(* 17. 10. 1886 Rajhrad, † 1960, tamtéž) – český historický geograf
Karel Uhl maturoval na gymnáziu v Brně (1908). Po vojenské službě studoval v Salcburku orientální jazyky (1910–13). První světovou válku prožil na frontě, po návratu domů nastoupil na nově zřízenou Masarykovu univerzitu v Brně, kde vystudoval dějepis a zeměpis.
Zpočátku pracoval jako úředník brněnského magistrátu a geografii se věnoval jen ve volném čase. Teprve v letech 1946–50 přednášel na pedagogické a krátce i na přírodovědecké fakultě brněnské univerzity. Uhl se sice nejdříve zabýval sídelní geografií (Osídlení Podkarpatské Rusi, 1933), později se ale orientoval především na dějiny zeměpisu.
Patřil k velkým znalcům díla E. Holuba, studoval i dílo J. Vávry, ale i činnost Vasco da Gamy. V roce 1938 ve Sborníku Čs. společnosti zeměpisné Uhl dokázal, že cestopis Jiřího Dráchovského o cestě do Číny v letech 1692–95 je podvrhem Jana Rulíka z počátku 19. století.
• Trávníček D.: Sedmdesátiny dra Karla Uhla. Sborník Čs. společnosti zeměpisné 61, 1956, s. 210–211.
