Zdravím, ještě mám kontakt na jednu cestovku (Jemen), doporučeno od známého, vyjde to prý levněji. Trasa cca tato. Sokotra zásadně ano.
Luboš
Zdravím, uvažuji o této trase a termínu. Můžeme zkusit i individni, vyjde levněji, ale organizačně náročnější.
Luboš
http://www.jemen.cz/zajezdy/Treking_Sokotra_Dzabal_Bura_Zima.php
Zdar, Turecko můžu doporučit, s autem žádný problém, jen myslím, že vyžadujou ověřenou plnou moc k užívání auta v případě, že jméno v techničáku je na někoho jiného. Sýrie nevím, ale s Libanonem je trochu problém - nevpustí dovnitř auta na naftu, jen benzíňáky. Jinak Libanon je obecně trochu problém i na vlastní pěst letecky, pro vstup do země je vyžadováno potvrzení o ubytování, např. tedy potvrzená rezervace hotelu apod.
Byli sme v Turecku a v Sýrii, se spaním u auta problém není, jenom to chce spat na neobydlených místech páč turci dost pijou a rádi se baví. V Sýrii taky žádnej problém, lidi sou většinou ochotní. Nezajížděj do pouště kde nevíš kam jedeš - všude je plno vojáků a budou tě mít za špióna. Na hranicích TR/Sýrie se na Syrské straně mrač a tvař se sebejsitě ať tě celníci moc neoškubou.
Mam pocit,ze Sofie - Damašek jezdí jen jednou nebo dvakrát týdně,každopoádně cenově to vycházelo dost zajímavě. Z Otogaru v Istambulu jezdi denně busy,je to s přestupem v posledním městě před syrskou čárou (Adana??).Já jel jen do Aleppa a vyhodili me na čáře, protože nás bylo do Aleppa málo,do Damašku pasažéry normálně odvezli...
díky
Cestu přes Sotk Pass do Stěpanakertu v Náhodním Karabchu jsme projeli. Ale důrazně ji nedoporučuji nikomu s běžným osobákem! Nejde jen o Náhorní Karabach, ale už před Vardenisem v Arménii končí kvalitní povrch na asfaltce a nastává tankodrom s dírami i metr hlubokými. V noci anebo při špatné viditelnosti musí jít o život:-( Samotný "přechod" do Náhorního Karabachu je ve více, nežli 2.000 m/n M. A de facto jde o průjezd zlatým dolem, kdy kličkuješ v mracích mezi obřími dumper trucky rozježděné a vytěženém vrcholu hory. Nezbývá, nežli si nějakou tu obludu stopnout a nejlépe se rusky zeptat kudy mezi rozježděnými muldami prokličkovat. Když se nám to podařilo, pokračovali jsme ještě několik desítek km po nezpevněné horské cestě. Výhledy ale byly úžasný! http://www.panoramio.com/photo/60402061 Kromě dvou tří náklaďáků jsme nepotkali jediný osobák. Každý řidič náklaďáku při vyhýbání se také zastavil a ptal se, jestli nepotřebujeme pomoct. Viděli jsme vypálené azerbajdžánské vesnice ještě 20 let po konci konfliktu a i nějaké zrezavělé tanky a transportéry. Následovalo prudké několikakilometrové klesání a domek se závorou. Protože byla zvednutá, ignorovali jsme chlapíka, co za námi vyběhl a jeli dál. Až téměř ke Stěpanakertu jsme neviděli jediný otevřený/fukční obchod nebo benzinku. Samoty a pár občasných shluklých chalup působilo za cca 100 km dost depresivně. Teprve asi dvacet km před Stěpanakertem začínala civilizace. A Stěpanakert už působí sám o sobě skoro vyspěleji, nežli Arménie. Moderní městské autobusy se světelnými PIS, kvalitní hotely a infrastruktura. Všichni byli srdeční a ochotní. V hotelu nám doporučili restauraci, kam jsmě šli v noci pěšky a cítili jsme se natolik bezpečně, že jsme se i pěšky vraceli. Jídlo bylo skvělé a ceny v pohodě. Tuším jen, že v celém NK neberou nikde kreditní karty. Takže je lepší si vzít s sebou víc arménských dramů, které jsou i v NK oficiálním a jediným platidlem. Druhý den jsme šli na MZV http://www.panoramio.com/photo/60402629 pro "vízum", ale protože byl v Arménii státní svátek, nepracovali ani v NK. Tak jsme vyrazili (už po asfaltce) do Jerevanu. Na hranicích nás ale zablokovalo stádo ovcí a policajt si nás vytáhl z auta - terénní Suzuki, kterou jsme měli z jerevanské půjčovny. Skoro půl hodiny nás s kolegy chtěl nutit se vrátit pro "vízum" na MZV do Stěpanakertu. Ale nakonec jsme ho ukecali a pustili nás do Arménie. Ještě že jsme si vchod MZV ve Stěpanakertu vyfotili a mohli na displayi foťáku argumentovat, že jsme tam skutečně zkoušeli víza vyřídit. Platí totiž pravidlo, že cizinec buď a) má vízum již dopředu z Jerevanu anebo b) si ho vyřídí po příjezdu do Stěpanakertu. To, že jsme přijeli "načerno" přes Sevan a Sotk Pass jim bylo na hranicích při odjezdu jedno. Mám ještě víc fotek, ale na Panoramio jsem dal jen ty dvě. Nechci mít problémy někdy v Azerbajdžánu. V NK jsou moc hezké kláštery, okolo třech jsme jeli. Ale měli jsme velice málo času, takže jsme je nestačili navštívit. Arméňané nám radili, že na NK je potřeba cca 3-4 dny. A nám na celou cestu z Jerevanu a zpět zbylo bohužel jen 36 hodin.
Arménii jsme z části projeli s kamarádem před pěti lety na kolách a bylo to celkem v pohodě. Jet tam autem od nás by mě ani nenapadlo, ale může to být zajímavý..
já jsem chodila bez ponožek a nikomu to nevadilo (aspoň jsem si toho nevšimla), i když je fakt, že jsem na sobě měla dlouhé a široké nohavice, takže jsem měla sandály zakryté.
co se týče hlavy, holky ve městech měly šátek často jenom na půlce hlavy.
ani s ubytováním nebyl problém, až na jedinou výjimku jsem spala na pokoji se třemi kolegy (z toho ani jeden nebyl manžel, ale na to se nikdo neptal :-)
kalhoty nad kotniky a sandaly bez ponozek ci natelnik nad zapesti nebo upnute veci radeji ne, divali by se na vas jako na ´kurvu´
Ahoj,
já právě nahoře nebyl, jen jsem projížděl kolem. Ten email jsem tam napsal, aby ses mohl právě na tyhle otázky zeptat přímo jeho, popř. se s ním domluvit, pokud chceš :)
Michal
Diky za odpoved. Kdy jsi byl na Araratu a kolik jsi za vystup platil? Da se u nich pujcit stan a macky nebo jste meli vlastni?
Diky
zdravim,
rád bych tak za 3-4 týdny překročil iránsko-iráckou hranici a směřoval do Turecka. Na různých forech jsem četl že překročení je a někde že zas není možně. Ví někdo jak to aktuálně je? Vízum se dá dostat přímo na hranicích na 10 dní..? díky
Ahoj Ivane,budu v Kurdistánu 27.5.-8.6., ale časový plán si budu řešit až na místě, nevím které dny strávím v Iráku a které kolem Tatvanu, kde budu u známých. Tak ti nedokážu odpovědět. Jinak přeji fajn výlet