Karavanseráj – kde odpočívaly karavany

V karavanseráji se cestovatelé mohli umýt a najíst, ale až po večerní modlitbě místo ožilo. Vypravěči a tančící derviši, kejklíři a otroci, hudebníci, komedianti a cvičení medvědi bavili hosty, kteří popíjeli a hráli hry z Indie, Číny i Persie. A pokud snad prohráli příliš mnoho peněz, mohli ráno přímo na místě prodat část svého nákladu.

Karavanseráj měl obvykle čtvercový půdorys (viz foto). Zdobená vstupní brána musela být dost velká na to, aby jí prošel naložený velbloud. Vnitřní nádvoří pak lemovaly řady stejně velkých místností – pokojů pro cestovatele a jejich zvířata.

A ještě několik zajímavých údajů o karavanserájích:

• Slovo má původ v perštině (كاروانسرا ), turecky kervansaray, anglicky caravanserai. Dalšimi používanými názvy jsou han nebo khan, qaisariya, funduq, wakala, bedesten, ribat či rabat,
• Karavanseráje byly stavěny od Maroka a jižního Španělska přes Súdán, Jemen a Balkán až po severní Indii a Čínu. Nejvíce jich však najdete v Íránu, Turecku a střední Asii.
• Stály obvykle ve vzdálenosti den cesty karavany od sebe, tedy asi 30 km.
• Dodnes se dochovalo 607 karavanserájů.
• Největší známý karavanseráj je z 16. století, pojme 200 hostů a má 10 000m² (nachází se u vesnice Abbasabad nedaleko íránského Shahrúdu).
• Stavbu účelem odpovídající karavanseráji poprvé zmiňuje Herodotus z Halikarnasu v 5. stol. př.n.l.. Největší rozmach však nastává souběžně s šířením islámu mezi 8. a 17. stoletím.
• Fenomén zvaný karavanseráj je natolik zajímavý, že dokonce UNESCO financuje multidisciplinární vědeckou studii o jeho přínosu.pro přenos informací, myšlenek, lidí a zboží.