Kavkazské republiky

Ahoj, nejede někdo v srpnu do Kutaisi do Gruzie, chtěla bych nějaké info?Diky moc

Ahoj,
zkušenosti zatím nemám, ale právě jsem si rezervoval Sandero v Kutaisi na letišti u Car4rent.gr na srpen Podle všeho jsou ochotni mi předat auto ve 2 ráno. No tak uvidím. Na 6 dni je konečná cena 325 euro.
Andrej

Ahoj. Uvažujeme o návštěvě Arménie. Byl tam někdo v r. 2021? Funguje doprava maršrutkami a nabídka ubytování podobně jako před Covidem? je někde případně problém?

Ahoj, v polovině října plánuji týdenní roadtrip po této kavkazské zemi, kterou jsem dosud nenavštívil. Proto zde hledám podobného cestovatelského nadšence/nadšenkyni či skupinku pro cestu do této země zahrnující poznávání místni kultury, hor, moře a spousta dalšího. V případě se rád po domluvě přizpůsobím tvému/vašemu plánu.

Rado sa stalo .(Poprípade si do nich pre istotu sama farbou ručne vytiahnite trasy ktoré sú v topomapach zhodne s tými v turistických online mapách .Aj ja som to tak robieval)

Díky. Ty ruské vypadají celkem dobře.

Dobrý den, napište nějaké odkazy, co lze sdílet... :-)

1. svazek ze sibiřské série cestopisů
- CESTA NA TAJMYR aneb "Po Jeniseji k Severnímu ledovému oceánu - krajem šamanů, starověrců, komunistických lágrů a morbidní postsovětské nostalgie" (doplněným stovkami barevných fotografií)
- který se pokouší oslovit nejen milovníky cestování a cestopisů, ale i lidi zajímající se o reálné autentické Rusko (potažmo Sibiř a Arktidu) a historii vztahů Rusko v. Západ, jakož i naivní a pomýlené "rusofily" čerpající své informace o "zemi, kde dnes znamená včera", výlučně ze Sputniku a proruských webů či bulvárních / dezinformačních médií.
„Cestopis o Rusku, a jmenovitě hlavně o Sibiři a Arktidě, z pera renomovaného českého cestovatele, jenž zná Rusko zřejmě lépe, než 90% Rusů, jelikož ho během posledních 10 let projel křížem krážem. Nejen od Petrohradu po Vladivostok, ale též od Murmansku po Magadan, od Čečenska po Čukotku a od Altaje po Jamal a Tajmyr, a navštívil de facto všechny oblasti a republiky Ruské federace, vyhýbajíc se vesměs turistickým destinacím, ale navštívil mnohá posvátná místa, polární stanice, pozůstatky stalinských lágrů i pozoruhodné přírodní scenérie. Pomáhal vakcinovat soby jamalským pastevcům, účastnil se lovu kalmárů v Japonském moři a sobů na Čukotce, lovil jesetery na Leně a kambaly na Kolymě,  zúčastnil se šamanských obřadů na Altaji, v Jakutsku, Tuvě a Burjatsku, splavil mohutné a divoké sibiřské řeky - Jenisej, Irtyš, Lenu, Kolymu, Angaru a Podkamennou Tunguzsku...
Díky tříletému pobytu uvnitř nejrůznějších místních etnických a sociálních komunit měl možnost seznámit se zdejšími poměry – každodenním životem a názory obyčejných lidí – komplexněji, než se to podaří mnohému "domorodci", žijícímu ve vzdálené metropoli, nebo zahraničnímu "expertovi", mnohdy navíc závislému na službách tlumočníka, během několikatýdenní expedice.
Cestujíc po Rusku dálkovými vlaky, maršrutkami a náklaďáky, občas pásovými transportéry, na palubě vrtulníku, nákladní lodi či tankeru, setkává se během svých cest s intelektuály i dělníky a řemeslníky, ministry i pastevci, vědci i šamany, rektory universit i venkovskými učiteli, žurnalisty, byznysmeny i politiky, s polárníky, piloty vrtulníků i šoféry náklaďáků; s lodníky, námořníky i rybáři. Diskutuje při sklence čaje či vodky s místními umělci, spisovateli, válečnými veterány, lovci a zlatokopy, studenty i penzisty, buddhistickými mnichy, muslimskými imámy i židovskými rabíny, pravoslavnými popy i katolickými misionáři, s etnografy i příslušníky nesčetných původních etnik, aby své poznatky a zážitky následně prezentoval ve svých cestopisech, doplňujíc je vlastními úvahami.
Kniha je navíc doplněná zhruba 750 jedinečnými barevnými fotografiemi.“
https://www.hithit.com/cs/project/8330/vydani-knihy-cesta-na-tajmyr-cestopis-o-sibiri-arktide

Benevolence k cestovnímu ruchu nepřinese určitě propad hlasů ve volbách. Gruzinská vláda a místní epidemiologové (místní Prymula a spol.) zaujali od začátku velmi tvrdou pozici ohledně restriktivních opatření.Je to dáno mj. i nedostatky v gruzínském zdravotnictví, které rozhodně není připraveno na nějakou výraznější epidemii. Zatím se jim celkem dařilo.
Otevření pro 5 zemí EU v létě byl maximální dosažitelný kompromis (s ohledem na situaci v Německu a Francii), který gruzínské hoteliéry a další představitele cestovního ruchu rozhodně nevytrhne. Nezapomeňme, že hlavními zdroji turistů jsou Rusko, Turecko, Arménie, Ázerbájdžán, další země jsou, pokud jde o návštěvnost v roce 2019 o 1-2 řády níže (https://gnta.ge/statistics/). Turisté z EU jsou vítaným zdrojem příjmů v určitých oblastech (zejména hory), ale nikoliv rozhodujícím v celkové bilanci. Úbytek zahraničních návštěvníků do určité (ale pouze do určité) míry kompenzuje zvýšená ochota Gruzínů cestovat po své zemi.Nicméně i v Gruzii v červnu a červenci proběhly protesty lidí z turistického byznysu ohledně zavřených hranic.
Další otevírání země je zatím nejisté, počty nakažených i v Gruzii stoupají a není zájem o další importované.

Díky za objasnění a váš pohled. Jen nerozumím tomu, že turisté z Německa a Francie můžou bez omezení, když tam situace není vůbec dobrá. Prostě jsme jako ČR neměli zájem si to vylobovat?

Skus pozriet www.wikiloc.com su lepšie ako Google a su tam aj konkretne trasy ale treba to brat tiež s rezervou alebo sa pohrabat v topomapach https://maps.vlasenko.net/soviet-military-topographic-map/map200k.html

Diky moc  .... mrknu na to

5.7. Samozřejmě :-)

Díky za info. Mapy mám taky tak snad to bude ok.