Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro HedvabnaStezka.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o zemích světa, cestopisy, reportáže. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s cestovatelskou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce HedvabnaStezka.cz
K peruánskému Machu Picchu pěšky a za pouhých deset dolarů
1. 9. 2016
Honza Brotánek
K Machu Picchu nevede žádná silnice. Většina návštěvníků tak míří k Machu Picchu kaňonem řeky Urubamba po železnici. Firmě PeruRail za 38 kilometrů dlouhou cestu jedním směrem zaplatíte od 60 dolarů výše. Pamatujte ale na to, že to není jediná cesta. Honza Brotánek vám poradí, jak se sem dostat doslova za pár korun.
K Machu Picchu se dá dostat také po silnici a pochodem. Nádherná cesta vede přes sedlo ve výšce 4300 metrů nad mořem a klesá o 3000 metrů níže do tropického údolí s kávou, kokou a banány. Na závěr následuje 13 kilometrů dlouhý nenáročný pochod pralesem podél řeky Urubamba. Celá cesta se dá zvládnout za jeden den a kdo ji absolvuje veřejnou dopravou zvládne to jen za 10 dolarů!
Ollantaytambo – tak se jmenuje vůbec jediná zachovalá vesnička z doby Inků. Právě tady většina turistů nasedá na vlak k Machu Picchu. Kdo se chce dále vydat po silnici, může právě odsud pokračovat linkovým autobusem, turistickým minibusem nebo soukromou dopravou.
Hned za Ollantaytambo se silnice stáčí v nespočetných serpentinách vysoko do hor. Pokud jedete s vlastním řidičem, nechte si zastavit u některých z mnoha inckých památek po cestě. Na krásné výhledy a rozjímání nad účelem inckých staveb v této těžko přístupné krajině tu budete úplně sami.
S přibývající nadmořskou výškou ubývá vegetace. Blížíme se k nejvyššímu bodu celé cesty. Je čas na poslední výhledy do hlubokého údolí a na letecký pohled zpět na klikatící se silnici. Nezapomeňte si naposledy obléct mikinu.
I ve výšce nad 4000 m n. m. ovšem žijí lidé. Starousedlíci bydlí v jednoduchých domečkách z kamenů se slaměnými střechami. Elektřinu nemají a pijí vodu z potůčků. Po celý rok pilně pracují na malých políčkách a chovají alpaky. Zůstává zde už jen nejstarší generace. Mladí se odstěhovali do měst za pohodlnějším životem.
Nejširší nabídku průvodců a map Peru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Život za sedlem Abra Málaga
V nejvyšším bodě cesty, sedle Abra Málaga (4330 m n. m.), často bývá mlha. Pokud ovšem máte štěstí, uvidíte po levé ruce krásnou šestitisícovku – Nevado Veronica. Teď už se připoutejme. Čeká nás totiž neuvěřitelných 3200 metrů klesání!
I cesta dolů je lemována překrásnými výhledy. Údolí je mnohem zelenější než to předchozí. Přes silnici teče řada malých říček. V období děšťů ji mohou zužovat nebo zcela uzavřít sesuvy.
Vegetace se mění před očima. Po dvou hodinách už budete sundavat všechny svršky. Venku je až nepříjemně vysoká teplota. V okolí rostou kávovníky, banánovníky, pomerančovníky a také keříky posvátné koky. Pokud se váš řidič vyzná a máte možnost zastavit, můžete i v této oblasti navštívit další incké památky nebo alespoň koupit u silnice nějaké ovoce.
Ve městečku Santa María v nadmořské výšce 1100 m n. m. pokračuje hlavní silnice dále do džungle, do města Quillabamba. My ovšem odbočíme doleva. Tady už končí asfalt a za chvíli se konečně připojujeme zpátky k řece Urubamba, kterou jsme opustili na začátku cesty v Ollantaytambo.
Závěrečný výšlap
Pokračujeme podél řeky po úzké cestě hodně vysoko nad hlubokým kaňonem. Trpíte-li závratěmi, seďte na pravé straně! Máte-li možnost, udělejte na nějakém širším místě fotopřestávku. Pokud jste do této chvíle ještě neviděli keřík koky, je nejvyšší čas zeptat se místních nebo řidiče.
Po necelé hodině cesty přijíždíme do městečka Santa Teresa. V něm je řada jednoduchých hotýlků a pár kilometrů odsud také nádherné přírodní termální lázně. Rychle si musíme zvyknout na kulturní šok. Na rozdíl od snaživých horalů v okolí Cusco, se v této idylické oblasti do práce nikomu moc nechce…
Ze Santa Teresa vede cesta ještě několik kilometrů proti proudu řeky Urubamba až k hidroelektrárně (Hidroelectrica), kde už definitivně končí. Také tady ale končí železniční trať z Cusca, podél níž nás čeká 13 kilometrů dlouhý pochod až do městečka Machu Picchu (dříve Aguas Calientes). Kdo by se na turistiku necítil, může se svézt vlakem. Ten jede obvykle třikrát za den a jízdenka stojí 25 dolarů.
Pochod vede kolem řeky Urubamba a podél železniční trati a trvá 3-4 hodiny. Všude okolo je nádherný tropický prales. Po dvou kilometrech dojdete na železniční most a právě zde po pravé straně vysoko nad sebou poprvé uvidíte tajemné Machu Picchu!
Jak tedy k Machu Picchu po silnici?
1. autobusem
Z Cusco vyjíždí několik autobusů denně do cílové stanice Quillabamba, lze přistoupit v Ollantaytambo (kupte si včas jízdenku v Cusco nebo v Ollantaytabo), vystupte v městečku Santa María.
Ze Santa María pravidelně odjíždí „colectivos“ (sdílené taxi) do vesničky Santa Teresa a odsud další „colectivo“ k Hidroelectrica
orientační cena: 30-40 Solů (cca 9-12 USD)
výhoda: nízká cena
nevýhoda: větší časová a organizační náročnost, nemožnost zastávek, nižší bezpečnost
2. turistickým minibusem
Řada agentur v Cusco nabízí dopravu minibusem z Cusco přímo až k Hidorelectrica.
orientační cena: 20-25 USD
výhoda: pohodlí, rozumná cena
nevýhoda: nemožnost zastávek
3. soukromý transfer
Obraťte se na bezpečné agentury nebo přepravce, příp. zařiďte už před odletem do Peru.
orientační cena: od 30 USD za os., záleží na počtu osob
výhoda: flexibilita, komfort, bezpečí
nevýhoda: výšší cena
NÁŠ TIP: Pokud vás cestuje více, využijte alespoň k jedné cestě soukromého transferu. Můžete cestou zastavit na vyhlídkách, na několika inckých památkách, na oběd i v termálních lázních. Vše stihnete během jednoho dne a pořád vás to vyjde levněji než cesta vlakem!
Alternativní cesty k Machu Picchu:
K Machu Picchu nevede silnice! Jediná silnice propojuje pouze městečko Machu Picchu (dříve Aguas Calientes) s archeologickým nalezištěm a není napojená na peruánský silniční systém. Všechny autobusy, které na ní jezdí tedy přijeli vlaky.
STANDARDNÍ CESTA:
Vlakem z Ollantaytambo, 38 km, cca 1.5-2 hod, cena od 60 USD za jednosměrnou jízdenku
CESTA PO SILNICI:
Dojedete až k Hidorelectrica, odkud to je ještě 13 km pochodem k Machu Picchu, více info viz článek
INKA TRAIL:
3-4 dny, pochod 30km, cena od 500 USD, vzhledem k omezené kapacitě je nutné balíček koupit mnoho měsíců předem, nelze absolvovat jinak než s místní agenturou
DALŠÍ POCHODY:
Existuje několik vícedenních pochodů horami, které všechny končí asi 20km od Machu Picchu, ve vesničce Santa Teresa, délka: 5-8 dní, cena zdarma-několik set USD
Pro individuální turisty: cesty nejsou značené, je třeba počítat s extrémními klimatickými podmínkami a nést s sebou vybavení a potraviny na celou dobu, ideálně také satelitní záchranný systém
Dobrý den,
zaprvé bych Vám chtěl poděkovat za parádní článek!
A za druhé, neberte to prosím ode mě jako hnidopišství, ale v kategorii „jak na Machu Picchu, Autobusem“je nejspíš překlep „výhoda: nízká cena, nižší bezpečnost“.
Zejména by mě však zajímalo, v čem spočívá tato „nižší bezpečnost“. Děkuji za odpověď.
Vašek
Libor
Nižší bezpečnost jistě není výhoda. Autor tím asi myslí horší technický stav místních autobusů a sdílených taxi. Turistické jsou asi v lepším stavu. Otázka je, jestli je nebude řídit nějaký šílenec, který třeba nevhodnou jízdou z kopce přehřeje brzdy či pojede rychle po úzké štěrkové cestě s nepřehlednými zatáčkami zařízlé do strmých stěn nad kaňonem (to je ale jen malá část cesty).
V článku je chyba. „Trpíte-li závratěmi, seďte na levé straně!“ platí pro cestu zpět, protože cestou tam je kaňon po levé straně. Stejně jako Vašek nechci být hnidopich, ale bohužel je v jinak pěkném článku několik dalších chyb a překlepů např. hydroelektrárna je v češtině s „y“. Délka úseku vlakem je nejdřív správně 38 km, ale v závěru chybně 30 km. Jsou i další 1 či 2 železniční společnosti na této trase. Mělo by být zmíněno, že se trasa při využití místního autobusu obtížně stíhá za 1 den a možnosti přespání, pokud se nestihne. Další fotky včetně výhledu na Nevado Veronica jsou tady: https://www.zonerama.com/liborstein/Album/395985
Aleš
Jeli jsme letos v dubnu busem tam, zpět do Ollanta vlakem. Jednoznačně doporučuji jízdu busem po silnici + trek kolem kolejí. Okolní scenérie jsou jedinečné, cena příznivá. Je to ale celý den strávený na cestě. My vyjeli vva v 8:30 z Cuzca, občas přestávky, v Santa Teresa přestávka na oběd, cca v 15 hod v Hidroelectrica. Cena 12 USD. Pěšky 2hod 30 min, před setměním v Aquas Calientes. Zpět do Ollanta vlakem. Cesta trvá 2 hodiny a potřebovali jsme ušetřit čas. Jeli jsme brzy ráno, v 5:05 hod s cenou 52 USD. Tato cena rozhodně neodpovídá nabízené službě. Zajímavostí je, že vlaková doprava do Aquas Calientes je v dlouhodobém, 30-ti letém pronájmu Chilanům. Jezdí 2 společnosti, Perurail a Incarail.
Aleš
Jeli jsme letos v dubnu busem tam, zpět do Ollanta vlakem. Jednoznačně doporučuji jízdu busem po silnici + trek kolem kolejí. Okolní scenérie jsou jedinečné, cena příznivá. Je to ale celý den strávený na cestě. My vyjeli vva v 8:30 z Cuzca, občas přestávky, v Santa Teresa přestávka na oběd, cca v 15 hod v Hidroelectrica. Cena 12 USD. Pěšky 2hod 30 min, před setměním v Aquas Calientes. Zpět do Ollanta vlakem. Cesta trvá 2 hodiny a potřebovali jsme ušetřit čas. Jeli jsme brzy ráno, v 5:05 hod s cenou 52 USD. Tato cena rozhodně neodpovídá nabízené službě. Zajímavostí je, že vlaková doprava do Aquas Calientes je v dlouhodobém, 30-ti letém pronájmu Chilanům. Jezdí 2 společnosti, Perurail a Incarail.
My jeli z Cusca do Pisacu busem (2 soly), pak busem do Urubamby (3 soly), busem do Ollantaytamba (1 sol) a v 19.45 vlakem do Aguas Calientes (12 dolarů). Spali jsme v kempu mezi tratí a řekou (2 noci za 20 solů). Vstup na MP 10 dolarů. V roce 2003. Ale autobusy nebo colectiva ještě jezdí, kemp tam pořád je, tak by to tak taky ještě šlo, ne? Samozřejmě, za jiné peníze.
Petr
Musím říct, že mě na Hedvábné stezce mrzí strašení typu „Pro individuální turisty: cesty nejsou značené, je třeba počítat s extrémními klimatickými podmínkami a nést s sebou vybavení a potraviny na celou dobu, ideálně také satelitní záchranný systém“, když se přitom píše o turisticky dostupné oblasti. Byli jsme tam letos. V Cuzco se dá koupit podrobná turistická mapa, šli jsme Salkantay trek, což je alternativa k Inca trail a nebýt toho, že byla mimo sezóna, tak jsem měl strach, že nás ušlapou davy lidí. Co pár kilometrů je kemp nebo vesnice s teplým jídlem. Počasí odpovíd přechodu sedla nad 4.000 m.n.m stejně extrémní jako třeba v Alpách…
hb
Petr:
Pro člověka, který ví do čeho jde to samozřejmě nebezepčné není.
Pak je řada turistů, kteří nejsou připraveni na nečekaný dvoudenní déšť, sesuv, sníh v sedle a nutnost vracet se 4 dny zpátky, nečekanou zimu v noci, celodenní mlhu a tím pádem velmi ztíženou orientaci, atd., atd.Řada lidí zvyklá na naše horské podmínky si také nedokáže představit, že mnohé oblasti jsou zcela bez mobilního signálu, při nehodě nelétá vrtulník a případná záchrana trvá až několik dní od chvíle, kdy se podaří přivolat pomoc.
vasek
My jsme cestovali na MP z Cachory pres Choquequirao. Je pravda, ze jsme meli trasu zmapovanou na GPSce, ale nemyslim, si , ze by se dalo nekde ztratit. Jidlo se dalo doplnit na hodne mistech a satelitni telefon opravdu treba neni. Vyhoda tehle trasy je, ze clovek temer nepotka turistu. Ale je fyzicky narocnejsi (velka prevyseni).
Alena
Šla jsem trek kolem hory Salcantay, který končí u hydroelektrárny, pak je to po kolejích 8 km do kempu pod MP, nakonec výstup na MP.
Aleš
Právě jsem se vrátil z Machu Picchu. V Cuscu jsem poptával kompletní tour, protože to po sečtení jednotlivých dílčích nákladů vlastně vyjde poměrně výhodně. Všechny agentury nabízí ty stejné 2 produkty:
1) 2-denní výlet mikrobusem, tj. 1. den cesta Cusco-hidroeléctrica (z Cusca cca v 7:30), oběd, pěšky podél kolejí do Aguas Calientes (cca 12 km, pěknou přírodou), večeře, hostel, 2. den ve 4:30 ráno pěšky nahoru na MP (v 5:00 otevírá dole jediný most přes řeku, v 6:00 otevírají nahoře, za tu hodinu se to svižnějším tempem dá zvládnout, lze si zaplatit bus za 12 USD, pokud máte zdravé nohy, jsou to vyhozené peníze), dopolední prohlídka MP (nejdřív 2 hodiny s průvodcem, pak volno, ve kterém se dá zvládnout Sun Gate i Inca Bridge, pokud však chcete vylézt na horu mezi MP a řekou, potřebujete extra vstupenku za 50 Solů), pěšky dolů a pak zpět k hidroeléctrica (celkem 2,5 hod), návrat do Cusca – vše, kde nepíšu cenu, je v ceně
2) 1-denní výlet vlakem, tj. ve 4 ráno z Cuzca mikrobusem do Ollantaytamba, snídaně, vlakem do Aguas Calientes, busem nahoru na MP, prohlídka stejná jako výše popsaná, oběd a vlakem zpátky.
Cena 1. varianty je v tuto roční dobu (mimo sezónu, vrcholící období dešťů) 90 až 130 USD, cena 2. var. 230 USD a více. Je to dost, ale v ceně je vstupenka za 152 Solů (skoro 50 USD). Platí, že čím blíže k Plaza de Armas se agentura nachází, tím vyšší cena. Vyplatí se zajít do méně frekventovaných uliček.
Počasí v únoru bývá následující: Ráno mlha, dopoledne se postupně rozpustí, kolem poledne polojasno, odpoledne přibývání mraků a přeháňky.
1. variantu nedoporučuji slabším povahám, obvzlášť v období dešťů. Úsek Santa Maria – Santa Teresa je blátivá cesta po hraně kaňonu s šířkou většinou na jedno auto, svodidla pochopitelně chybí a 300 metrů pod vámi rozvodněná řeka. Řidiči mikrobusů se s tím taky zrovna nemažou. V tomto období jsou tu navíc běžné sesuvy půdy, já na něj narazil cestou tam i zpět.
Jinak ale období dešťů doporučuji – méně turistů (i když pořád docela dost) a pohled na zbytky rozpouštějící se mlhy potulující se mezi strmými srázy je velice zajímavý. I když zase si musíte nechat zajít chuť na výhledy na 5-tisícovky cestou, je to něco za něco…
Tomáš
V červenci se chystáme s manželkou na Macchu Picchu. Mám naplánovanou cestu z Ollantaytambo autobusem přes Abra Málaga, Santa María do Santa Teresa a poté taxi k Hidroelectrica a následně do Aguas Calientes. Nejsem si jistý zda manželka zvládne 12 km přesun pěšky do Aguas Calientes. Je možné jet vlakem z Hidroelectrica do Aguas Calientes? Případně jak často a kdy nejpozději jede vlak z Hidroelectrica?
Děkuji za odpověď.
Jenda
Jen pro zajímavost – tu hydroelektrárnu stavěli kdysi naši krajani….. se divím, že se už neozval Yarda Gruss (-:
Dobrý den,
zaprvé bych Vám chtěl poděkovat za parádní článek!
A za druhé, neberte to prosím ode mě jako hnidopišství, ale v kategorii „jak na Machu Picchu, Autobusem“je nejspíš překlep „výhoda: nízká cena, nižší bezpečnost“.
Zejména by mě však zajímalo, v čem spočívá tato „nižší bezpečnost“. Děkuji za odpověď.
Vašek
Nižší bezpečnost jistě není výhoda. Autor tím asi myslí horší technický stav místních autobusů a sdílených taxi. Turistické jsou asi v lepším stavu. Otázka je, jestli je nebude řídit nějaký šílenec, který třeba nevhodnou jízdou z kopce přehřeje brzdy či pojede rychle po úzké štěrkové cestě s nepřehlednými zatáčkami zařízlé do strmých stěn nad kaňonem (to je ale jen malá část cesty).
V článku je chyba. „Trpíte-li závratěmi, seďte na levé straně!“ platí pro cestu zpět, protože cestou tam je kaňon po levé straně. Stejně jako Vašek nechci být hnidopich, ale bohužel je v jinak pěkném článku několik dalších chyb a překlepů např. hydroelektrárna je v češtině s „y“. Délka úseku vlakem je nejdřív správně 38 km, ale v závěru chybně 30 km. Jsou i další 1 či 2 železniční společnosti na této trase. Mělo by být zmíněno, že se trasa při využití místního autobusu obtížně stíhá za 1 den a možnosti přespání, pokud se nestihne. Další fotky včetně výhledu na Nevado Veronica jsou tady:
https://www.zonerama.com/liborstein/Album/395985
Jeli jsme letos v dubnu busem tam, zpět do Ollanta vlakem. Jednoznačně doporučuji jízdu busem po silnici + trek kolem kolejí. Okolní scenérie jsou jedinečné, cena příznivá. Je to ale celý den strávený na cestě. My vyjeli vva v 8:30 z Cuzca, občas přestávky, v Santa Teresa přestávka na oběd, cca v 15 hod v Hidroelectrica. Cena 12 USD. Pěšky 2hod 30 min, před setměním v Aquas Calientes. Zpět do Ollanta vlakem. Cesta trvá 2 hodiny a potřebovali jsme ušetřit čas. Jeli jsme brzy ráno, v 5:05 hod s cenou 52 USD. Tato cena rozhodně neodpovídá nabízené službě. Zajímavostí je, že vlaková doprava do Aquas Calientes je v dlouhodobém, 30-ti letém pronájmu Chilanům. Jezdí 2 společnosti, Perurail a Incarail.
Jeli jsme letos v dubnu busem tam, zpět do Ollanta vlakem. Jednoznačně doporučuji jízdu busem po silnici + trek kolem kolejí. Okolní scenérie jsou jedinečné, cena příznivá. Je to ale celý den strávený na cestě. My vyjeli vva v 8:30 z Cuzca, občas přestávky, v Santa Teresa přestávka na oběd, cca v 15 hod v Hidroelectrica. Cena 12 USD. Pěšky 2hod 30 min, před setměním v Aquas Calientes. Zpět do Ollanta vlakem. Cesta trvá 2 hodiny a potřebovali jsme ušetřit čas. Jeli jsme brzy ráno, v 5:05 hod s cenou 52 USD. Tato cena rozhodně neodpovídá nabízené službě. Zajímavostí je, že vlaková doprava do Aquas Calientes je v dlouhodobém, 30-ti letém pronájmu Chilanům. Jezdí 2 společnosti, Perurail a Incarail.
Díky za připomínky, vše zapracováno.
My jeli z Cusca do Pisacu busem (2 soly), pak busem do Urubamby (3 soly), busem do Ollantaytamba (1 sol) a v 19.45 vlakem do Aguas Calientes (12 dolarů). Spali jsme v kempu mezi tratí a řekou (2 noci za 20 solů). Vstup na MP 10 dolarů. V roce 2003. Ale autobusy nebo colectiva ještě jezdí, kemp tam pořád je, tak by to tak taky ještě šlo, ne? Samozřejmě, za jiné peníze.
Musím říct, že mě na Hedvábné stezce mrzí strašení typu „Pro individuální turisty: cesty nejsou značené, je třeba počítat s extrémními klimatickými podmínkami a nést s sebou vybavení a potraviny na celou dobu, ideálně také satelitní záchranný systém“, když se přitom píše o turisticky dostupné oblasti. Byli jsme tam letos. V Cuzco se dá koupit podrobná turistická mapa, šli jsme Salkantay trek, což je alternativa k Inca trail a nebýt toho, že byla mimo sezóna, tak jsem měl strach, že nás ušlapou davy lidí. Co pár kilometrů je kemp nebo vesnice s teplým jídlem. Počasí odpovíd přechodu sedla nad 4.000 m.n.m stejně extrémní jako třeba v Alpách…
Pro člověka, který ví do čeho jde to samozřejmě nebezepčné není.
Pak je řada turistů, kteří nejsou připraveni na nečekaný dvoudenní déšť, sesuv, sníh v sedle a nutnost vracet se 4 dny zpátky, nečekanou zimu v noci, celodenní mlhu a tím pádem velmi ztíženou orientaci, atd., atd.Řada lidí zvyklá na naše horské podmínky si také nedokáže představit, že mnohé oblasti jsou zcela bez mobilního signálu, při nehodě nelétá vrtulník a případná záchrana trvá až několik dní od chvíle, kdy se podaří přivolat pomoc.
My jsme cestovali na MP z Cachory pres Choquequirao. Je pravda, ze jsme meli trasu zmapovanou na GPSce, ale nemyslim, si , ze by se dalo nekde ztratit. Jidlo se dalo doplnit na hodne mistech a satelitni telefon opravdu treba neni. Vyhoda tehle trasy je, ze clovek temer nepotka turistu. Ale je fyzicky narocnejsi (velka prevyseni).
Šla jsem trek kolem hory Salcantay, který končí u hydroelektrárny, pak je to po kolejích 8 km do kempu pod MP, nakonec výstup na MP.
Právě jsem se vrátil z Machu Picchu. V Cuscu jsem poptával kompletní tour, protože to po sečtení jednotlivých dílčích nákladů vlastně vyjde poměrně výhodně. Všechny agentury nabízí ty stejné 2 produkty:
1) 2-denní výlet mikrobusem, tj. 1. den cesta Cusco-hidroeléctrica (z Cusca cca v 7:30), oběd, pěšky podél kolejí do Aguas Calientes (cca 12 km, pěknou přírodou), večeře, hostel, 2. den ve 4:30 ráno pěšky nahoru na MP (v 5:00 otevírá dole jediný most přes řeku, v 6:00 otevírají nahoře, za tu hodinu se to svižnějším tempem dá zvládnout, lze si zaplatit bus za 12 USD, pokud máte zdravé nohy, jsou to vyhozené peníze), dopolední prohlídka MP (nejdřív 2 hodiny s průvodcem, pak volno, ve kterém se dá zvládnout Sun Gate i Inca Bridge, pokud však chcete vylézt na horu mezi MP a řekou, potřebujete extra vstupenku za 50 Solů), pěšky dolů a pak zpět k hidroeléctrica (celkem 2,5 hod), návrat do Cusca – vše, kde nepíšu cenu, je v ceně
2) 1-denní výlet vlakem, tj. ve 4 ráno z Cuzca mikrobusem do Ollantaytamba, snídaně, vlakem do Aguas Calientes, busem nahoru na MP, prohlídka stejná jako výše popsaná, oběd a vlakem zpátky.
Cena 1. varianty je v tuto roční dobu (mimo sezónu, vrcholící období dešťů) 90 až 130 USD, cena 2. var. 230 USD a více. Je to dost, ale v ceně je vstupenka za 152 Solů (skoro 50 USD). Platí, že čím blíže k Plaza de Armas se agentura nachází, tím vyšší cena. Vyplatí se zajít do méně frekventovaných uliček.
Počasí v únoru bývá následující: Ráno mlha, dopoledne se postupně rozpustí, kolem poledne polojasno, odpoledne přibývání mraků a přeháňky.
1. variantu nedoporučuji slabším povahám, obvzlášť v období dešťů. Úsek Santa Maria – Santa Teresa je blátivá cesta po hraně kaňonu s šířkou většinou na jedno auto, svodidla pochopitelně chybí a 300 metrů pod vámi rozvodněná řeka. Řidiči mikrobusů se s tím taky zrovna nemažou. V tomto období jsou tu navíc běžné sesuvy půdy, já na něj narazil cestou tam i zpět.
Jinak ale období dešťů doporučuji – méně turistů (i když pořád docela dost) a pohled na zbytky rozpouštějící se mlhy potulující se mezi strmými srázy je velice zajímavý. I když zase si musíte nechat zajít chuť na výhledy na 5-tisícovky cestou, je to něco za něco…
V červenci se chystáme s manželkou na Macchu Picchu. Mám naplánovanou cestu z Ollantaytambo autobusem přes Abra Málaga, Santa María do Santa Teresa a poté taxi k Hidroelectrica a následně do Aguas Calientes. Nejsem si jistý zda manželka zvládne 12 km přesun pěšky do Aguas Calientes. Je možné jet vlakem z Hidroelectrica do Aguas Calientes? Případně jak často a kdy nejpozději jede vlak z Hidroelectrica?
Děkuji za odpověď.
Jen pro zajímavost – tu hydroelektrárnu stavěli kdysi naši krajani….. se divím, že se už neozval Yarda Gruss (-:
Články v okolí
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Olinalá: poklad na konci světa
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Nové články
Olinalá: poklad na konci světa
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru