Mam pocit,ze Sofie - Damašek jezdí jen jednou nebo dvakrát týdně,každopoádně cenově to vycházelo dost zajímavě. Z Otogaru v Istambulu jezdi denně busy,je to s přestupem v posledním městě před syrskou čárou (Adana??).Já jel jen do Aleppa a vyhodili me na čáře, protože nás bylo do Aleppa málo,do Damašku pasažéry normálně odvezli...
díky
Cestu přes Sotk Pass do Stěpanakertu v Náhodním Karabchu jsme projeli. Ale důrazně ji nedoporučuji nikomu s běžným osobákem! Nejde jen o Náhorní Karabach, ale už před Vardenisem v Arménii končí kvalitní povrch na asfaltce a nastává tankodrom s dírami i metr hlubokými. V noci anebo při špatné viditelnosti musí jít o život:-( Samotný "přechod" do Náhorního Karabachu je ve více, nežli 2.000 m/n M. A de facto jde o průjezd zlatým dolem, kdy kličkuješ v mracích mezi obřími dumper trucky rozježděné a vytěženém vrcholu hory. Nezbývá, nežli si nějakou tu obludu stopnout a nejlépe se rusky zeptat kudy mezi rozježděnými muldami prokličkovat. Když se nám to podařilo, pokračovali jsme ještě několik desítek km po nezpevněné horské cestě. Výhledy ale byly úžasný! http://www.panoramio.com/photo/60402061 Kromě dvou tří náklaďáků jsme nepotkali jediný osobák. Každý řidič náklaďáku při vyhýbání se také zastavil a ptal se, jestli nepotřebujeme pomoct. Viděli jsme vypálené azerbajdžánské vesnice ještě 20 let po konci konfliktu a i nějaké zrezavělé tanky a transportéry. Následovalo prudké několikakilometrové klesání a domek se závorou. Protože byla zvednutá, ignorovali jsme chlapíka, co za námi vyběhl a jeli dál. Až téměř ke Stěpanakertu jsme neviděli jediný otevřený/fukční obchod nebo benzinku. Samoty a pár občasných shluklých chalup působilo za cca 100 km dost depresivně. Teprve asi dvacet km před Stěpanakertem začínala civilizace. A Stěpanakert už působí sám o sobě skoro vyspěleji, nežli Arménie. Moderní městské autobusy se světelnými PIS, kvalitní hotely a infrastruktura. Všichni byli srdeční a ochotní. V hotelu nám doporučili restauraci, kam jsmě šli v noci pěšky a cítili jsme se natolik bezpečně, že jsme se i pěšky vraceli. Jídlo bylo skvělé a ceny v pohodě. Tuším jen, že v celém NK neberou nikde kreditní karty. Takže je lepší si vzít s sebou víc arménských dramů, které jsou i v NK oficiálním a jediným platidlem. Druhý den jsme šli na MZV http://www.panoramio.com/photo/60402629 pro "vízum", ale protože byl v Arménii státní svátek, nepracovali ani v NK. Tak jsme vyrazili (už po asfaltce) do Jerevanu. Na hranicích nás ale zablokovalo stádo ovcí a policajt si nás vytáhl z auta - terénní Suzuki, kterou jsme měli z jerevanské půjčovny. Skoro půl hodiny nás s kolegy chtěl nutit se vrátit pro "vízum" na MZV do Stěpanakertu. Ale nakonec jsme ho ukecali a pustili nás do Arménie. Ještě že jsme si vchod MZV ve Stěpanakertu vyfotili a mohli na displayi foťáku argumentovat, že jsme tam skutečně zkoušeli víza vyřídit. Platí totiž pravidlo, že cizinec buď a) má vízum již dopředu z Jerevanu anebo b) si ho vyřídí po příjezdu do Stěpanakertu. To, že jsme přijeli "načerno" přes Sevan a Sotk Pass jim bylo na hranicích při odjezdu jedno. Mám ještě víc fotek, ale na Panoramio jsem dal jen ty dvě. Nechci mít problémy někdy v Azerbajdžánu. V NK jsou moc hezké kláštery, okolo třech jsme jeli. Ale měli jsme velice málo času, takže jsme je nestačili navštívit. Arméňané nám radili, že na NK je potřeba cca 3-4 dny. A nám na celou cestu z Jerevanu a zpět zbylo bohužel jen 36 hodin.
Arménii jsme z části projeli s kamarádem před pěti lety na kolách a bylo to celkem v pohodě. Jet tam autem od nás by mě ani nenapadlo, ale může to být zajímavý..
já jsem chodila bez ponožek a nikomu to nevadilo (aspoň jsem si toho nevšimla), i když je fakt, že jsem na sobě měla dlouhé a široké nohavice, takže jsem měla sandály zakryté.
co se týče hlavy, holky ve městech měly šátek často jenom na půlce hlavy.
ani s ubytováním nebyl problém, až na jedinou výjimku jsem spala na pokoji se třemi kolegy (z toho ani jeden nebyl manžel, ale na to se nikdo neptal :-)
kalhoty nad kotniky a sandaly bez ponozek ci natelnik nad zapesti nebo upnute veci radeji ne, divali by se na vas jako na ´kurvu´
Ahoj,
já právě nahoře nebyl, jen jsem projížděl kolem. Ten email jsem tam napsal, aby ses mohl právě na tyhle otázky zeptat přímo jeho, popř. se s ním domluvit, pokud chceš :)
Michal
Diky za odpoved. Kdy jsi byl na Araratu a kolik jsi za vystup platil? Da se u nich pujcit stan a macky nebo jste meli vlastni?
Diky
zdravim,
rád bych tak za 3-4 týdny překročil iránsko-iráckou hranici a směřoval do Turecka. Na různých forech jsem četl že překročení je a někde že zas není možně. Ví někdo jak to aktuálně je? Vízum se dá dostat přímo na hranicích na 10 dní..? díky
Ahoj Ivane,budu v Kurdistánu 27.5.-8.6., ale časový plán si budu řešit až na místě, nevím které dny strávím v Iráku a které kolem Tatvanu, kde budu u známých. Tak ti nedokážu odpovědět. Jinak přeji fajn výlet
Vážení cestovatelé,
Snažím se dát dohromady tým lidí se zájmem o komplexnější poznání Blízkého východu. Bohužel mám minimální zkušenosti s cestováním v arabském světě, časté cesty pouze po Evropě- nejdále Nissan dojel na Sicilii - úpatí Etny . Sháním rozumné spolucestující do automobilu Nissan Patrol RV 2000 ( prozatím spolehlivý) . Snažil jsem se dát dohromady tým několika svých známých - většina však odmítla. Do auta se bez problémů vejde 5 osob + osobní výbava. Bylo by dobré , kdyby alespoň někdo měl zkušenosti s cestováním po Arábii a měl základní znalosti arabštiny.
Cesta je naplánována na 3 týdny od 3.7. do 25.7.2010
Jde o akci fyzicky nenáročnou, spíše únavnou (dlouhé přesuny Evropou a Tureckem).
V Damašku nocleh dle možností v levném hotelu event v privátu , jinak na opuštěných místech za městy ve stanu či pod širákem.
Běžné zdravotní problemy pokud možno zaléčím sám nebo přes své některé známé v Sýrii.
Trasa je dlouhá cca 7 000 km.
Přibližný itinerář:
3.7. Praha -Brno-Bratislava-Budapešť.
4.7.Bělehrad-Niš-Sofie-Edirne-Kilitbahir (trajekt do Turecka přes Dardanely),Troja.
5.7. Bergama, Asklepion, Izmir, Efez.
6.7. Pamukale, Afroditium,Konya,Adana.
7.7. přejezd do Syrie- Allepo, Ebla ,Apamea.
8.7. Hama, Krak de Chevaliers,Damascus
9.7. Damascus - walking tour
10.7. Damascus- walking tour
11.7. přejezd do Jordánska
12.7. Jeraish, Amman,Dead Sea,Karak
13.7. Aquaba, Wadi Rum,
14.7. Petra ,Dead Sea
15.7. zpět Sýrie, Damscus , Palmyra
16.7. Palmyra, Krak de Chev. , Lattakia
17.7. Lattakia pobyt
18.7. přejezd do Tuercka , Adana ,Kayseri
19.9. Ankara
20.7. Istanbul - walking tour
21.7. Istanbul – walking tour
22.7. Sofie
23.7. Návrat do Prahy (pátek) + 1 den rezerva ( sobota)
Prosím proto o zaslání nabídek na adresu [email protected].
Informace o mně je možné najít na mých web stránkách www.camek.eu.
Podaří-li se sestavit tým, musíme před tím několikrát vyrazit na společný „plánovací“ pracovní víkend s cílem se seznámit, vyjasnit si úkoly , pasové formality, finanční náročnost akce a mnoho dalšího.
Těším se na nabídky a doufám, že se celá akce vydaří.
Ahoj, jeli jsme vlakem z Jerevanu do Tbilisi, je to podle mně cca 350 km a jeli jsme to asi 13 hodin.....na hranicích jsme čekali asi 3 hodiny...co se týká víz do Arménie, je možné je obdržet na pozemních hraničních přechodech, ale jelikož jsme přijeli z druhé strany, tak nemůžu poradit, jakje to s obdržením víz ve vlaku.
Stastnou cestu.
David
Dá s etento hraniční přechod přejet autem?