Spolucestování kamkoliv

Přidat nové téma
zkušenosti se spolucestováním
Spolucestování kamkoliv

Já se zařadím k těm šťastnějším a musím říct, že každou cestu nebo dovolenou pro kterou jsem hledala parťáka , tak se mi povedl a "dostala" jsem k sobě člověka, který byl v tu dobu nejlepší. Dokonce s některými se stýkáme doteď, s holkama jsme podnikly cestu do USA po parcích, letos jedeme Kubu. Tak všem držím palce!

Taky se podělím o své zkušenosti i zážitky k tématu.
Nejdříve ti ale chci pogratulovat - založil jsi zajímavé téma, a píšou ti fajn lidí k věci. Před asi rokem a půl jsem založil podobné téma, a krom asi 2 normálních příspěvku většina kritizovala mě a sklidil jsem akorát spoustu nadávek.
Já už inzeruji přes dva roky. Trochu se lišíme (s Pavlem tedy), zaprvé mi nevadí jet sám, a zadruhé moc nechápu, proč by někdo chtěl sdílet své možná vrcholné životní zážitky s někým cizím. To navíc jde jen u jednoduchých věcí a povrchních dovolených do turistických center - na skutečnou cestu je třeba se dobře znát a moci se jeden na druhého vždy a za každých okolností bezvýhradně spolehnout.
Za ty více jak dva roky inzerování jsem si psal s desítkami, ne-li stovkami lidí, a většinou to nikam nevedlo. Většina lidí - zdá se - jsou střelci od pasu, a vážně nic nemyslí. nebo chtějí maximálně na dovču.
Hned první týden jsem fajn holku našel, dokonce jsme se dali dohromady. Strašně chtěla cestovat, nikdy nenašla nikoho, ským by to šlo - samé sliby a nic. Chtěl jsem jí splnit sen,a vymyslel pro ní Indii. Dala to až k ambasádě, tam se zasekla, a už se nikdy neodzasekla. Jel jsem později sám a bylo to fajn.
Jinou holku jsem vzal do Ladakhu a Zanskaru v indickém Himaláji. Po mejlu jsme si nesedli, tak jsme se rozhodli konverzaci ukončit. Odletěla sama, moc se jí to samé nelíbilo, a tak mě zkontaktovala už v Indii (náhodou letěla o týden dříve než já), jestli by se přeci jen nedalao na ty hory domluvit, že sama nevidí možnost.
Taková žádost se neodmítá. Jak jsem na ní čekal na nádraží, vůbec jsem netušil, kdo přijde, klidně to mohl být chlap :-D Pak jsem měl cca 10 dní nejlepší parťačku v životě. Pak se ale, vysoko v horách, z ničeho nic taky zasekla, a zbytek treku bylo utrpení.Nic se nestalo, a jakákoliv komunikace přestala den ze dne fungovat, bez jakékoliv hádky, nebo čehokoliv.
Asi za půlroku (až mě to přešlo) jsem jí posílal fotky, co jsem fotil s ní. Hezky zareagovala a poděkovala. Využil jsem příležitosti, a zeptal se, co se to s ní tenkrát v těch horách stalo - stále mi to vrtalo v hlavě, nešlo to pochopit. Odpověděla s omluvou, ale že sama netuší, a taky že to nebylo poprvé.
Stát se to na expedici na Guinei, bylo by to na evakuaci vrtulníkem..........
Proto já, na rozdíl od většiny (asi), hledám nejdřív parťačku pro život a pak na cesty, ne naopak.............
Hodně štěstí všem, s parťákama i na cestách..........
http://vanishingworldphotography.com/cs-index.html