(* 5. 5. 1882 Sedlčany na Příbramsku, † 26. 3. 1946 Praha) – český geograf
Josef Stěhule vystudoval učitelský ústav a od roku 1901 učil na obecných a měšťanských školách v Praze a jejím okolí. Zároveň řadu let studoval, jako mimořádný posluchač, historii, geografii, pedagogiku a filosofii na filozofické fakultě pražské univerzity. Jeho studia ale přerušila válka a četné nemoci, takže doktorát získal až roku 1926 a státní aprobační zkoušku složil ještě o rok později. V letech 1927–41 pak přednášel na obchodní akademii v PrazeKarlíně. Aktivně se účastnil práce v České společnosti zeměpisné (Česká geografická společnost), jejímž byl v letech 1937–41 tajemníkem a v jejímž Sborníku pilně referoval o sjezdech československých i světových geografů.
Nenapsal žádné zásadní vědecké dílo, ale desítky příspěvků pro časopisy (Širým světem, Sborník České společnosti zeměpisné apod.), zejména z dějin geografie, např. o A. Musilovi, E. Faitovi a zejména o J. Wünschovi (Český cestovatel Josef Wünsch, 1942; Čech v Kurdistanu, 1945). Psal také zeměpisná hesla pro Ottův slovník naučný nové doby a kapitolu o našich cestovatelích pro Československou vlastivědu.
• Horák B.: Dr. Josef Stěhule. Sborník Čs. společnosti zeměpisné 51, 1946, s. 32–36.
Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri
