Motor americké ekonomiky je zadřený, kdysi bohaté Kalifornii hrozí krach.
Motor americké ekonomiky je zadřený, kdysi bohaté Kalifornii hrozí krach.
Žebráci všeho věku hladově koukají přes oddělující plexiskla do plných talířů lidí, kteří si v zahrádkách luxusních restaurací v centru San Diega dávají večeři. Kalifornské město je díky svému celoročně teplému počasí tradiční a oblíbenou bezdomoveckou destinací, takže zapáchajících podivínů s veškerým vlastnictvím poskládaným do neforemných balíčků tu potkáte více než na severu Spojených států.
Skeptici se však obávají, že se špatná sociální situace města při hranicích s Mexikem může stát předobrazem budoucnosti celé Kalifornie.
„Kvůli ekonomické krizi přibylo bezdomovců. Ale ne takových, které vidíte spát na ulici. Jsou to lidé, kteří přišli o dům a dnes bydlí u přátel, rodičů nebo třeba v autě,“ říká sociální pracovnice Michelle Aysonová.
Přes poslední statistiky, které naznačují, že se americká ekonomika zvedá, byla Kalifornie těžce postižena hospodářskou krizí.
Méně utrácení, méně práce „Je to strašné, strašné, strašné,“ opakuje neustále číšník Dominic u restaurace na jedné z hlavních tříd San Diega. „Podívej se na ty lidi, chodí okolo jako panáci bez dolaru. Než aby k nám šli na večeři, raději stráví celý večer u kafe ve Starbucksu. Ještě jeden takový rok a můžeme zavřít,“ běduje s tím, že řada podniků už k takovému kroku přistoupila.
Nejširší nabídku průvodců a map USA (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Dopady krize cítí i zdejší proslavená zoo, která bývá řazena na špici ve svém oboru. „Poklesl nám prodej hraček a suvenýrů. Lidé také méně utrácejí za jídlo,“ říká sekretářka zoo Janet Magnussonová. „Naopak se nám výrazně zvýšil podíl celoročně platících členů,“ doplňuje.
To je důsledek celoamerické politiky staycation (složeno z anglických slov „zůstat“ a „prázdniny“), která vyzývá lidi, aby nejezdili na dovolenou do cizích krajů a peníze utráceli v okolí svého bydliště a pomáhali mu překonat krizi. Kalifornii se sedmatřiceti miliony obyvatel, která by jako samostatná země byla osmou největší ekonomikou světa, zasáhla věc nebývalá. Stát, který od poloviny devatenáctého století nenasytně polykal pracanty z ostatních regionů USA i ze zahraničí, najednou hlásil zvyšující se nezaměstnanost (12 procent).
Vedlo to dokonce i k tomu, že se snížil příliv nelegálních migrantů z Latinské Ameriky. Naopak podle obyvatel sousední mexické Tijuany jsou v posledním roce daleko volnější kontroly na hranici, které lákají Mexičany, aby své výdělky dávali za zboží na sever od hranice.
„Dostal jsem padáka. A nejsem sám.“ „V červenci jsem dostal padáka v obchodě, kde jsem dělal, a pak jsem dva měsíce strávil marnými pohovory a posíláním životopisů. Takových nás bylo… Nakonec jsem na přímluvu kamaráda dostal toto místo číšníka. Známosti fungují pořád nejlíp,“ směje se mladík Peter Parks.
Naopak jeho vrstevnice Lucy Wilsonová krizi považuje za nafouknutou záležitost. Před třemi měsíci se rozhodla přestěhovat z Floridy do Kalifornie a okamžitě si našla místo recepční v hostelu. „Stačí prostě chtít pracovat a chtít zaměstnání najít,“ říká budovatelsky.
Štědrý stát, jenž nesmí zvýšit daně Podobné příznaky krize, kterou spustily nekontrolované kšefty na trhu s hypotékami a dluhy, prožívá celá Amerika. Ale současné problémy poukázaly na dlouhodobý kalifornský neduh: žití na dluh. Jen v rozpočtu pro letošní rok jí scházelo 26 miliard dolarů. Někteří skeptici se bojí, že v příštích letech může dojít k totálnímu kolapsu a Kalifornie nebude mít na vyplácení platů a dávek, ke kterým je zavázána vlastními zákony.
Operní zpěvačka v důchodu a oddaná příznivkyně Baracka Obamy, která nechce být jmenována, říká: „Kalifornie je daleko více sociální stát než třeba Ohio. Nemám proti tomu vůbec nic. Je správné dávat příspěvky třeba postiženým na kolečkové křeslo, ale někdo by měl kontrolovat, aby se to nezneužívalo. A hlavně by se měly vybírat vyšší daně.“
Jenže to není tak jednoduché. Už v roce 1978 si republikáni, kteří v Kalifornii většinou představují opozici, prosadili, že zvýšení daní musí v parlamentu schválit dvě třetiny členů. Tím si v podstatě přisoudili právo veta. Naopak voliči si v častých referendech říkají o více příspěvků ze strany státu. Když jim však v květnu byly předloženy návrhy na zvýšení daní, které by mělo zalátat rozpočtovou díru, odmítli.
Úpadek je vidět skoro všude Kalifornie je v úpadku, jehož příznakem je i fakt, že někdejší tahouni -filmový a výpočetní průmysl – stále více svých aktivit přesouvají do levnějšího zahraničí. A nic s tím není schopen udělat ani „superhrdina“ a nejslavnější z amerických guvernérů Arnold Schwarzenegger.
Někdejší rakouský kulturista a herec z akčních filmů nahradil v předčasných volbách v říjnu 2003 neoblíbeného demokratického guvernéra. Jako republikánovi mu však zůstala demokratická většina v parlamentu, navíc ani jeho straničtí kolegové s ním nejsou vždy zajedno: další brzdy pro efektivní správu státu.
Dnes už nepopulární Schwarzenegger má svázané ruce a je nucen šetřit. Na rozdíl od filmového plátna si s protivníky nemůže poradit silou, a tak mu nezbývá než vymýšlet, co se dá. K jeho nepopulárním opatřením patří například zavedení tří volných (a neplacených) pátků v měsíci. Příspěvky na univerzity osekal o dvacet procent. Aby uchránil státní prostředky, uvažoval dokonce i o propuštění tří set tisíc vězňů odsouzených za menší prohřešky.
Pomoc z Washingtonu nečekejte. Panují obavy, že Kalifornie bude muset podobně jako banky nebo automobiloví průmyslníci poníženě žádat o pomoc Washington. Na Obamu by mohly působit argumenty, že by si tím zajistil hlasy největšího, a tedy rozhodujícího státu v prezidentských volbách 2012. Jenže z Bílého domu se dosud ozývala jasná odmítnutí podobných plánů. Podobné problémy nemá jen Kalifornie, ale i další státy, které by potom mohly v centru škemrat o záchranný kruh.
Ale nechal by prezident opravdu krachnout dosavadní motor americké ekonomiky? Jaké by to mělo důsledky pro celou federaci? Nestane se z Kalifornie nakonec největší závaží na Obamově politické kariéře, byť stav financí jednotlivých států není jeho přímá odpovědnost?
„Kdyby ke státnímu bankrotu došlo, Kalifornie by zažila obrovský exodus do okolních států,“ předvídá Enrique Morones, bývalý sportovní manažer a dnes aktivista organizace na pomoc migrantům. „Ale není se čeho bát, Kalifornie je tak silná, že všechny problémy překoná.“
V to doufají i Schwarzenegger a Obama.
