Většina měst se pyšní svou rozmanitostí a barvitostí. Existuje však i několik městeček, městysů a osad, které jsou hrdé na svou jednobarevnost.
Proč by mělo mít celé město jen jednu barvu? Co sídliště, to jiná odpověď… Jednobarevných měst je víc, než by se zdálo – a nemusí se přitom jednat o šedou barvu, jako to platilo u komunistických panelákových sídlišť. Přesvědčte se sami!
Modrá je dobrá: Júzcar, Španělsko
Andaluské městečko Júzcar nebylo ničím významné. Leží v jižním Španělsku, asi 22 kilometrů od Rondy a 113 kilometrů od Malagy. Až do roku 2011 patřil mezi slavná „bílá města Malagy“ – jeho domy měly čistě bílé omítky. Ale pak, na jaře 2011, dostal Júzcar nabídku od společnosti Sony Pictures. V rámci propagace premiéry filmu Šmoulové mělo být celé město nabarvené na modro. Stalo se – co by město pro peníze neudělalo; pomocí 4000 litrů se během pár dní změnilo z bílého na modré.
Na podzim roku 2011 filmaři nabídli Júzcaru, že na vlastní náklady zase zdi modré barvy zbaví, ale místní odmítli. Proč? Zatímco v době, kdy bylo městečko bílé, sem ročně jezdívalo asi 300 turistů, po „zešmoulovatění“ sem zamířilo za stejnou dobu turistů 80 000…
V barvě hořčice: Izamal, Mexiko
Na poloostrově Yucatán leží mnoho nádherných měst i vesnic. Ale jen jedno z nich je jednobarevné. Jmenuje se Izamal a patří k nejstarším osídleným místům ve Střední Americe. Najdete ho 72 kilometrů od Meridy. Ve starověku patřilo mezi centra mayské civilizace, stálo zde nejméně 5 obrovských pyramid a nespočet menších chrámů. Archeologové zde odhalili nejméně 163 staveb. Izamal byl poutním místem, kam mířili cestovatelé z celé předkolumbovské Ameriky.
Když přišli Španělé, příliš se toho nezměnilo. Jen na vrcholcích největších pyramid vyrostly kostely a poutníci sem míří za křesťanskými svatými, kteří zde odpočívají. Domy v novém Izamalu mají navíc společnou barvu – nádhernou hořčicovou žlutou.
Růžová není jen pro gaye: Džajpur, Indie
Růžové město – tak se přezdívá indickému Džajpuru. Proč? V 18. století se stal nově založený Džajpur prvním pečlivě naplánovaným městem Indie. Řešila se nejen jeho urbanistika, ale také celkový dojem, jak má město působit na své obyvatele. Za jeho přísnou logickou strukturou (devět bloků, sedm bran, pravidelné hradby), stála především snaha, aby se město dalo snadno bránit – celé vlastně tvořilo jednu velkou pevnost. O jeho kráse se v Indii mluvilo natolik, že se jeho sláva roznesla až do Evropy.
Roku 1853 navštívil Džajpur princ z Walesu; místní správci rozhodli, že pro tuto slavnostní příležitost nechají město odít do nějaké výrazné barvy – zvolili růžovou. V 19. století ještě neexistovalo spojení mezi růžovou barvou a homosexualitou, to se objevilo až ve 30. letech století dvacátého. Džajpur už růžový zůstal. Pokud se sem však vypravíte dnes, uvidíte růžové jen málo. Je to způsobeno především tím, že ze 100 tisícového městečka se stala pětimilionové metropole, která už není zdaleka tak promyšlená jako původní Džajpur…
Medové město: Bath, Anglie
Bath je z popisovaných měst asi nejznámější. Město s 80 tisíci obyvateli leží v hrabství Somerset. Jeho historie sahá až do dob Římské říše, kdy v něm ležely slavné lázně. A lázeňství už zůstalo s Bathem spojené až do současnosti. Ostatně i jméno města se stalo v angličtině synonymem pro lázně…
Bath je typický především svou barvou, většina fasád v historickém jádru města je vyrobená z místního vápence, jenž vyniká medovou barvou. Fasády měšťanských domů spojuje nejen smetanově medová barva, ale také jejich pompézní krása; jejich majitelé se snažili, aby průčelí připomínala paláce, nikoliv „obyčejné“ domy obchodníků a řemeslníků… Postupem let sice nečistoty v ovzduší i zub času změnily jeho zabarvení spíše na okrové, ale s trochou fantazie se pořád ještě dá mluvit o barvě medu.
export_hs_gallery
Bílá značí čistotu: Ubrique, Španělsko
O andaluských bílých městech jsme už psali v souvislosti s Júzcarem. Ale protože ten se změnil na modré město, potřebovali jsme jiný příklad. Zřejmě nejkrásnějším bílým městem Španělska (a je jich celkem asi 1 500) dnes zůstává Ubrique, ležící v provincii Cádiz. Je úžasné nejen svými býlími domy, ale především svou polohou. Leží ve stínu hor, proti jejichž temným svahům sněhobílá barva tohoto pueblo blanco o to více vyniká…
Bílé jsou takřka všechny fasády ve městě. Španělé bílili své domy zejména ze zdravotních důvodů – má to totiž antibakteriální účinky. Bílá barva tak nepředstavovala jen čistotu symbolickou, ale také konkrétní.
Článek vyšel také na webu National Geographic Česko. Další zajímavé články a krásné fotogalerie uspokojí touhu stále něco objevovat i na webu. National Geographic Česko redakčně spolupracuje s www.HedvabnaStezka.cz.
