Karadagská příšera – lochneska na ruský způsob

Spousta lidí ji považuje Karadagskou příšeru za mýtus nebo za útoky žraloka, druzí přísahali, že ji viděli na vlastní oči a k tomu se každoročně objeví několik podivných napadení plavců, které nelze tak snadno vysvětlit.

Samotné jméno netvor získal díky oblasti, kde se vyskytuje. Karadagská přírodní rezervace (rusky Карадагский природный заповедник) se nachází na jihovýchodním pobřeží Krymu a zahrnuje vulkanický hřeben tzv. Karadagských hor. Leží jenom kousek od slavných letovisek ruské riviéry, kde každoročně tráví dovolenou statisíce turistů.

Název pohoří se dá přeložit z krymské tatarštiny jako „černá hora“, a skutečně bylo pohoří vždy zdrojem legend a obav místního obyvatelstva. Nachází se zde známá Zlatá Brána, která byla podle legendy považována za vstup do pekel. Dnes je oblíbeným cílem lodních výletů. V minulosti zde byly vybudovány sledovací stanice ruského námořnictva, tudíž je do oblasti přístup omezen nejen kvůli ochraně přírody. Do hor se dostanete jen v doprovodu místního průvodce, za kterého zaplatíte v muzeu patřícím pod rezervaci.

Legenda ožívá

O přítomnosti mořské příšery, nebo obrovského hada, se na Krymu mluví velmi dlouho. Spisovatel Michail Bulgakov se při svém pobytu na Krymu příšerou údajně inspiroval k sepsání fantastického díla „Osudná vejce“. Pokusy příšeru ulovit se provádějí už téměř 100 let, ale zatím existují jen nepřímé důkazy.

Roku 1990 se skupině vědců z Krymského institutu jižních moří podařil zvláštní úlovek. V jejich sítích uvízl mrtvý delfín, což samo o sobě není nic tak zvláštního. Tento kus byl ale usmrcen záhadným způsobem. Břicho delfína byl jakoby ukousnuto jedním hryzem. Délka rány dosahoval jednoho metru v oblouku a na jejích okrajích byly patrné stopy zubů o velikosti 4 cm. Skrz ránu dokonce prosvítala páteř delfína. Bohužel díky selhání mrazící komory institutu, ke kterému došlo krátce před provedením podrobného zkoumání, se vzorky nedochovaly.

Noviny z příšery dělají senzaci

Místní tisk celou aféru podporuje senzačními zprávami o útocích na člověka. V roce 1992 vyděsil obrovský mořský had plavce v jedné ze zátok poblíž Feodosije. Při plavání asi 40 metrů od břehu, spatřil jeden z místních občanů obrovského hada s hlavou o průměru asi půl metru, který se blížil jeho směrem. Naštěstí se mu podařilo včas vylézt na blízký útes a mohl tak vyděšeně pozorovat, jak se neznámý tvor vynořil na místě, kde předtím v klidu plaval. Uvědomil si totiž, že na stejném místě o rok dříve záhadně zahynul mladý voják.

Zhruba týden po našem odjezdu z Krymu v srpnu 2011, došlo na pláži u obce Koktebel k napadení plavající dívky. Mladá žena, původem z Charkova přijela navštívit svého přítele pracujícího na Krymu. Nehledíc na nastupující temnou noc, se rozhodla jít si s kamarádkou kolem deváté večer zaplavat.

Podle svědků se dívka během plavání náhle ponořila pod hladinu, naštěstí se pro ni její kamarádka potopila a vytáhla ji zpět na břeh. V břiše měla otvor, ze kterého vyhřezly vnitřnosti. V šoku byla převezena do nemocnice ve Feodosii, kde však po několika hodinách zemřela. Krymská média spekulovala o několika příčinách její smrti, mezi kterými figurovala i poněkud komická varianta, že ji pokousal krokodýl nedávno zmiznuvší ze zoo. Hlavní podezření padlo na žraloka, nicméně vzhledem k blízkosti Karadagu se v tisku opět začalo spekulovat o příšeře.

Odborníci nevylučují existenci neznámého druhu

Vědečtí pracovníci karadagské rezervace se snaží hysterii mírnit, existenci neznámého tvora podle nich ale vyloučit nelze. Napadení člověka se dá vysvětlit útokem žraloků. Je možné, že se některé agresivní druhy mohou zatoulat do Černého moře a doplout až ke krymským břehům.

Většina svědectví mluví o pozorování mořského hada, což vede k domněnce, že zde žije něco jako tzv. Cadborosaurus. Tento záhadný mořský had údajně obývá pobřeží Severní Ameriky a stejně jako v případě Karadagské příšery, byl mnohokrát pozorován zejména rybáři a námořníky.

V poslední době se objevují i volání po ochraně neznámého tvora. To ale vědci odmítají, s tím že dokud se jim nepodaří sehnat přímý důkaz o jeho existenci, tak vlastně neví, co mají chránit.Sami ale připouštějí, že by objevem nového živočišného druhu nebyli překvapeni, neboť zdejší moře a příroda skýtá ještě mnohá tajemství.

Ať už to je jak chce, faktem je, že příšera slouží alespoň místním novinářům jako dobré téma během okurkové sezóny a místním domorodcům ke strašení turistů z Moskvy a jiných ruských měst, kterých je tu každé léto přehršel.