Šibenicko-kninská župa
Katedrála svatého Jakuba v Šibeniku (1431- 1535) na dalmatském pobřeží nese svědectví změn v oblasti monumentálního umění mezi severní Itálií, Dalmácií a Toskánskem v 15. a 16. století. Tři následně po sobě pracující architekti, Francesco di Giacomo, Georgius Mathei Dalmaticus a Niccolò di Giovanni Fiorentino, navrhli stavbu výhradně z kamene, přičemž pro klenbu a dóm použili netradiční techniku, a propojili zde úspěšně gotiku a renesanci. Za zmínku stojí i ozdobné prvky, například vlys s tvářemi 71 mužů, žen a dětí.
