ale potřebuju nějak začít,a tohle mě přijde jako jediný zpusob..jak někde s humanitární výpomocí mit alespon v těch zemích zajištěný ubytování,když nic jiného,raději bych se vyděl v zemích EU,začal v Itálii,ve Skotsku anebo v Irsku pracovat při sklizni a na farmě atak apod.,teprve dle okolností a naskytnutých příležitostí už kdekoliv,(a klidně bych k tomu už pěšky anebo stopem procestoval celou Evropu)než se podíval někam dál,ale neočekávám,že situace na trhu práce bude o moc lepší než u nás,výučák nemám a známosti taky ne,jsem upřímně v koncích,a snažím se něco najít jinde,kde se dá v životě začít znova a líp..e-mail nemám,je mě 25,trochu intelektuál v krizi se svým životem,mé zajmy o rockovou hudbu (trochu fanda do U2 a spíš do německých Die Toten Hosen) s prožitou kinoartovější cinefilskou vášní(fascinuje mě ohledně konceptu road movie i postwesternu Wim Wenders a upřímně mě zajímá v současné době i filozofická problematika života u tarkovského) šli mimo rámec pojmu outdooring,ted za prací cestuju a je k tomu konečně jedinečná příležitost poznat okolí a prostředí jinde a lépe dospět k sobě samému,a možná i lépe (teprve skutečně) přijmat druhý lidi kolem sebe. (jsem bez e-mailu,6O4-183-97O,a ps..trochu jsem to tu s podobnou prosbou na stránkách přehnal,takže doufám že snad nebudu odsouzen někým předem.. k nezdaru,že nedokážu jít k věci,přes net nerad diskutuju :-()
Ahoj,neví někdo,jak je to s dobrovolnou humanitární pomocí v zemích Bl.Východu,a jinde,času mám nazbyt a rád bych něco takového zkusil a nechtěl jít do toho sám,hledám a nenacházím na koho se už s duvěrou spolehlivě obrátit,a nevím co všechno to sebou obnáší a co všechno je k tomu třeba a krom toho jsem po Evropě ještě nikde necestoval a zkušenosti s tím nemám a navíc jsem v situaci,kdy v současné době práci hledám a situace co je v dnešní době v evidenci na UP mě jen k tomu vybízí,co nejdříve se sbalit a jít,závazky nemám a vubec nic mě tu nedrží a nikde prozatím zustat natrvalo nechci,motivaci a zájem mám,anglicky se ještě snad nějak (jakž takž)domluvým a hledám zkušenějšího partáka sebou na cestu po Evropě,nemusí jít jen o humanitárku,dle okolností se vzájemné dohodě nebráním,zkusím cokoliv jiného ale potřebuju nějak začít,a tohle mě přijde jako jediný zpusob..jak někde s humanitární výpomocí mit alespon v těch zemích zajištěný ubytování,když nic jiného,raději bych se vyděl v zemích EU,začal v Itálii,ve Skotsku anebo v Irsku pracovat při sklizni a na farmě atak apod.,teprve dle okolností a naskytnutých příležitostí už kdekoliv,(a klidně bych k tomu už pěšky anebo stopem procestoval celou Evropu)než se podíval někam dál,ale neočekávám,že situace na trhu práce bude o moc lepší než u nás,výučák nemám a známosti taky ne,jsem upřímně v koncích,a snažím se něco najít jinde,kde se dá v životě začít znova a líp..e-mail nemám,je mě 25,trochu intelektuál v krizi se svým životem,mé zajmy o rockovou hudbu (trochu fanda do U2 a spíš do německých Die Toten Hosen) s prožitou kinoartovější cinefilskou vášní(fascinuje mě ohledně konceptu road movie i postwesternu Wim Wenders a upřímně mě zajímá v současné době i filozofická problematika života u tarkovského) šli mimo rámec pojmu outdooring,ted za prací cestuju a je k tomu konečně jedinečná příležitost poznat okolí a prostředí jinde a lépe dospět k sobě samému,a možná i lépe (teprve skutečně) přijmat druhý lidi kolem sebe. (jsem bez e-mailu,6O4-183-97O,a ps..trochu jsem to tu s podobnou prosbou na stránkách přehnal,takže doufám že snad nebudu odsouzen někým předem.. k nezdaru,že nedokážu jít k věci,přes net nerad diskutuju :-()